J. Čihák (Středa 23. února 2011)  ⇑

Další centrální sloupy na Bornholmu. 1 2

J. Čihák (Středa 23. února 2011)  ⇑

Našel jsem ještě další typ centrálního sloupu rotundy.

Uvažuje se o dvou rotundách na pražském hradišti. O jejich zakrytí nic nevíme. Vznik starší rotundy můžeme datovat až do poloviny 9. století a též mohla mít velký průměr. Proto se mi zdá možné, že byla zakryta trámovým stropem a kuželovou střechou. Prostředky na postavení něčeho lepšího asi nebyly. Přesto pražský kníže chtěl mít ve svém sídle prostornou sakrální stavbu z kamene. Velká rotunda s apsidami budila v místních poměrech pozornost a tak si dopřejme další domněnku do sbírky, že svetyni (stsl.) s prahovým stropem začali říkat Praha.

ZH (Úterý 22. února 2011)  ⇑

Ano, ale četl jsem to i o jižní.

Jan Cinert (Úterý 22. února 2011)  ⇑

Věžovitá měla být zcela neodůvodněle západní přístavba, nikoliv jižní apsida.

ZH (Úterý 22. února 2011)  ⇑

Polský Prokop - zaujalo mě, jaké nečekané tvary může románský kostelík mít. Pozor, to čtvercové není loď, ale prý kněžiště, na polské Wikipedii tvrdí, že je to jediný románský kostel na světě s čtvercovým kněžištěm. Kostel byl ovšem přestavován. Vypadá to, že je opravdu tou zdánlivou lodí či portikem, ve skutečnosti kněžištěm, orientován k východu.

Zajímavý je půdorys věže a jejího napojení na rotundu, který mi právě připomněl apsidu sv. Václava, na jejíž neobvyklý tvar upozorňujete. Kdysi jsem kdesi i četl názor, že tento přístavek mohl být věžovitý.

Jan Cinert (Úterý 22. února 2011)  ⇑

Rotunda sv. Petra: Vůbec nechápu, proč se o rotundě stále někde píše, že byla plochostropá. Celá horní část se vůbec nedochovala a je nově vyzděná. Jak potom mohl někdo rozpoznat, že původní stavba neměla kupoli? Všechny rotundy měly kupoli, mimo sv. Donáta v Zadaru. Zde je otázka co to způsobilo, třeba došly finance na náročné zaklenutí. Tato výjimka není, zejména pro naše rotundy, vůbec určující. Na jeden sloup mohla být zaklenuta jen krypta a tribuna v kostele nebo světská místnost. U lodě rotundy to opravdu nepřichází v úvahu.
Sv. Prokop: Je to opravdu zvláštní "paskvil". Jako když se hádali, jestli má být kostel podélný nebo centrální.

Jinak to začíná být s rotundou sv. Víta docela zajímavé. Dosavadní předpoklady, včetně mých, jsou vedle jak ta jedle. Ukazuje to prostudování fotografií a pečlivé vynášení půdorysu na počítači. Napadlo by vás, že vnitřní prstenec je dodatečně dozděn tak, že je prodloužen k severu? Tím vznikl ten podivný tvar, který neodpovídá apsidě.

ZH (Úterý 22. února 2011)  ⇑

Zajímavý kousek - viz, sice až z roku 1133, wiki.

J. Čihák (Úterý 22. února 2011)  ⇑

Svatovítská rotunda nemusela mít klenbu, jako např. rotunda sv.Petra a Pavla nebo mohla mít klenbu zaklenutou na jediný centrální sloup. sv.Michael Bornholm

Jan Cinert (Pátek 18. února 2011)  ⇑

Je to opravdu trochu složitější, ale pokusím se to zjednodušeně vysvětlit. Již antika znala dva základní stavební typy, a to světskou podélnou baziliku a funerální centrálu. Na západě se jako sakrální stavba začala používat bazilika, vedle řidčího použití centrály pro mauzolea a baptisteria. Na východě se to spojilo do jedné stavby a vznikl kostel s kupolí na křížení dvou krátkých podélných lodí. Byzantský císař Justinián získal území v Itálii a postavil zde centrálu San Vitale, ve které se později shlédl Karel veliký a podle ní postavil korunovační kapli v Cáchách. Z té se dále vyvinul typ dvoupatrové kaple, nejen centrální, a dále ve 12. století tzv. karner.

