ZH (Středa 19. ledna 2011)  ⇑

To je zajímavé, s novoluním.
Tady je jediné rozumné povídání o heliaktickém východu Siria, co jsem zatím našel. Uvádí se tam, že záleží na magnitudě a svítivosti hvězdy, jak nízko pod obzorem Slunce je, když je hvězda viditelná, u Siria -7°, u Antares -11°. Je tam tabulka pro Sirius. Heliaktický východ Siria v Jeruzalémě v r. -2 byl cca 13.-14. července, zajímavější by byl Regulus. P.S. - no Regulus ne, když tak Aldebaran mohl mít heliaktický východ v těch dnech.

J. Čihák (Středa 19. ledna 2011)  ⇑

Cinert: Ezechiel 46,1. Toto praví Panovník Hospodin: "Brána vnitřního nádvoří, obrácená k východu, zůstane zavřená po šest pracovních dní, ale v den odpočinku a v den novoluní bude otevřená.

Izaiáš 66,23. O každém novoluní, v každý den odpočinku, přijde se sklonit veškeré tvorstvo přede mnou, praví Hospodin.

Pohanské novoluní bylo odsuzováno, viz Izaiáš 47,13.

ZH: S časem heliaktických východů už se raději nezabývám. Počítám jenom s azimutem nočních východů, který je ovlivněn precesí a někdy je nutné započítat vlastní pohyb hvězd.

ZH (Středa 19. ledna 2011)  ⇑

No, myslel jsem že na to (heliaktický východ hvězdy) je jasný astronomický/astrologický princip bez ohledu na aktuální atmosférické podmínky, když se s tím počítalo, počítá a i vy s tím počítáte.

Přesné datum a hodinu založení žádného románského kostela pochopitelně neznám.
I známý palindrom Karlova mostu je jen novodobá spekulace.
Ale kdybychom to brali takto, tak to můžeme rovnou zabalit, hledáme nepřímé důkazy, abychom právě objevili princip a podle něj ona data založení, známe-li alespoň rozmezí několika let.
S Velikonocemi se blbne dodnes a bývaly časy, kdy bylo celý týden volno atd.

Ale omlouvám se, uvědomil jsem si až teď, že s tou Popeleční středou jste myslel retrospektivně na dobu, kdy jsme se zamýšleli nad azimutem kostelů na severu Velké Prahy, a že to nemá být univerzální princip.

J. Čihák (Středa 19. ledna 2011)  ⇑

ZH: Heliaktický východ hvězdy není jednoznačný. Lze provést astronomický výpočet, kdy hvězda vychází zároveň se Sluncem. Vidět to asi nebude, snad jen Sirius. První viditelný východ hvězdy nastává před východem Slunce a je závislý na oblačnosti a úhlové vzdálenosti hvězdy od Slunce. Může se lišit, to závisí na podmínkách pozorování. Pracovat s daty heliaktických východů je dosti ošidné.

Svátek Zmrtvýchvstání je dosti pohyblivý a s ním i azimut východu Slunce. Znáte rok položení základního kamene u všech kostelů s azimutem 66-88˚? U kolika kostelů to spolehlivě víte? V tom musí být jasno. Pan Cinert staví na úplňcích a novoluní. Je to sice převratné, ale dovedu si představit, jak nějaké bratrstvo odchází za svitu Měsíce na posvátné místo, aby tam vykonali tajnou mši zakončenou pozorováním východu Slunce a vytyčením osy kostela. Potom uspořádali velkolepý obřad položení základního kamene. Souvislost Měsíce se zakládáním kostelů musí být dobře vysvětlena, jinak tomu bude málokdo věřit.

ZH (Středa 19. ledna 2011)  ⇑

Je to velké dílo, ale i když jsem si přečetl znovu teoretické úvahy, Frantovy námitky a vaše odpovědi, mám pochybnosti, zda ta volba svátků a úplňků či novoluní není nahodilá, že se zkrátka vždycky dá najít nějaký svátek a měsíční fáze, aniž by bylo zdůvodněno, proč zrovna tento svátek a tato fáze. Taky mi není jasné, proč zrovna v době, kdy křesťani vymycovali pohanské symboly, by se kostely stavěly podle Měsíce. Velikonoce jsou sice podle úplňku, ale to je jen časové určení podle Bible, měsíc tam žádnou úlohu nehraje.
No, to říkám jen proto, abych svou skepsi nějak zdůvodnil, protože odmítnout něco bez argumentů je snadné, jak jsem tomu včera čelil sám ;).

