Jan Cinert (Středa 7. září 2011)  ⇑

Četl jsem tam ten starší článek z roku 2007 a šel od toho pryč. Je to zaměřené na poukazování na podivnosti aniž by se nalezlo doložené řešení. Takový rozpačitý Dänikenismus. Jen dílčí informace jsou přínosné.

U druhého článku je zajímavé, jak někdo může určit u čtvercového půdorysu pyramidy, že je orientován severojižně? Co když je východozápadně a odchylka je daná stejně jako u předrománských kostelů? Nemohu si pomoci, ale když je zdůrazňovaná mystika, tak mám podvědomý pocit, že autor se sám příliš neorientuje v tom co tvrdí. Nevidím tam velký rozdíl od článků v populárních barevných časopisech. Navíc je to nějak o tom samém napříč téměř celým desetiletím. Řekl bych, že dnes to má takový význam, asi jako zde již uváděný článek M. Webera o orientaci rotundy sv. Víta. Jako by nevěděli co napsat nového a je v této souvislosti zajímavé, že u mé nabídky se redakce ani neobtěžovala s odpovědí.

J. Čihák (Středa 7. září 2011)  ⇑

Znovu připomínáte možnost, že křesťanské kostely byly orientovány podle kompasu. To by mohlo vysvětlit rozdíly. Uplatnila by se neznalost mag. deklinace a místních anomálií. Také mi není jasné, jak bez přesných měřidel vyříznout z horniny mag. střelku tak, aby směr zmagnetování byl rovnoběžný s osou střelky. Vlastní chyba kompasů nemusela být zanedbatelná, ale možná je cejchovali podle Slunce při rovnodennosti a to přímo v místě, kde byl kompas používán.

ZH (Středa 7. září 2011)  ⇑

Mimochodem, četli jste tohle? Jsou tam i odkazy na články o orientaci pyramid prý dle kompasu ve Střední Americe.

J. Čihák (Středa 7. září 2011)  ⇑

Dnes jsem uložil stránku Říp-Milešovka, letní slunovrat. Slunce zapadá nad vrcholem hory 1.6., potom na severovýchodním svahu, po slunovratu se vrací nahoru a 11.7. znovu zapadá nad vrcholem hory. Profil: Říp-Milešovka-Krušné hory.

J. Čihák (Středa 7. září 2011)  ⇑

Posvátné místo se mohlo nacházet někde v okolí rotundy. Jen tak mě napadlo, že pohled z posvátného místa na Slunce vycházející z vrcholu kopce musel být fantastickým zážitkem. Fotografie - Východ Slunce nad Srdovem z Ranné.

Píše se, že jména bohyň Krosina, Krasatina a Lada jsou vymyšlená, ale našel jsem tvrzení, že Chorsina (světlo ve tmě, krása) byla v českých kronikách zapsána jako Krosina.

ZH (Středa 7. září 2011)  ⇑

Tady je pojednání o GPS a měření vzdáleností, píše se tam, že při použití modelu elipsoidu lze dosáhnout přesnosti výpočtu vzdálenosti na půl mm.

Chyba aktuálního měření pomocí GPS přístroje (refrakce, šumy, hodiny aj.) je +-12,5 m, vertikální ještě více. Umělá chyba zanášená z bezpečnostních důvodů do 30.4.2000 byla 100 m horizontálně a 140 m vertikálně.

ZH (Středa 7. září 2011)  ⇑

PS: vlastně - bylo by divné, kdyby WGS84 model nepočítal s místním průměrem zeměkoule, takže to asi budou ty převody a zaokrouhlování.

ZH (Středa 7. září 2011)  ⇑

Ještě doplním, že pokud se pohybujeme ve výšce 544 m.n.m., pak na vzdálenost 59 km přibude pouze 4,2 m oproti nulové nadmořské výšce. Ostatně GE ukazuje o 30 m méně, ne více, než WGS84. Diference by mohla vzniknout při nějakém interním zaokrouhlování a převodu ze stupňů na setiny či opačně, dále pak tím, zda výpočet WGS84 kalkuluje se středním průměrem Země, nebo s místním, diference mezi rovníkovým a poledníkovým průměrem je 43 km, což je zhruba 100x více než těch popsaných 544 metrů, což by cca odpovídalo tomu rozdílu 30 m.
Tudíž by asi GE a Mapy.cz byly nejpřesnější, co se týče vzdálenosti, GE uvádí, že používá WGS84 model pro souřadnice, nicméně se zdá, že pro azimut používá kulový model. Takže pro přesný výpočet azimutu je asi třeba použít ten CGG v základním režimu a nezapomenout zatrhnout East místo defautlního West. Sice by se asi pro A°zor dalo sehnat WGS84 model nebo ho obšlehnout z CGG, ale nemám na to ani morálku, ani energii...

