Jan Cinert (Pátek 27. května 2011)  ⇑

Z. Homola: Místa tam bylo z našeho pohledu dost, ale co by tam nahnaný dobytek spásal? V Guinessově knize je "Pražský hrad", nikoliv hradiště, ale hrad. Jeho rozlohu (hradu), způsobilo to, že zaujímá, na rozdíl od jiných hradů, plochu původního hradiště. Nejrozlehlejším českým hradištěm byla Stará Kouřim. Archeologicky je doloženo, že hroby byly označovány a až po více generacích byly zapomenuty a pohřbívalo se v dalších vrstvách.

J. Čihák: Opravdu se přítomnost svatyně a pohřebiště nevylučuje. Doklady o tom jsou a vlastně i pohřeb u kostela je pohřbem u svatyně. Musely to být ale nějaké jiné svatyně nežli v sídlech, kde se nepohřbívalo. Postižení tohoto rozdílu je obtížné, protože ze svatyň se zachovaly, v lepším případě, jen kůlové jamky a prohlubně.

Při úpravě obrázků s Bořivojovou a Boleslavovou rotundou v článku Rotunda sv. Víta - 100 roků poté se zjistilo, že tvůrce obrázků původně špatně odečetl azimut Boleslavovy rotundy. Původně to bylo 77,5° s rokem 969, správně je to 78,1° příslušející roku 961. Tak na to raději upozorňuji. Co k tomu dodat? Omluvu a příslib polepšení se. Tak jsem se rovnou polepšil a napsal článek Založení pražského biskupství a jeho souvislost se založením Boleslavovy rotundy, ve kterém dokládám, že správný rok 961 je lepší nežli ten původní. Ostatně tak je to u oprav archeoastronomického datování již pravidlem.

ZH (Pátek 27. května 2011)  ⇑

Tak, časy se mění, za pár desítek let i dříve, pokud šlo o jiný rod, nemuseli mít potuchy, že tam nějaký hrob je. Pokud byl nějaký pohlavár se svou skupinou pohřben na místě boje, asi to z pragmatického důvodu nebyla překážka, aby se strategické místo nadále nevyužilo. Krom toho furt trvám na tom, že tam bylo místa dost, nakonec je to dle Guinessovy knihy největší hradiště raného středověku na světě, řekněme tehdy půl kilometru na 50-100 metrů (dnes na 100-160 m).

J. Čihák (Pátek 27. května 2011)  ⇑

Také vzniká otázka, jestli se může vylučovat obětiště a pohřebiště na jednom místě nebo kamenný stolec a obětiště.

Nejnovější výsledky archeologického výzkumu-další pohřebiště u Hradu.

Jan Cinert (Pátek 27. května 2011)  ⇑

Ta citace "z webu" je právě ten stále uplaťnovaný pragocentristický výklad. Ještě tam chybí, že "zde stával kamenný stolec přemyslovských knížat, která již záhy ovládala celé Čechy. Čechy ovšem neměli svého ústředního knížete, ale pouze společný sněm předáků(?!)"- podle D. Třeštíka.
Všimněte si v závěru citace: "které by jistě neprobíhalo v okolí nevýznamného místa", "byl místem, kde pobývala společenská elita", "přesnou příčinu neznáme", "měla hradní ostrožna úlohu centra". Co tedy vlastně víme a co nevíme?
S jistotou víme, že pohřebiště byla zakládána na dohled od sídel, obvykle 100 - 500 metrů. Vždy tak, aby od sídel byla oddělena nějakou přírodní překážkou, byť nevýraznou (potok, údolí). Určitá výjimka je ve Staré Kouřimi. Ta vznikla tak, že nejprve byla opevněna akropole a "pod zdí hradní" bylo založeno pohřebiště, podobně jako na Tetíně, v němž byla prvotně pohřbena Ludmila. Při rozšiřování opevněné plochy se posléze pohřebiště ocitlo v opevněném areálu. Teprve po přijetí křesťanství se pohřby uskutečňují vedle kostela na hradištích a vládců přímo do jejich kostela. Přítomnost pohřebiště na Hradě v předbořivojovské době tedy vylučuje existenci osídlení na tomto místě. Mohlo zde být jen pohřebiště, asi i s nějakou otevřenou svatyní, pro osídlení na Malé Straně, od kterého bylo odděleno svahem a přitom na dohled. Po vzniku Hradu bylo pohřebiště přesunuto do prostoru Jízdárny, oddělené Jelením příkopem, ale na dohled z Hradu.
Archeologické nálezy a mohutnost hradiště v Šárce dokládají, že starým ústředím oblasti Praga bylo toto hradiště. Bořivoj přicházející z Moravy nestavěl mohutné hradiště na ploché ostrožně vhodné jako útočiště pro obyvatelstvo i s dobytkem, ale pouze sídlo pro knížete.