Dodělal jsem ještě do programu snazší zadávání souřadnic (aby se tam daly jednoduše překopírovat v různých formátech, štvalo mě, že to musím přepisovat). Ovlivňuje se tím ale ve střevech kdeco, už je to moc složité, kdyby něco haprovalo, tak to hlaste.

Pak jsem udělal ukládání stránek s nastavenými parametry, snad je to srozumitelné. Nicméně se dají udělat chyby, proto je tam možnost mazání (lepší smazat a znovu zadat, než opravovat, tak jsem se s možností opravy netrápil). Heslo pro mazání zúčastněným dodám, bude-li třeba, nechci ho sem dávat. Štvalo mě, že se musí parametry vždy znovu zadávat.

No, už sám cítím, že není zdravé se v tom dál vrtat, tak si dávám odvykací léčbu :).

Jan Cinert (Středa 19. ledna 2011)  ⇑

Opravený seznam kostelů:

Kostel Na baště I. – 70,25°, 50:05:25.5, 14:23:54.62, 254 m, 290 m, 10 km, 69.48° - 70.29°, 17. 8., r. 859 nebo 70.21° - 71.02°, 18. 4., r. 866, o kostelu nejsou žádné hodnověrné informace. Kostel byl založen 17. 8. 859 v den úplňku po svátku Nanebevstoupení P. Marie (15.8.) nebo 18. 4. 866 v den novoluní po svátku Zmrtvýchvstání (7.4.).

Kostel Na baště II. (Spytihněvův) – 68.45°, 50:05:25.5, 14:23:54.62, 254 m, 284.5, 7.8 km, 67.79° - 68.61°, 21.4., r. 901. Spytihněv vládl v letech 895 – 915. Kostel byl založen 21. 4. 901 v den novoluní po svátku Zmrtvýchvstání (12.4.).

Rotunda I. (Bořivojova) – 74.9°, 50:05:26.6, 14:24:2.79, 255 m, 287.9 m, 10.5 km, 74.64° - 75.43°, 27.8., r. 877, Bořivoj vládl v letech 874 – 889. Kostel byl založen 27. 8. 877 v den úplňku po svátku Nanebevstoupení P. Marie (15.8.).

Rotunda II. (Boleslava I.) – Dosavadní rekonstrukce nejsou hodnověrné. Bude řešeno dodatečně.

Kostel sv. Jiří I. (Vratislavův) – 72,9°, 50:05:27.37, 14:24:08.13, 254 m, 286.3 m, 9.75 km, 72.24° - 73.04°, 21.8., r. 921, Vratislav vládl v letech 915 – 928. Kostel byl založen 21. 8. 921 v den úplňku po svátku Nanebevstoupení P. Marie (15.8.).

Kostel sv. Jiří II. (Boleslava II.) – 68.4°, 50:05:27.37, 14:24:08.13, 254 m, 286.1 m, 7.55 km, 68.14° - 68.95°, 21. 4., r. 977, Boleslav vládl v letech 973 – 999. Kostel byl založen 21.4. 977 v den novoluní po svátku Zmrtvýchvstání (8.4.).

Bazilika sv. Víta (Spytihněva II.), východní část – 62.5°, 50:05:26.75, 14:24:01.41, 255 m, 305.5 m, 7.2 km, 61.85° - 62.70°, 2. 5., r. 1060, podle Kosmy byla založena r. 1060. Kostel byl založen 2. 5. 1060 v den novoluní po svátku sv. Vojtěcha (23. 4.)

Bazilika sv. Víta (západní část) – 59.1°, 50:05:26.75, 14:24:01.41, 255 m, 305 m, 7.2 km, 58.93° - 59.80°, 9. 5., r. 1092, o odlišném založení západní části nejsou žádné historické údaje. Západní část byla založena 9.5. 1092 v den novoluní po svátku sv. Vojtěcha (23. 4.).

Budeč, rotunda sv. Petra – 66.4°, 50:11:28.25, 14:14:41.77, 286 m, 314.7 m, 1.1 km, 66.21° - 66.95°, 6. 8., r. 902, postavena v době vlády Spytihněva 895 – 915. Kostel byl založen 6. 8. 902 v den novoluní po svátku Rozeslání (15. 7.).

