Jan Cinert (Pátek 27. května 2011)

Z. Homola: Místa tam bylo z našeho pohledu dost, ale co by tam nahnaný dobytek spásal? V Guinessově knize je "Pražský hrad", nikoliv hradiště, ale hrad. Jeho rozlohu (hradu), způsobilo to, že zaujímá, na rozdíl od jiných hradů, plochu původního hradiště. Nejrozlehlejším českým hradištěm byla Stará Kouřim. Archeologicky je doloženo, že hroby byly označovány a až po více generacích byly zapomenuty a pohřbívalo se v dalších vrstvách.

J. Čihák: Opravdu se přítomnost svatyně a pohřebiště nevylučuje. Doklady o tom jsou a vlastně i pohřeb u kostela je pohřbem u svatyně. Musely to být ale nějaké jiné svatyně nežli v sídlech, kde se nepohřbívalo. Postižení tohoto rozdílu je obtížné, protože ze svatyň se zachovaly, v lepším případě, jen kůlové jamky a prohlubně.

Při úpravě obrázků s Bořivojovou a Boleslavovou rotundou v článku Rotunda sv. Víta - 100 roků poté se zjistilo, že tvůrce obrázků původně špatně odečetl azimut Boleslavovy rotundy. Původně to bylo 77,5° s rokem 969, správně je to 78,1° příslušející roku 961. Tak na to raději upozorňuji. Co k tomu dodat? Omluvu a příslib polepšení se. Tak jsem se rovnou polepšil a napsal článek Založení pražského biskupství a jeho souvislost se založením Boleslavovy rotundy, ve kterém dokládám, že správný rok 961 je lepší nežli ten původní. Ostatně tak je to u oprav archeoastronomického datování již pravidlem.