J. Čihák (Pátek 27. května 2011)  ⇑

Z webu:“Nejstarší hradní pohřebiště klademe do období před postavením kostela P. Marie. Tvoří ho necelé dvě desítky více či méně narušených kostrových hrobů, soustředěných na III. hradním nádvoří. Nejvýznamnější mezi nimi je hrob muže v dřevěné schráně s vybavením bojovníka. Zejména meč je dokladem vysokého společenského postavení nebožtíka. Také některé další hroby musely náležet elitě, i když doklady jsou méně nápadné (pásová kování rakví, dýka). Přesné datování hrobu „bojovníka“ je obtížné, ale širší okolnosti vedou k jeho zařazení do doby před přijetím křesťanství. Jeho společenské postavení by předpokládalo pohřbení u kostelní stavby nebo v jejím interiéru. Pokud byl pohřben přímo uprostřed hradního areálu, zřejmě zde ještě žádná kostelní stavba nestála.
Co tedy vyplývá ze svědectví archeologie o nejstarší úloze a funkci Pražského hradu? Hrad zaujímal stejnou plochu jako v současnosti. Přestože nemáme přesnější svědectví o podobě vnitřní zástavby, nepochybujeme o intensivním sídlení a také o možnostech tehdejších obyvatel získávat předměty luxusní povahy. Příslušníci elity byly v tomto areálu také pohřbíváni. Závažný je také rozvoj osídlení v nejbližším okolí (na Hradčanech a zejména na Malé Straně), které by jistě neprobíhalo v okolí nevýznamného místa. Pražský hrad tedy byl již před knížetem Bořivojem I. místem, kde pobývala společenská elita. Snad tedy sehrával jakousi centrální úlohu, i když přesnou příčinu neznáme (mocenské ústředí?, kultovní areál ?). Zdá se tedy, že již v 9. století měla hradní ostrožna úlohu centra. Kníže Bořivoj si patrně uvědomoval jeho význam, a proto ho neváhal ovládnout, když se naskytly příznivé okolnosti.“

ZH (Čtvrtek 26. května 2011)  ⇑

Kniha je pěkně udělaná, když přišla Macromedia (nyní Adobe) Flash, tak už mě programování a počítačová grfika zrovna přestaly bavit a zkoušel jsem jen pár maličkostí, ale nikdy jsem netestoval ono vývojové prostředí, kde zřejmě není velký problém podobné výtvory udělat. Nicméně to má také své mouchy, podobně jako pdf, vždycky mě bere čert, že tam nelze dělat podobné úkony jako v html, třeba posunout stránku kolečkem, no a naopak...

Furt se mi nezdá ono omílané tvrzení, že hradní hřbet nebyl k ničemu vhodný, přece když se tam usídlil Bořivoj, taky nedělal velké terénní úpravy, podle mě tam bylo místa dost a stavby byly tehdy skromné.