Jan Cinert (Středa 7. září 2011)  ⇑

J. Čihák: Já bych pozdním místním pověstem moc nevěřil. Takhle se nechali nachytat historici tím, že rotundu na Levém hradci měl zase postavit kníže Bořivoj. V Nebušicích měl být hrad kněžny Libuše, která z něj volala na bušícího kováře: Nebuš! Ta rotunda stojí vzhledem k terénu na přirozeném místě a byla součástí dvorce. Nemá tedy vztah k pohanské svatyni a liniím k obzoru. Krosina - krásná je nějaká naivní etymologie. Primární význam jmenného kořene je "krýt", a tak by Krosina měla být zakrytá, tedy chlupatá a tmavá. Teprve podle "kraska" (barva), která původně zakrývala, se význam posunul na "krásná". Takže i takhle je to pozdní záležitost.

Ty rozdíly ve vzdálenostech v praxi naštěstí nic neznamenají při tak vysokých hodnotách a na štěstí pro mne do toho zas tak nevidím abych si tím lámal hlavu :-). Horší jsou rozdíly v azimutech.

Z. Homola měl před časem připomínku, že u mého článku o rotundě sv. Víta by měl být závěrečný souhrn. Tehdy jsem to odbyl doplněním v několika bodech. Teď jsem si udělal čas na lepší, delší a doplněné zpracování formou "přístupnou široké veřejnosti", jak se to nazývá. Jako obvykle jsem se nemohl vyhnout rýpání do "uznávaného výkladu". Já za to ale nemohu, je to všechno tak propojené...

ZH (Úterý 6. září 2011)  ⇑

Ten azimut Rondel Byseň - sedlo Bezdězu má na Google Earth stejně jako A°zor - 55.27°, ale vzdálenost je stejná jako na Mapy.cz - 58.789 km.

Great Circle Calculator ukazuje na modelu WGS84 55.338° a 58.809 km.
Na sférickém modelu ukazuje 55.265°a 58.638 km.

Zdá se, že A°zor používá model FAI sphere (script na výpočet jsem převzal), tj. 55.265° a 58.678 km.

Zatímco Google Earth používá pro azimut zřejmě sférický model (toho jsem si všiml dávno) pro vzdálenost bůhvíco, možná na modelu WGS84 (nebo kulovém?) kalkuluje s nadmořskou výškou, která přidává pochopitelně metry vůči modelu, který počítá s mořskou hladinou.

P.S. opravil jsem chybu v A°zoru, kdy bylo chybně zatrženo políčko azimut, byť byly vyplněny v Cíli souřadnice. Tím se zobrazila chybná spojnice na GE, GM a GPSV. Pokud by to ještě blblo, tak mě upozorněte.

J. Čihák (Úterý 6. září 2011)  ⇑

Zjevně bude lepší posunout místo legendárního pohanského kultu k jihovýchodnímu okraji obce, na výběžek vrstevnice 350 m. Zlepší se výhled na vrch Ládví.

J. Čihák (Úterý 6. září 2011)  ⇑

Legendy a mýty?
V Přední Kopanině stojí rotunda sv.Maří Magdaleny. Podle legendy ji měla založit sv.Ludmila na místě, kde pohané uctívali bohyni Krosinu. Přitom mohli sledovat východ Slunce nad vrchem Ládví. Slunce zde vycházelo 4.-5.dubna (greg.), tedy půl lunárního měsíce po jarní rovnodennosti. Viz A˚zor. Bohyně Krosina byla podle Slovanů krásná, ladná(ladová?) a prý pomáhala vyprosit déšť u boha Peruna.

J. Čihák (Úterý 6. září 2011)  ⇑

Dnes jsem uložil dvě stránky do historie výpočtů. Nevím, jestli byl důležitější první paprsek nebo rozzáření celého Slunce v sedle Bezdězu. Určit den je obtížné i kvůli nepřesným výpočtům azimutů a vzdáleností. A˚zor vypočetl 58,678km, 55,27˚ a Mapy.cz 58,787km, 56˚.

Jan Cinert (Sobota 3. září 2011)  ⇑

Skvělé, funguje to perfektně, děkuji snad i za ostatní. Včera jsem měl východ opravdu ještě dole a kroutil hlavou, aniž bych před tím klikal.

Mně se zase zkomplikoval článek o mostu. Jako obvykle, čím více do toho člověk šťourá, tím více nalézá nepřesností a nedoložeností v uváděných výkladech, které musí pracně ověřovat a opravovat. Ale vyplatilo se a zatím pustím jeden špek - Juditin most byl dokončen v roce 1161. Ještě nějaký čas potrvá dodělání obrázků, což nemohu ovlivnit.

ZH (Sobota 3. září 2011)  ⇑

Tabulky tam byly vždycky (ty s planetami ap. pod obrázkem nebeské sféry), ale asi jste měl malou obrazovku nebo okno ;). Není to moje zásluha, je to mírně upravený skript JJ.

Základní obrázek byl vždycky s východem vlevo, ne? Když se na něj kliklo, byl východ dole, tak, jak se díváme na vycházející Slunce.

Teď jsem tedy udělal, že kliknutím na oblasti kolem S, V, J, Z se otevře zvětšená celestiální sféra s příslušnou světovou stranou u obzoru. Kliknutím na střed obrázku pak bude Slunce uprostřed dole. Doufám to funguje, měl jsem hravou chvilku, ale samozřejmě se mi to trochu zkomplikovalo a už mě to pak nebavilo...