Franta (Středa 19. ledna 2011)  ⇑

Jan Cinert:
pro 2011 by měly být azimuty vycházejícího Měsíce o novolunní:
01: 125.5
02: 110.8
03: 97.5
04: 77.5
05: 60.4
06: 53.5
07: 52.4
08: 82.6
09: 97.1
10: 110.4
11: 125.3
12: 126.3
Jestli jsem se tedy nepřekoukl, platí pro Prahu, spočetl SkyMap Pro

Jan Cinert (Středa 19. ledna 2011)  ⇑

Dočetl jsem se, že se vlastně neví, jak Dionysius Exiguus skutečně došel ke stanovení počátku letopočtu. Uplatňovaný výklad o úplňku je dodatečnou spekulací. Mě to vychází takto:
V roce -47 byl stanoven nový počátek času podle Venuše, Jupitera a Saturnu. Z evangelií se dá odvodit, že 40 let poté, to je po 5 Venušiných cyklech, bylo do roku -7 vloženo narození Ježíše. Tehdy začala Betlémská hvězda (Venuše) svojí heliakální pouť od východu směrem k Betlému.
Jenže, po uplynutí 4 Jupiterových cyklů byl rok +1. Herodes se vyptával na čas kdy se hvězda ukázala a posléze dal zabít všechny chlapce ve věku do 2 let, podle času který mu mudrci řekli. K přiblížení Venuše k Betlému po roce -7 došlo roku -2 a narozeným v tomto roce byly roku +1 dva roky.
I Evangelia jsou tedy založena na astronomických výpočtech a Dionysius se nemusel splést, ale mohl postupovat podle textů a znalosti principu 5 + 3 pro Venuši.

Jan Cinert (Středa 19. ledna 2011)  ⇑

Franta: Dobře jste upozornil, jak je článek "ros chodeš" úsměvný. Ale určení novoluní podle svědků může mít reálný základ v rozdílech mezi skutečným novoluním a stanoveným počátkem měsíce v kalendáři. Oficiální stanovení svátku by pak mělo být dohodou více lidí.

Jan Cinert (Středa 19. ledna 2011)  ⇑

Seznam kostelů: Také jsem si již dříve uvědomil, že možnou výtkou může být množství svátků a novoluní s úplňky do kterých je možné azimuty zasadit. Sama praxe tomu odporuje. Příslušný den se nenalezne několika kliknutími myší, dá to celkem dost práce. Nehledám totiž den, který se mi dopředu zalíbil, ale konkrétní číslo +- několik desetin stupně, které zároveň musí vyhovovat dalším podmínkám. Vypovídací hodnotu mají i poslední změny po zpřesnění programu. V některých došlo k lepšímu výsledku vzhledem k historickým údajům, ale stěžejní (obě fáze sv. Víta a sv. Jiří), zůstaly beze změny. Děkuji Z. Homolovi, že doladění provedl.
Samozřejmě vím, že je to dosud málo pro obecné přesvědčení. Ideální by byl souhrn vývoje svatyň od pravěku až po románské období. Jenže to je hodně práce.

S úplňkem bych to viděl tak, že je to pozdější symbolické ztotožnění s původní "ženskou nahotou", čili svítivostí planety Venuše. Proto úplněk náleží k P. Marii. Novoluní je zrod nového, tudíž náleží k tomu co má souvislost s příchodem Spasitele.

U chrámů např. v Mnajdře a New Grange je vchod z východu a tím také ráno vstupovali blíženci, potažmo slunce. Na irských rytinách v takových svatyních je častý jejich symbol, zhruba dvě obrácené C. Proto ty starozákonní citace, které uvádí J. Čihák o vchodu z východu, je to odkaz z dávné doby. Ještě bych upozornil, že při východu Slunce je přibývající srpek na severozápadě. Mohl by někdo zběhlý stanovit na jakém azimutu k novoluní dochází? Mohl by to být jeden z možných klíčů k řešení "zakletého" úhlu 45° a jeho kolmice 135°.

J. Čihák: Je třeba odlišovat předrománské kostely 8. - 10. století od románských z 11. - poč. 13. století. Zatím byly v zásadě řešeny předrománské, protože románské mohly být zakládány už jinak, snad opravdu ve vztahu ke světcům. Ale to ještě uvidíme.

