Jan Cinert (Čtvrtek 26. května 2011)  ⇑

S "pražením" keramiky je to stejné jako s "pražením" obilí a železné rudy. Dělalo se to všude.

Opevněná hradiště začala vznikat kolem roku 800 za expanze Karla Velikého na východ. Dříve je Germáni ani Slované nebudovali. Klučov s dřevohlinitým opevněním je datován kolem roku 750. Takže v nižších polohách, které byly hustěji osídlené a nebyla tam výrazně převýšená útočiště, asi vznikala lehčí opevnění i před rokem 800. V Praze se za předchůdce Pražského hradu považuje hradiště v Šárce. Předbořivojovská jsou ještě hradiště V Butovicích a Zámky.

Kmeny nebyly a ani národy, jenom jazykové odlišnosti většinové části danného lidu, osídlujícího příslušnou oblast danou rozvodími řek.

ZH (Čtvrtek 26. května 2011)  ⇑

Každopádně by mě zajímalo, kde měli předbořivojovské kultury z Dejvic a Bubenče mocenské centrum - sídlo vládců a refugium, což v mé představě je nějaká relativně nedobytná akropole. A jestli za tím, co bychom dnes mohli nazvat práh, tedy masiv Letné a oblasti Královské zahrady, žil jiný kmen či národ.

J. Čihák (Čtvrtek 26. května 2011)  ⇑

V Bubenči , v Dejvicích a na Hradčanech byla nalezena keramika pražského typu. To mě navádí k úvaze, že tam už časní Slované pražili keramiku a místo podle toho dostalo název. Již dříve jsem zjistil, že slova pálení a pražení mají v oboru keramika stejný význam. Jejich zaměňování má dlouhou historii.

J. Čihák (Středa 25. května 2011)  ⇑

Píše se, že oblast Letné byla neosídlená ještě za Slovanů, ale tu pláň už mohli nějak pojmenovat.

Jan Cinert (Středa 25. května 2011)  ⇑

Trochu se tady vystoupalo z Bubenečskodejvické osady na letenskou pláň. Letná neměla s osadou nic společného. Osada se nacházela mezi pozdějšími vesnicemi Bubeneč a Dejvice na mírně rozčleněné terase. Terén je ještě zachycen na prvních vojenských mapách.

J. Čihák (Středa 25. května 2011)  ⇑

Pohled na práh z Petřínské rozhledny.

Jan Čihák (Středa 25. května 2011)  ⇑

ZH: Nápady zpracované nemám a na některé už si ani nemohu vzpomenout.

Franta: Nejstarší vyobrazení profilu návrší. Pohled z Troje na Vltavu, Stromovku a Letnou. Vpravo nahoře je Petřín.

ZH (Úterý 24. května 2011)  ⇑

Někdy bych chtěl z tohoto fóra sebrat naše nápady stran etymologie názvu Praha, tj. i ty pošetilé, ty věrohodnější jsem se do textu Vznik Prahy pokoušel průběžně dávat, ale nesoustavně, doplnil bych text pro ilustraci i těmi ostatními. Nemá to Jan Čihák nějak zpracované? Vím, že si to, Jane, tisknete, koukám, že ve fóru je už 2100 příspěvků a je to hodně nepřehledné; kdybych to byl tušil, byl bych udělal tematické sekce, jako to má Jan Cinert.

Franta (Úterý 24. května 2011)  ⇑

J.Čihák: maloval jsem si profily, jak to ukazují dnešní mapy, a asi by se o nějakém prahu uvažovat možná i dalo. Ovšem ta má osada je někde z doby kolem přelomu letopočtu. Pokud by její název nějak souvisel s dnešním pojmenováním Prahy tak by asi nebyl slovanského původu. Když pak přišli Slované tak to asi také nebylo stěhování v duchu, že se stěhoval kompletně celý kmen a přišel do liduprázdné krajiny. Pokud si vybavuji tak se soudí, že Slované přicházeli po částech - spíše to mělo formu vojenských oddílů, které splývaly s místním obyvatelstvem.

Takže v tomto případě by převzali existující místopisné názvy.

PS:
a Bubeneč je připomínána jako Ovenec - 1197, o Dejvicích je zmínka z roku 1088 a bylo to zřejmě zemědělské zázemí Prahy.

J. Čihák (Úterý 24. května 2011)  ⇑

Cinert: Je nejspíš rozumné uvažovat, že v daném místě a čase bylo na protipovodňové valy příliš brzo, ale valy by byly důvodem nazvat místo podle něčeho, co bylo v kraji neobvyklé.

