Jan Cinert (Pátek 9. září 2011)  ⇑

S bazilikou Santa Maria Maggiore v Římě je to opravdu zajímavé. Naštěstí se jedná o pozdně antický kostel z doby, kdy nebyly měsíční fáze součástí kalendáře. Datování předrománských kostelů to nemůže ovlivnit :-). Nechci se pořád vnucovat s dochovanějším chrámem v Mnajdře, ale zase jsme zjevně u těch 9 hodin dopoledne. Tato bazilika se s ním také shoduje v tom, že v 9 hodin pronikly paprsky vchodem (lůnem) do svatyně (těla Matky Země) a ozářily její hlavu (oltář). Těch chybějících 5° může být dáno posunem od rovnodennosti v juliánském kalendáři nebo terénem?

Přiznám se, že jsem s Azorem zatím pracoval tak, že jsem zadával údaje do GPSVizualizer, pak je přenesl do Azoru a šupnul. Měl jsem tak více pod kontrolou co dělám. Takže k diskutovaným problémům se nemohu zodpovědně vyjádřit.

J. Čihák: Kdyby se to dalo stihnout, tak by bylo dobré se také podívat z Ládví za východu Slunce kam jeho vrchol vrhá stín. Mohla by se tam třeba objevit nějaká neznámá svatyně. Ale asi by to byla docela honička :-). Asi i hned skočit do rondelu v Ruzyni se nestihne...

J. Čihák (Pátek 9. září 2011)  ⇑

Větší úpravy teď nebudou, ale zkuste alespoň změnit popis u přepínače. Vzdálenost a azimut můžete nahradit
H|E|A˚|vzdálenost nebo
H;E;A˚;vzdálenost

ZH (Pátek 9. září 2011)  ⇑

Dík, opraveno.

Mimochodem jsem teď kouknul na římské basilicae maiores, sv.Petr má, jak řečeno, 90°, sv. Jan 78, sv. Pavel 101, P. Marie větší 130°, to je z našeho hlediska zajímavé, protože Slunce v těch zem. šířkách nejde nad 122°.

J. Čihák (Pátek 9. září 2011)  ⇑

Objevila se nová drobná chyba.
1/ Vybrat ze seznamu stránku, kde jsou v Cíli souřadnice. Kliknout na Šup a v Cíli zmizí zeměpisná délka.
2/ Vybrat ze seznamu stránku, kde jsou v Cíli souřadnice. Kliknout na Spoj, potom na Šup a vše je v pořádku.

Ten otazník u zatrhávátka by se hodil spíše k Cíli, místo GPS.

Nadpis je neúplný, mělo by tam být: výpočet polohy cílového bodu/spojnice bodů.

Blíží se rovnodennost a je tedy čas na pozorování východu Slunce nad Ládvím z Přední Kopaniny. Sice opožděně, protože Slunce bude vycházet více vpravo, ale dá se to ještě ověřit. V sobotu a v neděli se má vyjasnit obloha. Jestli se brzy ráno probudím ...

ZH (Pátek 9. září 2011)  ⇑

Dík, zkusil jsem to opravit, ale ve stávajících intencích, váš návrh je asi lepší, ale bylo by to teď moc složité (přepínač se chová programátorsky jinak než zatržítko) a mohl bych nadělat další chyby, když už po půl roce nemám v hlavě všechny důsledky. Automatická kontrola by byla problém, protože někdo může zadat GPS souřadnice např. 50,14, což může být i azimut a vzdálenost. Hlavně ale už nemám energii na větší zásahy.

J. Čihák (Pátek 9. září 2011)  ⇑

Chyba přetrvává. Pokud klikneme na Šup a v Cíli jsou souřadnice, potom se samy změní na azimut a vzdálenost. Pokud jsou v Cíli azimut a vzdálenost, Šup nevyvolá v Cíli změnu, což je správné a mělo by to tak být i v předchozím případě.

Zatržení v daném případě nedává smysl. Logicky by tam měl být přepínač nazvaný Cílové zadání nebo Způsob zadání: 1/souřadnice, 2/azimut, vzdálenost. Ve sdělení musí být údaj, že při nesprávné volbě bude chybný výsledek. Dále bych tam uvedl: ... program vypočítá azimut a vzdálenost cíle nebo cílové souřadnice, v GE nebo GPSV pak můžete zobrazit linii mezi startem a cílem.

První polohu druhého přepínače(4x) bych označil: souřadnice/azimut, vzdálenost.

ZH (Čtvrtek 8. září 2011)  ⇑

Dík, snad jsem to opravil, další chyby prosím též hlásit.

J. Čihák (Čtvrtek 8. září 2011)  ⇑

ZH: Po kliknutí na Šup se v okénku Cíl sám změní údaj na opačný.