Jan Cinert (Čtvrtek 26. května 2011)  ⇑

U Opyše je problém v tom, že jeho hřbet byl úzký a zašpičatělý, tudíž nevhodný pro osídlení i pro nalezení útočiště lidí s dobytkem. Ostroh byl využitelný až jako knížecí sídlo blízké kastalánskému typu v době Bořivojově.

Náhodou jsem narazil na tohle. Je to jenom encyklopedie s uznávanými daty, ale zaujala mne forma elektronického zpracování. Třeba takto budeme jednou listovat na svých webech a v diskuzích.

ZH (Čtvrtek 26. května 2011)  ⇑

No, nechce se mi věřit, že by mezi, když ne kmeny, tedy skupinami, ev. Slovany a zbytky Germánů, nebyly třenice a nepsané hranice, k tomu mají tendence i dvouleté děti v jedné rodině.
Samozřejmě vím o Šárce a Butovicích (Zámky jsou na druhé straně řeky), ale Šárka je z Bubenče 6 km, Butovice za devatero horami, jen náhodou jsou dnes součástí Prahy. Nějak se intuitivně nemůžu smířit s dogmatem, že Opyš byla prehistoricky neobjevená divočina, když byla tak krásně strategická a přirozeně nedostupná. Kór, jestli bylo prozkoumáno jen 15% Hradu a vše je tam stokrát během století převoráno.

Jan Cinert (Čtvrtek 26. května 2011)  ⇑

S "pražením" keramiky je to stejné jako s "pražením" obilí a železné rudy. Dělalo se to všude.

Opevněná hradiště začala vznikat kolem roku 800 za expanze Karla Velikého na východ. Dříve je Germáni ani Slované nebudovali. Klučov s dřevohlinitým opevněním je datován kolem roku 750. Takže v nižších polohách, které byly hustěji osídlené a nebyla tam výrazně převýšená útočiště, asi vznikala lehčí opevnění i před rokem 800. V Praze se za předchůdce Pražského hradu považuje hradiště v Šárce. Předbořivojovská jsou ještě hradiště V Butovicích a Zámky.

Kmeny nebyly a ani národy, jenom jazykové odlišnosti většinové části danného lidu, osídlujícího příslušnou oblast danou rozvodími řek.

ZH (Čtvrtek 26. května 2011)  ⇑

Každopádně by mě zajímalo, kde měli předbořivojovské kultury z Dejvic a Bubenče mocenské centrum - sídlo vládců a refugium, což v mé představě je nějaká relativně nedobytná akropole. A jestli za tím, co bychom dnes mohli nazvat práh, tedy masiv Letné a oblasti Královské zahrady, žil jiný kmen či národ.

J. Čihák (Čtvrtek 26. května 2011)  ⇑

V Bubenči , v Dejvicích a na Hradčanech byla nalezena keramika pražského typu. To mě navádí k úvaze, že tam už časní Slované pražili keramiku a místo podle toho dostalo název. Již dříve jsem zjistil, že slova pálení a pražení mají v oboru keramika stejný význam. Jejich zaměňování má dlouhou historii.

J. Čihák (Středa 25. května 2011)  ⇑

Píše se, že oblast Letné byla neosídlená ještě za Slovanů, ale tu pláň už mohli nějak pojmenovat.

Jan Cinert (Středa 25. května 2011)  ⇑

Trochu se tady vystoupalo z Bubenečskodejvické osady na letenskou pláň. Letná neměla s osadou nic společného. Osada se nacházela mezi pozdějšími vesnicemi Bubeneč a Dejvice na mírně rozčleněné terase. Terén je ještě zachycen na prvních vojenských mapách.

J. Čihák (Středa 25. května 2011)  ⇑

Pohled na práh z Petřínské rozhledny.

Jan Čihák (Středa 25. května 2011)  ⇑

ZH: Nápady zpracované nemám a na některé už si ani nemohu vzpomenout.

Franta: Nejstarší vyobrazení profilu návrší. Pohled z Troje na Vltavu, Stromovku a Letnou. Vpravo nahoře je Petřín.