Jan Cinert (Čtvrtek 14. dubna 2011)  ⇑

Dříve jsem tady uvedl, že trasa Nerudovou ulicí a Úvozem by měla být starší nežli Tržištěm a Vlašskou. Opak bude spíše pravdou. Ne každý měl potřebu po překonání řeky vstoupit do opevněného podhradí, ale musel mít možnost pokračovat dál směrem na západ (Tržištěm). Také bylo výhodnější, když opevnění mělo co nejméně bran. Takže trasa Nerudovou bude asi až z románského období. Abych zde neuváděl podobné nepodložené zbrklosti, tak pracuji na získání objasňující literatury. Až jí přelouskám, tak budu informovat.

Nezapoměňte, že "chrabr" pochází z kořene G-R (gar/ger), čili kořene původně příslušejícího bohu ZO. Po hláskové přeměně je s "chra-b(r)" příbuzné "chla-p". Že by tam žili lidé chlupatí? :-) Mohl by to být název ve smyslu "zarostlé místo". Je ale těžké jednoduše stanovit, s jakým obsahovým významem byl ten který kořen v příslušné době použit.

ZH (Úterý 12. dubna 2011)  ⇑

Pokud chcete slyšet přednášku, je třebanějak zjistit, v kolik je hodin, jinak je jen prohlídka ev. s laickým průvodcem.
Zajímavé, že Jirásek mluví o kmeni Chraberci, kdoví, kde to vzal, taky je ves Chraberce u Loun.
Ale náhodně jsem narazil na Vokabulář webový.

J. Čihák (Úterý 12. dubna 2011)  ⇑

Zajímavá domněnka o 1. kostele v Chabrech z 11. století, který byl zároveň hrobkou významné osoby.
“Stále však ještě chybí ta významná osoba, pro kterou mohla být hrobní kaple určena. Dozvíme se ještě někdy toto tajemství? Mohlo se odehrávat už za vlády Boleslava II a III či Boleslava Chrabrého, který nesl podobné jméno jako Chabry? Podzemí kostela si své tajemství z dávných dob zatím ponechalo.“

“Nejstarší písemné prameny o obci jsou z roku 1092. Tehdy se darovací listina zmiňuje o vsi „Chrabercych“, kterou kníže Konrád Brněnský věnoval Ostrovskému klášteru.“

“Název Chabry je nejspíš odvozen podle původního názvu Chrabři, tj. ves chrabrého lidu. Může jít také o nominativ množného čísla od krátkého tvaru slovanského adjektiva chrabr neboli statečný (srovnej staroslovanské chrabr-bojovník), nebo o ves Chrabrů.“

ZH (Úterý 12. dubna 2011)  ⇑

Loni byla odkrytá západní půlka podlahy, pod níž jsou arch. výkopy, dr. Tryml hovořil o byvším výzkumu a pouštěl diapozitivy.

J. Čihák (Úterý 12. dubna 2011)  ⇑

Archeologický výzkum v kostele sv.Jana Křtitele.
Opět komentované prohlídky.
Více asi neukážou.

ZH (Neděle 10. dubna 2011)  ⇑

Omlouvám se za přehmat, že jsem Folpertův prospekt označil za Hollarův, opravil jsem to po sobě.

Jan Cinert (Sobota 9. dubna 2011)  ⇑

Lothův plán z r. 1845 bude záznamem povodně z r. 1845. Řekl bych, že je tam chybička. Vyvýšenina u ulice U Lužického semináře asi nebyla zatopena. Viz zátopovou mapu Prahy 1.
Také je nutné zohlednit, že po zahájení výstavby jezů již ve 13. století se hladina zvedla, což vyvolalo změny včetně vzniku ostrovů. Takže z dochovaných plánů a vyobrazení zjistíme pro 10. století a dobu předchozí asi málo použitelného.
Pevnějším záchytným bodem se mi jeví toto. Severní cíp Kampy vypadá jako výplavový kužel Čertovky. Mohl ale vzniknout až po zániku malostranského ramene řeky. Případné pevné místo (ostrov), na které se začala vyvážet suť z Malé Strany, se tedy muselo nacházet jižněji. Jak zde již bylo zmíněno, tak Čertovka nemusí být zcela nově vykopaný kanál jako mlýnský náhon. Spíše byla uměle udržována a upravována při navážení suti na Kampu.

J. Čihák (Sobota 9. dubna 2011)  ⇑

Vojenské mapování z let 1836 -1852 a Lothův plán Prahy z roku 1845 . Vypadá to, že v korytě byly mělčiny. Při nízkém stavu vody byly zakresleny jako ostrovy. Věrohodnost některých historických map je tedy sporná.

ZH (Pátek 8. dubna 2011)  ⇑

Povodně ubíraly i přidávaly, člověk taky... Doporučuji ještě Císařské otisky a Jütnerův plán.
Pozoruju na potoce u chaty, jak samočinně po velkých vodách zanikl ostrov, na který jsem od malička chodil, a kus pod ním, pokud tomu lidi nezabrání, vznikne během pár desetiletí jiný. Meandrující řeky, třeba Vltava nad Lipnem, horní Lužnice mají spoustu slepých ramen, kde bylo původní koryto. V těch pražských štěrkopíscích to před regulací asi bylo hodně proměnlivé, po regulaci asi byl spíš prostor pro přibývání, než ubírání.

