Kniha HAJDY NA HRAD
Jan Cinert (Středa 19. ledna 2011)
Seznam kostelů: Také jsem si již dříve uvědomil, že možnou výtkou může být množství svátků a novoluní s úplňky do kterých je možné azimuty zasadit. Sama praxe tomu odporuje. Příslušný den se nenalezne několika kliknutími myší, dá to celkem dost práce. Nehledám totiž den, který se mi dopředu zalíbil, ale konkrétní číslo +- několik desetin stupně, které zároveň musí vyhovovat dalším podmínkám. Vypovídací hodnotu mají i poslední změny po zpřesnění programu. V některých došlo k lepšímu výsledku vzhledem k historickým údajům, ale stěžejní (obě fáze sv. Víta a sv. Jiří), zůstaly beze změny. Děkuji Z. Homolovi, že doladění provedl.
Samozřejmě vím, že je to dosud málo pro obecné přesvědčení. Ideální by byl souhrn vývoje svatyň od pravěku až po románské období. Jenže to je hodně práce.
S úplňkem bych to viděl tak, že je to pozdější symbolické ztotožnění s původní "ženskou nahotou", čili svítivostí planety Venuše. Proto úplněk náleží k P. Marii. Novoluní je zrod nového, tudíž náleží k tomu co má souvislost s příchodem Spasitele.
U chrámů např. v Mnajdře a New Grange je vchod z východu a tím také ráno vstupovali blíženci, potažmo slunce. Na irských rytinách v takových svatyních je častý jejich symbol, zhruba dvě obrácené C. Proto ty starozákonní citace, které uvádí J. Čihák o vchodu z východu, je to odkaz z dávné doby. Ještě bych upozornil, že při východu Slunce je přibývající srpek na severozápadě. Mohl by někdo zběhlý stanovit na jakém azimutu k novoluní dochází? Mohl by to být jeden z možných klíčů k řešení "zakletého" úhlu 45° a jeho kolmice 135°.
J. Čihák: Je třeba odlišovat předrománské kostely 8. - 10. století od románských z 11. - poč. 13. století. Zatím byly v zásadě řešeny předrománské, protože románské mohly být zakládány už jinak, snad opravdu ve vztahu ke světcům. Ale to ještě uvidíme.
Betlémská hvězda: Článek na který odkazuje Franta, je právě postaven na: V Mezopotámii bylo nalezeno XY a to dokazuje, že v bibli se píše pravda. Podle stejné logiky by ostatní nalezené, nemající vztah k bibli dokazovalo, že v bibli se pravda nepíše. Navíc je zde stále opakován dopředu stanovený Keplerův předpoklad, který se autor snaží dokázat, v případě nejistoty s pomocí boží.
Kdybych byl starověkým astronomem řešícím kalendář, považoval bych konjukce za zajímavý úkaz hodný zaznamenání. Ale pro stanovení nového počátku kalendáře by bylo určující zrození planety ve Slunci (heliakální). Proto se už s přesvědčením přikláním k roku -47 (BCE), kdy k tomu došlo u všech pěti planet. Teď už je jenom třeba "v Mezopotámii nalézt XY, které prokáže, že Jan Cinert píše pravdu" :-).
Myslím, že příliš vycházíte z obecně uplatňovaného euhemerismu, to je představy, že héroiové byli původně významnými lidmi z masa a kostí, kteří byli dodatečně zbožněni. Já jsem došel k opačnému závěru o původu v časových a astronomických principech. Polidštěni byli proto, aby se o nich daly vyprávět příběhy. Z mého pohledu pak tři mudrci nekráčeli po kupeckých stezkách.
Samozřejmě vím, že je to dosud málo pro obecné přesvědčení. Ideální by byl souhrn vývoje svatyň od pravěku až po románské období. Jenže to je hodně práce.
S úplňkem bych to viděl tak, že je to pozdější symbolické ztotožnění s původní "ženskou nahotou", čili svítivostí planety Venuše. Proto úplněk náleží k P. Marii. Novoluní je zrod nového, tudíž náleží k tomu co má souvislost s příchodem Spasitele.
U chrámů např. v Mnajdře a New Grange je vchod z východu a tím také ráno vstupovali blíženci, potažmo slunce. Na irských rytinách v takových svatyních je častý jejich symbol, zhruba dvě obrácené C. Proto ty starozákonní citace, které uvádí J. Čihák o vchodu z východu, je to odkaz z dávné doby. Ještě bych upozornil, že při východu Slunce je přibývající srpek na severozápadě. Mohl by někdo zběhlý stanovit na jakém azimutu k novoluní dochází? Mohl by to být jeden z možných klíčů k řešení "zakletého" úhlu 45° a jeho kolmice 135°.
J. Čihák: Je třeba odlišovat předrománské kostely 8. - 10. století od románských z 11. - poč. 13. století. Zatím byly v zásadě řešeny předrománské, protože románské mohly být zakládány už jinak, snad opravdu ve vztahu ke světcům. Ale to ještě uvidíme.
Betlémská hvězda: Článek na který odkazuje Franta, je právě postaven na: V Mezopotámii bylo nalezeno XY a to dokazuje, že v bibli se píše pravda. Podle stejné logiky by ostatní nalezené, nemající vztah k bibli dokazovalo, že v bibli se pravda nepíše. Navíc je zde stále opakován dopředu stanovený Keplerův předpoklad, který se autor snaží dokázat, v případě nejistoty s pomocí boží.
Kdybych byl starověkým astronomem řešícím kalendář, považoval bych konjukce za zajímavý úkaz hodný zaznamenání. Ale pro stanovení nového počátku kalendáře by bylo určující zrození planety ve Slunci (heliakální). Proto se už s přesvědčením přikláním k roku -47 (BCE), kdy k tomu došlo u všech pěti planet. Teď už je jenom třeba "v Mezopotámii nalézt XY, které prokáže, že Jan Cinert píše pravdu" :-).
Myslím, že příliš vycházíte z obecně uplatňovaného euhemerismu, to je představy, že héroiové byli původně významnými lidmi z masa a kostí, kteří byli dodatečně zbožněni. Já jsem došel k opačnému závěru o původu v časových a astronomických principech. Polidštěni byli proto, aby se o nich daly vyprávět příběhy. Z mého pohledu pak tři mudrci nekráčeli po kupeckých stezkách.