Budeč, podélný kostel P. Marie – 70.2°, 50:11:29.7, 14:14:44.1, 286 m, 315,9 m, 1 km, 69.75° - 70.49°, 21. 4., r. 958, podle archeologického výzkumu je doba vzniku kladena kolem r. 950. Kostel byl založen 21. 4. 958 v den novoluní po svátku Zmrtvýchvstání (11. 4.).

Jan Cinert (Středa 19. ledna 2011)  ⇑

Pokračování:

Holubice, rotunda Narození P. Marie – 69.6°, 50:12:11.05, 14:17:35.86, 286 m, 292 m, 32.5 km, 69.02° - 69.85°, 16. 4., r. 1223, dokončena roku 1225. Kostel byl založen 16. 4. 1223 v den úplňku a svátku Zvěstování P. Marii (25. 3.).

Znojmo – hradiště sv. Hypolita, podélný kostel – 111.2°, 48:51:33.94, 16:02:00.86, 328 m, 409.5 m, 41.8 km, 110.85° - 111.64°, 7. 2., r. 825, předpokládá se 1. polovina 9. století. Kostel byl založen 7. 2. 825 v den úplňku po svátku Uvedení Páně, dříve Očišťování P. Marie (2. 2.).

Znojmo – hradiště sv. Hypolita, rotunda – 89.69°, 48:51:30.38, 16:02:06.44, 328.6 m, 432.6 m, 45.5 km, 89.35° - 90.09°, 20. 9., r. 872, velkomoravské období. Kostel byl založen 20. 9. 872 v den úplňku po svátku Narození P. Marie (8. 9.).

Linec (AT), kostel sv. Martina – 63.43°, 48:18:15.85, 14:16:46.01, 300 m, 725 m, 25 km, 31. 7., 63.28° - 64.03°, r. 794, první zmínka r. 799. Kostel byl založen 31. 7. 794 v den novoluní po svátku Rozeslání (3. 5.).

Salzburg (AT), kostel sv. Ruperta – 86.52°, 47:47:53.01, 13:02:48.85, 435 m, 1182.6 m, 4.8 km, 86.08 -86.67, 6. 4., r. 767, založen asi 761 – 767, vysvěcen roku 774. Kostel byl založen 6. 4. 767 v den novoluní po svátku Proměnění Páně (6. 3.).

Regensburg (D), kostel sv. Jimrama (II) – 103.2, 49:00:55.09, 12:05:35.77, 347 m, 806.6 m, 72.5 km, 102.83° - 103.58°, 12.10., r. 771, založen asi 770 a dokončen asi 783. Kostel byl založen 12. 10. 771 v den novoluní po svátku Povýšení sv. Kříže (14. 9.).

Vídeň (AT), kostel sv. Štěpána – 125.41°, 48:12:29.81, 16:22:24.39, 188 m, 254.2 m, 21.5 km, 124.61° - 125.48°, 26. 12., r. 1144, roku 1137 uzavřena smlouva pro stavbu kostela. Kostel byl založen 26. 12. 1144 v den novoluní a zároveň svátku sv. Štěpána (26. 12.). Je možné, že k novoluní se zde nepřihlíželo a kostel byl založen již 26. 12 . 1137.

Říp, rotunda sv. Martina – 87.96°, 50:23:11.26, 14:17:22.46, 452 m, 786.8 m, 145 km, 87.67° - 88.44°, 15. 9., r. 1087, rotunda byla obnovena a přesvěcena Soběslavem II. v roce 1126. Kostel byl založen 15. 9. 1087 v den úplňku po svátku Narození P. Marie (8. 9.).

ZH (Úterý 18. ledna 2011)  ⇑

Na NASA je stránka věnovaná kalendářům, mj se tam píše "Caesar designated January 1 as the beginning of the year. However, other conventions flourished at different times and places. The most popular alternatives were March 1, March 25, and December 25.".
Egypťani určovali letní slunovrat podle heliaktického východu hvězdy Sirius (předpokládám že proto, že Slunce kolem slunovratu dlelo pár dnů až týdnů na stejném místě). Můžu se zeptat Jana Čiháka, jak se heliaktický východ hvězdy zjištuje?
poznámka, 2, 3

ZH (Úterý 18. ledna 2011)  ⇑

Taky doufám, že to u malých převýšení nebude problém, aspoň co se refrakce týče.
Měl jsem v plánu, aby se použitá pozorovací místa archivovala pro podobné účely, ale nedostal jsem se k tomu. Možná by bylo dobře si někam ukládat url adresy ručně. Budu se snažit do programu nesahat, dokud to nedoděláte, minule jsem vás tím přivedl do úzkých ve 4 hodiny v noci, možná dlíte v Americe ;).