Betlémská hvězda: Článek na který odkazuje Franta, je právě postaven na: V Mezopotámii bylo nalezeno XY a to dokazuje, že v bibli se píše pravda. Podle stejné logiky by ostatní nalezené, nemající vztah k bibli dokazovalo, že v bibli se pravda nepíše. Navíc je zde stále opakován dopředu stanovený Keplerův předpoklad, který se autor snaží dokázat, v případě nejistoty s pomocí boží.
Kdybych byl starověkým astronomem řešícím kalendář, považoval bych konjukce za zajímavý úkaz hodný zaznamenání. Ale pro stanovení nového počátku kalendáře by bylo určující zrození planety ve Slunci (heliakální). Proto se už s přesvědčením přikláním k roku -47 (BCE), kdy k tomu došlo u všech pěti planet. Teď už je jenom třeba "v Mezopotámii nalézt XY, které prokáže, že Jan Cinert píše pravdu" :-).

Myslím, že příliš vycházíte z obecně uplatňovaného euhemerismu, to je představy, že héroiové byli původně významnými lidmi z masa a kostí, kteří byli dodatečně zbožněni. Já jsem došel k opačnému závěru o původu v časových a astronomických principech. Polidštěni byli proto, aby se o nich daly vyprávět příběhy. Z mého pohledu pak tři mudrci nekráčeli po kupeckých stezkách.

J. Čihák (Středa 19. ledna 2011)  ⇑

Červený Měsíc je prý symbolem konce světa. I křesťané se ho museli bát, protože byl jednou z předzvěstí Soudného dne. Tento zvláštní úkaz vzniká za úplňku.

Janovo zjevení 6,12. "A hle, když rozlomil šestou pečeť, nastalo veliké zemětřesení, slunce zčernalo jako smuteční šat, měsíc úplně zkrvavěl a nebeské hvězdy začaly padat na zem."

Skutky apoštolů 2,20. "Slunce se obrátí v temnotu a měsíc se změní v krev, než přijde den Páně.

Temně červený Měsíc je vidět při zatmění 1 a 2. Další zvláštní úkaz.

Franta (Středa 19. ledna 2011)  ⇑

Přečetl jsem si o ros chodeš a musím říci, že způsob jakým novoluní vyhlašovali je docela úsměvný a svědčí jistojistě o tom, že prostě Betlémskou hvězdu nemohli rozeznat

Je tam také uvedena symbolika. Jak moc je starověká nevím:

Symbolika. Na rozdíl od Slunce mění zdánlivě Luna při svém oběhu kolem planety Země svou velikost. Někdy z ní vidíme jen malý kousek ve tvaru ,D” a říkáme, že Luna dorůstá, jindy Luna couvá. Couvá, couvá až se najednou ztratí. Izraelský národ k Luně často přirovnáváme. Od doby Abraháma židovský národ rostl po patnáct generací k úplňku v době králů Davida a Šalomouna, aby postupně patnáct generací couval ke zdánlivému zániku v době zničení prvního chrámu Babyloňany. Na rozdíl od ostatních národů, které se objeví na dějinné scéně, aby získaly moc, expandovaly, došel jim dech a ztratily se (viz Asyřané, Babyloňané, Peršané, antičtí Řekové, Římané atd.), se židovský národ, tak jako Luna, nikdy skutečně neztratil. V průběhu historie se již několikrát po zničujících katastrofách znovuobjevil a i dnes po útrapách posledního století s novou silou „roste” dál.

Franta (Středa 19. ledna 2011)  ⇑

A Židé upravovali kalendář tak aby 14 nisan připadl vždy na úplněk. Zdá se, že z Egypta odešli za úplňku - asi aby viděli na cestu. A novolunní vyhlašovali - tedy se nabízí otázka podle čeho.

ZH (Středa 19. ledna 2011)  ⇑

Roš chodeš.
Křesťani asi mají jiné symboly, nevím, že by něco takového vyznávali či slavili.

J. Čihák (Středa 19. ledna 2011)  ⇑

Presbytář je vlastně východní brána Hospodinova domu. Vysvětlení podává prorok Ezechiel.