J. Čihák (Pátek 8. dubna 2011)  ⇑

V 19. století byla zaznamenána celá řada povodní na dolním toku Vltavy, z nichž nejničivější byly v roce 1845, 1862 a 1890. Není mi jasné, jak tedy vznikly dva malé ostrovy před Štvanicí.
Historická mapa z roku 1847 a 1858.
Spíše bych předpokládal odbagrování ostrovů.
Z www: "V letech 1833 - 62 provedla firma Vojtěcha Lanny regulační práce na Vltavě. Obstarala si velkou flotilu korečkových bagrů, vlečných parníků a člunů a dalších technických plavidel, s kterými řešila většinu regulačních a kanalizačních úprav českých řek. Bylo třeba odstranit říční ostrovy, rozebrat staré jezy a prohloubit a napřímit plavební koryto."

ZH (Pátek 8. dubna 2011)  ⇑

V literatuře se mluví o holocénním korytu (cca 9000 let př.n.l., po skončení doby ledové), kdy to tedy asi ledovec řádně vyčistil a Vltava měla tendenci téct rovně a narážet do letenského masivu, kde asi dělala závar a postupně se zde nanášely písky atd. a řeka se narovnávala. Tipnul bych si, že Brusnice, Malostranský potok a potůček Svatováclavské studánky (zdá se mi, že musel jít přes Pětikostelí vlastním korýtkem) nemohly mít valný efekt na konfiguraci terénu oproti Vltavě, která to při větší povodni předělala dle práva silnějšího.
Hledal jsem osadu Rybáře a uvědomil si, že byla nejen na Klárově, ale i v Tróji. Tady je plánek osady Rybáře z roku 1678 od Samuela Globice z Bučína. Tady je o Tóji, mj. i o novogotické Popelářce při Dlážděnce (trochu jsem si říkal, jak byl hlídán onen brod, ale dům je z 19. století) a o Holešovickém ostrově. Mimochodem - takhle se změnilo koryto Vltavy od r. cca 1850.

Jan Cinert (Pátek 8. dubna 2011)  ⇑

S levým břehem je to ještě složitější. Severní cíp Kampy pod mostem nemůže být původní, protože jinak by za ním nemohlo vzniknout zaniklé rameno řeky. Má však tvar náplavového kuželu jakoby od zaniklého malostranského potoka, který zase nebyl až tak vodnatý, aby kužel vytvořil. Ke všemu je v J. Čihákové zakreslen ostrov zaniklého ramene v zahloubenině na místě Vojanových sadů, zatímco vyvýšenina je dlouhodobě zhruba v ulici U Lužického semináře, kde ale podle obrázku měla téct řeka. Teprve druhý ostrov je správně v místě zaniklého kostela sv. Petra a Pavla. Podle petrologa V. Cílka je vyvýšenina v ulici U Lužického semináře výplavovým kuželem Brusnice, která ovšem ústila do zaniklého ramene až u začátku Valdštějnské ulice, čímž v žádném případě nemůže mít pravdu.

Takže se svým úmyslem napsat "pravdivý" článek o prvním pražském mostě jsem jako obvykle šlápl do pěkně zamotané záležitosti.

ZH (Čtvrtek 7. dubna 2011)  ⇑

Ty veduty jsou super, některé jsem neznal.

Ty rozmazané fotky v pdf (jestli jde o první odkaz v Google) - lámací programy pracují s náhledy, když se to exportuje pro tisk, vrazí do souboru plné fotky, když pro web, tak asi náhledy, i když se kvalita dá jistě nastavit.

Uvažoval jsem - když je známo, že Čertovka je umělý kanál - zda tam přeci jen nebylo původně přírodní rameno, podle těch nákresů ano. Označení Ostrov pod mostem pražským asi vzniklo později, když už klárovské ostrovy dávno zanikly.
Snažil jsem se porovnat Huberův půdorysný plán se současnou ortofotomapou, je silně zkreslený, ale levý břeh zřejmě odpovídá současnosti, vpravo je Křížovnický ostrov podstatně více v řece než dnes. V dobách před regulací se však ostrovy a koryto po velkých povodních měnily.

Jan Cinert (Středa 6. dubna 2011)  ⇑

Niva a voda ještě odlišit jde. Horší je, že se možná jedná z velké části o pozadí obrazu se stylizovanou romantickou krajinou, jak je pro renesanci a baroko příznačné. Není tam členění na jednotlivé ostrovy. Jinak celkový ráz krajiny ale odpovídá.

Stará vyobrazení Prahy jsou zde. Ještě jsem znovu našel toto, kde je nově řešena situace u ústí Čertovky. Bohužel jsou obrázky záměrně rozostřené.

ZH (Středa 6. dubna 2011)  ⇑

Našel jsem Folpertův pohled, je tam ale trochu těžké odlišit vodu a nivy: Folpert (MHLMP).