Jan Cinert (Úterý 18. ledna 2011)  ⇑

Pustil jsem se do přepočítávání azimutů. Zatím jsem nalezl jen nutnost drobných úprav. Základ zůstává nezměněn.

ZH (Úterý 18. ledna 2011)  ⇑

Už jsme o tom mluvili, svátku Zmrtvýchvstání odpovídají všechny kostely, které mají azimut mezi 66-88°, tedy skoro všechny až na Mořice, Víta, Bartoloměje a ty na severu Prahy a Zlíchov, Kříž. Jiljí je sporné, románské základy se nedochovaly. Těch ostatních je několik desítek, mám je někde vypsané. Ale nebudu se hádat, proč nezkoušet další možnosti.

Jinak jsem dal dohromady tu refrakci, večer jsem nebyl ve formě a udělal překlep. Taky jsem opravil a upravil základní deklinační rovnici, takže to odpovídá NASA aj. (naše Líska NASA 80.3, Azor 80.37). Jak asi všichni kromě mě tušili, blbě jsem to měl já, ne Fred Espenak ;). Problém byl v takové blbosti - přiliš jsem zaokrouhlil jednu průběžnou hodnotu.

Omlouvám se Janu Cinertovi, asi tam budou nějaké diference (třeba 0.3-0.4°) oproti starší verzi, je to halt daň za to, že nepřemluvil profesionálního astronoma, ale laika. Škoda, že před asi 3 lety zemřel dr. Křivský z Ondřejova, který byl kamarád mého tatínka a otec ženiny kamarádky, ten se o archeoastronomii zajímal zřejmě fundovaně z pozice astronoma.

J. Čihák (Úterý 18. ledna 2011)  ⇑

Kolik % kostelů směřuje ke Slunci o svátku patrona a Zmrtvýchvstání? Mě to nepřesvědčilo. Popeleční středa je "změna cesty" a počátek "návratu k Bohu", což je vlastně začátek duchovního roku každého věřícího. Když se podíváme trochu do historie, je to blízko k 25.březnu, který byl začátkem církevního roku.

ZH (Úterý 18. ledna 2011)  ⇑

Pardon, a proč to nesouvisí se Zmrtvýchvstání, když to vychází a je to nejdůležitější křesťanský svátek, na rozdíl od Popeleční středy? Pominu námitku J. Cinerta, kterému zas vycházejí patroni. Autoři, kteří mluví o orientaci k východu asi nevědí, co říkají, protože prakticky žádný kostel na východ nesměřuje.

J. Čihák (Úterý 18. ledna 2011)  ⇑

Stále nevíme, kam měly směřovat románské kostely. Z výsledků alespoň vyplývá, že současné rozšířené mínění je mylné. Orientace kostelů nesouvisí se svátkem Zmrtvýchvstání a patroni jsou také mimo osu. Vyjímky se zdají být náhodné, ale může se jednat o rozmar panovníka nebo církevního hodnostáře. Nechce se mi věřit, že kánonem bylo určeno jenom rozmezí pro azimuty kostelních os. Myslel jsem, že budeme muset dlouho čekat na nové nápady. A jeden už tu je. Někteří autoři odborných článků píší o východo-západní orientaci křesťanských kostelů. Nepodávají k tomu žádné vysvětlení, ale asi mají představu, že důležitější byl hlavní portál, přední strana kostela a dominantní věž. Když se na to podíváme z čistě architektonického hlediska, tak mají pravdu. Z toho vznikl nápad, že kostely mohou být orientovány k západu Slunce v den pohyblivého svátku Popeleční středa. Je to možná pošetilé, může se to zdát nesmyslné, ale přesto zkuste zjistit, kam směřují vchodové osy.

ZH (Úterý 18. ledna 2011)  ⇑

Mám nějaké problémy s tou refrakcí,jak zjišťuji po ránu, budu se snažit to opravit, takže to, Franto, ještě netestujte.
Dolů do Azoru jsem tehdy napsal o spolupráci s FP atd., protože mi bylo trapné, že jsem vám nápad převzal, chápu Jana, že má taky potřebu vyjádřit poděkování. Ale já také po publicitě neprahnu, stačí uvést název programu. Mimochodem, na netu lze narazit na mého jmenovce, astrologa. Mám, Franto, to poděkování vám z Azoru vymazat?