Jan Cinert (Čtvrtek 3. března 2011)  ⇑

Franta: Příště to tak udělám, nečekal jsem, že se záležitost bude tak protahovat. Dal jsem tam alespoň (upravuje se).

ZH (Čtvrtek 3. března 2011)  ⇑

Jan to sem napsal asi proto, že jsem ho mailem upozornil, že odkaz nefunguje. Jinak to je dobrý marketingový tah, chodí tam takhle kvanta nedočkavých čtenářů a zvyšuji pagerank ;).

Tak si přemýšlím o zákonu prvního setkání (nejspíš jsem ho vymyslel sám); kdyby tak JC žil před sto lety jakožto zakladatel moderní historiografie a lingvistiky, asi by nám připadaly současné oficiální názory absurdní ;). Až budu jednou v důchodu, zkusím to "objektivně" posoudit.

Franta (Čtvrtek 3. března 2011)  ⇑

Jan Cinert: A nebylo by lepší uložit si ten odkaz třeba do záložek (nebo pro něj udělat zástupce na ploše) než tato veřejná prezentace?
Naštvete Googla :-))

Jan Cinert (Čtvrtek 3. března 2011)  ⇑

Na mém webu je již v Obsahu umístěn název článku o rotundě sv. Víta. Je to proto, že některé prvky výsledné podoby se dají dolaďovat jen "naživo" a pak je článek zase nepřístupný, neboť stále čekám na nové půdorysy rotundy. Omlouvám se za tuto sitaci a až bude článek zveřejněn, tak budu hned informovat.

Podobností mezi saskými, anglosaskými atd. výrazy je víc. Je to dáno multilingvistickým použitím slovních kořenů spojených s "bohem zatažené oblohy", které jsou používány v národních jazycích s posunutými významy. Například i Sas (Sax, Sachs) a Čech pochází ze stejného základu. Spojnicí je ruské sachnuť a české schnout, s původním významem chřadnout a blednout (ble- je z per-) nedostatkem světla, nikoliv nedostatkem vody. Kvůli podobnosti al-Masúdúho "Sásín" (Češi) se Sasy také dočasně zvítězil názor historiků, že "Sásín" jsou Sasové, bez ohledu na to, že jsou zapsáni po Charvatech.

J. Čihák (Čtvrtek 3. března 2011)  ⇑

Název Praha může mít saský původ. Najděte v protogermánském slovníku anglické slovo brim. Mezi slovy Praga, braha a brawa je velká fonetická a významová podobnost.

Jan Cinert (Pátek 25. února 2011)  ⇑

Mikulčická rotunda je opravdu považována za prototyp našich rotund. Ten papírový model vypadá skutečně věrně. Vnitřní výmalba je v něm převzata ze znojemské rotundy, ale i mikulčická rotunda byla nějak vnitřně vyzdobena freskami.

J. Čihák (Pátek 25. února 2011)  ⇑

Mezi větší rotundy dosahující průměr téměř 10 m patří dvojapsidová rotunda u Mikulčic z 2.pol.9.století. Myslím, že její rekonstruovaná podoba napovídá, jak mohla vypadat rotunda sv.Víta, která měla snad 4 apsidy a průměr jenom o 3 m větší.

Jan Cinert (Čtvrtek 24. února 2011)  ⇑

Rotunda sv. Víta: Myslím si, že když Boleslav stavěl rotundu se záměrem vytvoření biskupského chrámu, tak těžko mohl stavět malou rotundu. Zároveň nemělo smysl stavět velkou rotundu na jiných hradištích a dvorcích.
Rotunda na Budči: Stavebněhistorický výzkum, tuším v 80. letech min. stol., zjistil, že kupole je původní.
Karnery: Už jsem tu psal, že karnery pochází z jiné vývojové tradice, a jsou pozdější (12. stol.), proto jejich podoba není pro naše předrománské rotundy určující.

J. Čihák (Čtvrtek 24. února 2011)  ⇑

Spodní patro rotundy sv.Michala v Banské Štiavnici má prstencovou klenbu, která je svedena osmi žebry na centrální pilíř. Obrázky jsem nenašel. Dalším příkladem je Trnavský karner.

ZH (Středa 23. února 2011)  ⇑

V Pocheho Uměleckých památkách Čech píšou o rotundě na Budči "... ve 2. polovině 17. stol. byla ubourána pův. apsida a postav. obdél. presbytář se čtverc. sakristií, v téže době rotunda sklenuta kupolí a obezděna; její nadezdívka je z r. 1837."

ZH (Středa 23. února 2011)  ⇑

Tak velká rotunda u nás ovšem nebyla nikdy opakována, resp. snad lze uvažovat o úmyslu postavit ji v Chabrech. Je zajímavé, že se stavěly jen malé kapličky.

Jan Cinert (Středa 23. února 2011)  ⇑

Objevují se tu velmi zajímavé příklady rotund. Podle mého názoru jsou ale pro podobu rotundy sv. Víta určující příklady od nás a zhruba ze stejné doby. Zcela dochovaná předrománská rotunda i s kupolí je pouze sv. Petr na Budči. Druhá v pořadí je sv. Kateřina ve Znojmě, rovněž s původní kupolí. Pak už jsou jenom románské rotundy, nejdříve z konce 11. století.
Vycházím z toho, že Boleslavova (tedy druhá) rotunda byla větší kopií předchozí Bořivojovy rotundy. Potom by měla být na principu našich ostatních rotund a s kupolí. Obě rotundy jistě stavěli cizí stavební hutě, protože v té době by pro trvalé působení nebylo dost práce. Tyto hutě stavěly podle svých schopností a zkušeností, ale ideově na přání knížecího zákazníka.

J. Čihák (Středa 23. února 2011)  ⇑

Centrální sloup používali i architekti v pozdní gotice, viz.

J. Čihák (Středa 23. února 2011)  ⇑

Zvažují se různé možnosti, jak byla uspořádaná druhá rotunda sv.Víta. Zhotovení báňové klenby o rozpětí 11 m nebylo snadné. Bez cizí stavební huti by to zřejmě nešlo. Ale představme si další možnost, kterou je rotunda s centrálním sloupem a prstencovou klenbou o rozpětí 4,5 m. Na to by stačily menší stavitelské dovednosti.

ZH (Středa 23. února 2011)  ⇑

Tohle asi znáte.
Taky mám pořád pochybnosti, zda bylo možné zaklenout třináctimetrovou rotundu, byť byla pravděpodobně zpevněna opěrným systémem tvořeným apsidami. Sice Patheon má vnější průměr takřka 60 m, ale byl použit beton, tisíc let před Vítem, to ale byli jiní kabrňáci. U těch malých rotund to asi problém nebyl, nicméně - která z rotund má zachovanou původní klenbu? Já to bohužel nevím, co si tak maně vzpomínám, rotundy byly během věků různě přestavovány. Baziliky (Jiří) byly asi plochostropé.