Naše rotundy jsou redukcí byzantského kostela s kupolí a přišly k nám s Cyrilem a Metodějem. Pouze u nás byl střet mezi západní a východní liturgií, a tudíž pouze u nás se dá spojit latinská liturgie s podélnými kostely a staroslověnská s rotundami. S iroskotskou misií se dají spojit první kostely s pravoúhlým kněžištěm (Modrá, Znojmo), ale už ne pozdější (Kopčany). Rotunda v Grojči zase vznikla pod vlivem našich rotund, zřejmě kvůli tomu, že kulatý půdorys zvyšoval spiritualitu místa. Vedle toho existoval, již diskutovaný, typ tetrakonchy.

Obecné zjednodušení s přiřazením typů kostelů se tedy učinit nedá, pouze u nás se rotundy dají přiřadit ke staroslověnské liturgii. Legendárnímu vyhánění kněží bych moc nevěřil. Spíše se jednalo o osobní ambice konkrétních lidí při obsazování biskupských stolců spojených s důchody.

ZH (Pátek 18. února 2011)  ⇑

Mé historické znalosti jsou tak chabé, že se ostýchám zeptat podrobněji, abych se nedemaskoval ;). O českých a krakovských rotundách předpokládám, že vznikly pod vlivem Velké Moravy, potažmo Cyrila a Metoděje, kteří pocházeli z Byzance a byli pod vlivem cařihradského patriarchátu, později ovšem (po 4 letech od příchodu na VM) se přiklonili k římskému patriarchátu, když jejich byzantští příznivci byli rozprášeni státním převratem (v té době ještě katolická (všeobecná) církev nebyla rozkolena na římsko-katolickou a ortodoxní). Svěcení na arcibiskupa získal tedy Metoděj od papeže. Mimo to byli z VM těsně před příchodem C&M vyhnáni franští kněží a brzy po něm povoláni zpět. Před tím tam působila ještě irsko-skotská misie. Nevím, jak se to vše odrazilo v církevní architektuře na VM a jaký byl její vliv na českou kotlinu, předpokládal jsem, že co je kulaté, pochází od C&M a co hranaté, je otónské, když to zjednoduším. Nicméně kopie Chrámu Svatého hrobu je i v Cambridgi, jak ukázal JČ, byť z pozdější doby.
Přemýšlel jsem tedy, která knížata-stavebníci, podporovala byzantskou/staroslověnskou tradici (rotundy), a naopak, a narážela zároveň na vliv římského patriarchátu, ale tušil, že to je složitější, proto ten dotaz.

Jan Cinert (Čtvrtek 17. února 2011)  ⇑

"se praly otónský a byzantský styl?": Nerozumím přesně dotazu. Ota II. měl za manželku byzantskou princeznu Theofanu. Tím se zprostředkoval byzantský kulturní vliv do středoseverní Evropy.

ZH (Čtvrtek 17. února 2011)  ⇑

Já si tak (Guasarda, Krakov) představuju ecclesiolu sv. Vojtěcha.
Nevím, jestli jsme diskutovali tohle tohle a Libici. Jak je to, v té době se praly otónský a byzantský styl?

Vandal byl asi zvědavec, ale moc se nesnažil...

J. Čihák (Čtvrtek 17. února 2011)  ⇑

Gurasada, stavební fáze. Myslím, že bylo lepší, když na Hradě rotundu zbořili a postavili novou hezčí baziliku.

Jan Cinert (Čtvrtek 17. února 2011)  ⇑

Začínáme být slavní jako Wikipedie. Seznam uložených stránek na Azoru byl napaden vandalem! To je docela pozitivní.

Jan Cinert (Středa 16. února 2011)  ⇑

Vyvrácení teorie o přístavbách apsid právě sepisuji. Musí to ale být všeobsažné, aby to bylo rovnocené Frolíkově argumentaci. Takže ještě vydržte.