Jan Cinert (Pátek 27. května 2011)

Ta citace "z webu" je právě ten stále uplaťnovaný pragocentristický výklad. Ještě tam chybí, že "zde stával kamenný stolec přemyslovských knížat, která již záhy ovládala celé Čechy. Čechy ovšem neměli svého ústředního knížete, ale pouze společný sněm předáků(?!)"- podle D. Třeštíka.
Všimněte si v závěru citace: "které by jistě neprobíhalo v okolí nevýznamného místa", "byl místem, kde pobývala společenská elita", "přesnou příčinu neznáme", "měla hradní ostrožna úlohu centra". Co tedy vlastně víme a co nevíme?
S jistotou víme, že pohřebiště byla zakládána na dohled od sídel, obvykle 100 - 500 metrů. Vždy tak, aby od sídel byla oddělena nějakou přírodní překážkou, byť nevýraznou (potok, údolí). Určitá výjimka je ve Staré Kouřimi. Ta vznikla tak, že nejprve byla opevněna akropole a "pod zdí hradní" bylo založeno pohřebiště, podobně jako na Tetíně, v němž byla prvotně pohřbena Ludmila. Při rozšiřování opevněné plochy se posléze pohřebiště ocitlo v opevněném areálu. Teprve po přijetí křesťanství se pohřby uskutečňují vedle kostela na hradištích a vládců přímo do jejich kostela. Přítomnost pohřebiště na Hradě v předbořivojovské době tedy vylučuje existenci osídlení na tomto místě. Mohlo zde být jen pohřebiště, asi i s nějakou otevřenou svatyní, pro osídlení na Malé Straně, od kterého bylo odděleno svahem a přitom na dohled. Po vzniku Hradu bylo pohřebiště přesunuto do prostoru Jízdárny, oddělené Jelením příkopem, ale na dohled z Hradu.
Archeologické nálezy a mohutnost hradiště v Šárce dokládají, že starým ústředím oblasti Praga bylo toto hradiště. Bořivoj přicházející z Moravy nestavěl mohutné hradiště na ploché ostrožně vhodné jako útočiště pro obyvatelstvo i s dobytkem, ale pouze sídlo pro knížete.