Ezechielova kniha, prorokovo vidění.
EZ 44,1-3. Pak mě odvedl /Hospodin/ cestou k vnější bráně do svatyně, obrácené k východu. Byla zavřená. Hospodin mi řekl:"Tato brána zůstane zavřená, nebude otevírána a nikdo jí nebude vstupovat, neboť skrze ni vstoupil Hospodin. Jen kníže, protože je knížetem, bude v ní sedat, aby jedl před Hospodinem chléb. Bude vcházet dvoranou brány a touž cestou vyjde."

Ez 46,1-6. Toto praví Panovník Hospodin:"Brána vnitřního nádvoří, obrácená k východu, zůstane zavřená po šest pracovních dní, ale v den odpočinku a v den novoluní bude otevřená. Kníže vstoupí zvenčí dvoranou brány a postaví se u veřejí brány. Kněží připraví jeho zápalnou oběť a jeho oběti pokojné a on se bude klanět na prahu brány. Pak z ní vyjde a brána se nazavře až do večera. Také lid země se bude u vchodu do té brány klanět před Hospodinem ve dnech odpočinku a o novoluních. Zápalnou obětí, kterou kníže přinese Hospodinu v den odpočinku bude šest beránků a beran. V den novoluní připraví mladého býčka, šest beránků a berana."

J. Čihák (Středa 19. ledna 2011)  ⇑

Cinert: S tím úplňkem si nevím rady. Znám jen spojitost s čarodějnictvím a Velikonocemi, ale jak to souvisí se zakládáním románských kostelů?

V Bibli se hodně píše o novoluní, viz odkazy z theologického článku.
"Dodržovat novoluní bylo vyžadováno podle zákona (Nu 10,10; 28,11-15; 1Pa 23,31; 2Pa 2,4; 8,13; 31,3). V té době je zakázáno obchodovat stejně jako v sabatu (Am 8,5). Izrael dodržoval novoluní (Iz 1,13-14; Ezd 3,5; Neh 10,33; Ž 81,3; Oz 2,11), podobně tak činila celá staletí i církev. Církev dodržovala novoluní, sabat i svátky (Ko 2,16). Novoluní budou dodržována s novým příchodem Mesiáše stejně jako sabat (Iz 66,23; Ez 45,17; 46,1 a 3 a 6)."

ZH (Středa 19. ledna 2011)  ⇑

Nojo, ale východ čili anatolé (nic jiného tuším v evangeliu není) je široký pojem, od východní čtvrti Jeruzaléma dál.
Zajímavá je ta analogie se Starým zákonem.

Franta (Středa 19. ledna 2011)  ⇑

Z přístavů východního pobřeží Středozemního moře, z Egypta a z Arábie se nejprve sbíhaly obchodní cesty do Palmyry (v dnešní Sýrii), jednoho z nejvýznamnějších měst Blízkého východu. Palmyra sloužila jako jakýsi dopravní uzel a představovala tak začátek Hedvábné stezky. Odtud se karavany vydávaly přes mezopotámský Babylon do Persie, kde se ve městě Rey (dnešní Teherán) připojovala cesta od černomořského přístavu Trabzon (v dnešním Turecku). Přes Nishapur pak Hedvábná stezka směřovala do mocného Mervu (v dnešním Turkmenistánu), kde se poprvé dělila na dvě důležité větve:

Franta (Středa 19. ledna 2011)  ⇑

"kněze a učence ze starého chrámového města na Eufratu"

vychází nejspíš z toho, že přišli z Babylonu, ta popisovaná cesta by mohla být nějaká karavanní stezka (že by Hedvábná?)

ZH (Středa 19. ledna 2011)  ⇑

Je to sugestivně napsáno. Zajímalo by mě, jak je to se Saturnem, píšou, že Helénistické hvězdopravectví označuje Saturn jako hvězdu Židů, ovšem Saturn u Řeků byl neoblíbená planeta, u Řeků sice oblíbená... Sami Židé se považovali za národ Saturna, nebo to udělaly posměšně jiné národy?
Autorovi je jasné, odkud a kudy mudrci přišli (z Damašku) atd. Jelikož jsem zrovna fanda roku -1 a Venuše s Jupiterem, tak váhám ;).

Franta (Středa 19. ledna 2011)  ⇑

Tady je neobsáhlejší popis o Betlémské hvězdě, který jsem viděl