Franta: Severní a jižní svahy letenské terasy jsou strmé a dlouhé. Též mám pocit, že bubenečsko-dejvická osada ležela “na prahu“, který byl překážkou v přímém toku Vltavy.

Jan Cinert (Sobota 21. května 2011)  ⇑

Ach ta pamněť. Zajímavým oříškem je "ta nozdra", čili dva otvory ve zvířecím nose. Hypoteticky tedy pochází z *an-(z)dar a měl by být původně duálem. Ale použití již rozšířeného "z-dar" bude asi dokladem pozdního přeneseného pojmenování bez přítomnosti duálu. Rozšířený kořen "zdar" je možno považovat za slovanské specifikum (nepřevzaté z íránštiny) a pozdrav "Na zdar" a "zdraví" je opět původně názvem boha ZO, který přinesením vody ozdravuje. Podobné je to s pozdravy v jiných jazycích.

Jan Cinert (Sobota 21. května 2011)  ⇑

Bubenečsko-dejvická osada asi opevněna nebyla, pokud nepočítáme "plot pletený z proutí" (*per-t). Obyvatelé nížinných sídlišť zřejmě nacházeli útočiště v případě nebezpečí na zalesněných návrších. Osada nebyla ani dost vysoko, jen na říční terase jako Malá Strana a později Staré Město. Takže zase na celkem běžném místě, které nemohlo dát specifický název.

S "oka" atd. jste to pochopil správně, jenom ještě doplním, že -n- v "an-" je pozůstatek nosovky. Játra jsou také zdvojený orgán, je tradiční pochoutkou a používala se k věštění. Proto, byť nejsou viditelná, byl u jejich pojmenování uplatněn prvotní duál. Nejedná se o označení toho co bylo zdvojeno jako "dvojčata - blíženci", ale přenesení pojmenování. Denní Světlo-Stín bylo prvním co se lidé naučili vzhledem k času vnímat. Proto je i základem pro "jedna" (*ai) a "dva" (*tap/dav), rovněž "já" (*ai) a "ty" (*t/d).

Franta (Sobota 21. května 2011)  ⇑

No když ti Keltové jsou asi jediní pojmenovatelní v historii, správně by asi mohlo být protokeltové a tedy třeba ti lidé, kteří u nás reprezentovali třeba knovízkou kulturu. Ona asi také žádná "keltština" nebyla.

Myslel jsem hlavně na tu obchodní osadu v místech Dejvic nebo Bubenče. Ta by splňovala to, že by byla "na prahu", tedy dost vysoko nad řekou a zároveň by mohla být i nějakým způsobem opevněna.

"oka" (*ai-k), "ucha" (*a-g), "ňadra" (*an-dar), "játra" (*ai-dar)
Rozumím dobře, že *ai, *a, *an, *ai jsou výrazy pro světlo, světlý a
k, g, dar pro tmavý a stín?

Jak se potom dospělo k tomu, že třeba kombinace *ai-dar představuje játra. To jako, že to co bylo zdvojeno bylo označeno jako "dvojčata - blíženci" ?

Jan Cinert (Sobota 21. května 2011)  ⇑

"Tento odkaz" mi trochu připomíná "biblickou archeologii", kdy je za každou cenu hledána souvislost mezi zmínkami z různých dob a snaha vysvětlit něco z doby o níž žádné zprávy nejsou.

Humanista Hájek byl schopen si dát dohromady tehdejší poznatky s informacemi od předchůdců. Potom není nic zvláštního, že uvedl něco o předchůdcích Slovanů a zbytcích pevných měst, když jejich pozůstatky tehdy byly viditelné.

Myslím si, že v ucelené triádě Libuše - Tetka - Kazi může být těžko jedno jméno keltského původu. Podstata hledání původu českých mýtů převzetím od Keltů vychází z nepochopení podstaty mýtů. Vznikaly z astronomických principů dříve nežli existovali Keltové.

Jan Cinert (Sobota 21. května 2011)  ⇑

Jako obvykle jsem zase něco zapomněl. Tentokrát kupodivu na zmíněná prsa. Při srovnání s jinými jazyky se zdá, že původní význam byl "hruď, hrudní koš, žebra", z toho později naše prsa. Potom je "prsa" plurál středního rodu "prso" a není zde přítomen duál.