ZH (Pondělí 17. ledna 2011)
No poctivé by bylo vyhledat původní článek, ale já jsem k tomu astronomickému významu Makotřas natolik skeptický, že si klidně nechám psí hlavu, že jsem to na základě Ministra a selského rozumu odmítl i bez toho. Jestli se z toho, že tam je nějaký podzemní věky zborcený čtverec nikam neorientovaný a na něm jsou hypoteticky vyneseny nějaké body, aniž by na nich byly prokázané vizíry ap., dá doložit, že byla pozorována Venuše, se mi fakt nezdá.
Já mám ale zamotanou hlavu z tohoto:
ráno koukám, že je modré nebe, tak jsem popad foťák a při cestě do práce filmoval východ Slunce z Letné. To dopadlo neslavně, protože mi kdovíproč plaval zoom (měnila se průběžně ohnisková vzdálenost, aniž bych na to na stativu sáhnul). Nicméně směr odpovídá programu, převýšení nevelké. Pak jsem slezl k řece a fotil Slunce, které znovu vycházelo, za věží kostela sv. Prokopa (viz). Je těžké určit převýšení, ale snažil jsem se. Nevychází to asi o 0.4°. Ale to asi bude tím, že paprsky jdou těsně nad topením zahřátými střechami Prahy. Pokud bych ale bral hodnotu NASA aj., tak by to vyšlo přesně (s korekcemi). Ovšem u Lísky zase naopak, tam je přesnější Azor.
Nicméně jsem se znovu zamyslel, proč se Azor neshoduje s NASA a spol. a zjistil, že pokud do toho deklinačního vzorce dám zpátky tu desítku místo přesných dní od zimního slunovratu, tak se programy shodují. Ale opravdu si myslím, že ta desítka je průměrná hodnota pro jakýkoli rok a mělo by tam být to konkrétní číslo. Možná je odchylka od NASA z jiného důvodu, jistě jsem neobjevil Ameriku, ostatně jsem dodatečně i někde četl, že pro přesné výpočty to má být takhle. No, jen jsem si to chtěl při psaní ujasnit, kdyby měl Franta nebo někdo k tomu postřeh, budu rád.
Já mám ale zamotanou hlavu z tohoto:
ráno koukám, že je modré nebe, tak jsem popad foťák a při cestě do práce filmoval východ Slunce z Letné. To dopadlo neslavně, protože mi kdovíproč plaval zoom (měnila se průběžně ohnisková vzdálenost, aniž bych na to na stativu sáhnul). Nicméně směr odpovídá programu, převýšení nevelké. Pak jsem slezl k řece a fotil Slunce, které znovu vycházelo, za věží kostela sv. Prokopa (viz). Je těžké určit převýšení, ale snažil jsem se. Nevychází to asi o 0.4°. Ale to asi bude tím, že paprsky jdou těsně nad topením zahřátými střechami Prahy. Pokud bych ale bral hodnotu NASA aj., tak by to vyšlo přesně (s korekcemi). Ovšem u Lísky zase naopak, tam je přesnější Azor.
Nicméně jsem se znovu zamyslel, proč se Azor neshoduje s NASA a spol. a zjistil, že pokud do toho deklinačního vzorce dám zpátky tu desítku místo přesných dní od zimního slunovratu, tak se programy shodují. Ale opravdu si myslím, že ta desítka je průměrná hodnota pro jakýkoli rok a mělo by tam být to konkrétní číslo. Možná je odchylka od NASA z jiného důvodu, jistě jsem neobjevil Ameriku, ostatně jsem dodatečně i někde četl, že pro přesné výpočty to má být takhle. No, jen jsem si to chtěl při psaní ujasnit, kdyby měl Franta nebo někdo k tomu postřeh, budu rád.

Kniha HAJDY NA HRAD