Jan Cinert (Čtvrtek 8. září 2011)  ⇑

O tom zbohatnutí jsem to myslel obecně a jde také o rentabilitu. Jiný čas se vynaloží na článek složený z několika převzatých a opakovaných myšlenek, nežli na popsání výsledků nového výzkumu. Ale já nikomu nic nezávidím, pořád je to jen údiv nad s jistou publikovanými informacemi, a dalšími lidmi přebíranými, které po hlubším rozboru se ukazují být zcela nejisté nebo nesprávné.

Kříž neznali až křesťani, ale už nejméně i staří Sumerové. Zatím jsem to důsledně neověřoval, ale mám silný pocit, že znak pro takzvanou indoarabskou 4 z něho pochází. Mýty o blížencích Světlo-Stín patří do nejstarší vrstvy, takže jestli se lidé pokoušeli něco "vědecky" zkoumat, tak nejprve právě denní pohyb stínu. To i v atomizované společnosti, protože blíženci hrají významnou roli v mezoamerických mýtech a tudíž byl princip přenesen již z Asie.

Zcela souhlacím s teorií, že na počátku 20. století musel být kompas znám :-). No a právě užívání techniky vede k zapomenutí starých dovedností.

J. Čihák: Myslím si, že lidé budovali svatyně nedaleko bydliště, aby nemuseli lézt na kopce, a z nich pozorovali a v nich zaznamenávali úkazy. Potom má smysl hledat dominanty a zákonitosti s nimi spojené jen na pohledech ze svatyní.

ZH (Čtvrtek 8. září 2011)  ⇑

Zajímalo by mě, které kultury vrcholy kopců vyznávaly, a které se jich bály - že jsou tam zlí duchové, později čerti atd...

S uloženými stránkami A°zoru je občas potíž, že nechtěně je, nebo není, zaškrtnuto políčko azimut a potom to kreslí jiné spojnice, protože GPS data to považuje za azimut a naopak. Opravil jsem před několika dny chybu programu, ale ještě upozorňuju, že je třeba před uložením stránky stisknout tlačítko Spoj - pak má teprve stránka definitivní podobu (v adresním řádku jsou teprve tehdy potřebné informace, které se přenášejí do databáze uložených). Asi by to mělo být ošetřeno proti chybnému uložení, ale už tak je vše složité a s odstupem to asi nedokážu. Pokud je snad příčina jiná, tak řekněte.

J. Čihák (Čtvrtek 8. září 2011)  ⇑

Přidal jsem nakonec Říp-sedlo Bezdězu. Když se dívali na východ Slunce z rondelu Byseň, tak proč by se nemohli dívat i z Řípu. Západní Krkonoše nevadí, protože jsou daleko a vlivem zakřivení země jsou schované pod rovinou pozorování. Viz profil: Říp-sedlo Bezdězu-západní Krkonoše
www.gpsvisualizer.com/profile?format=googleearth&units=metric&lat1=50.386157&lon1= 14.289643&lat2=50.905843&lon2= 15.763578&convert_format=&gc_segments=2000&gc_altitude=&tickmark_interval=&show_wpt=3&add_elevation=auto&trk_colorize=altitude; Window-target: _blank

ZH (Čtvrtek 8. září 2011)  ⇑

Jo, v r. 1928, kdy byl obelisk postaven, byla místní magnetická deklinace 5.13°, v r. 1940 byla 3.2°, jde o celosvětový výpočet, ne empirická data, tedy tam nějaká chyba plus místní mag. anomálie může být. Tak bych si tipnul, že to Plečnik projektoval dle kompasu. Tudíž v té době už kompas museli v Praze znát ;). No, chci tím říct, že se zřejmě neřídili podle Slunce.
viz

ZH (Čtvrtek 8. září 2011)  ⇑

Já ten princip nejkratšího stínu pochopitelně ze základní školy znám, zkoušel jsem to ale s ním před nějakou dobou, když jsem chtěl přijít na kloub tomu, proč Plečnik obelisk, potažmo dlaždice na III. nádvoří, orientoval v azimutu 87° - dle ortomapy. V dřevních dobách internetových map jsem se domníval, že ty třeba nejsou přesné a je to 90°. A tak jsem v poledne fotil stín, který obelisk vrhá na stěnu proboštství, no, že bych získal absolutní jistotu s přesností na stupeň, říct nemůžu, orientoval jsem se tedy podle času, ale tehdy jsem ještě neznal problém časové rovnice, jen problém pásmového času. Kolem poledne se délka stínu mění jen nepatrně... Ale při větší pečlivosti to asi jde, jak jsem i napsal.
Že znali křesťani kříž, i jiné obrazce, je jistě pravda, já to myslel tak, zda ve všech dobách a na všech místech tehdy ještě atomizované (neglobalizované) společnosti brali východ jako kolmici na západ, nebo třeba "důležitější" pohyblivý východ v nějakém nejdůležitějším mystickém dni, tj. o pohyblivém svátku Zmrtvýchvstání ;).

Taky mě kolikrát překvapí, jaké ptákoviny se píšou v "prestižním" Vesmíru, překonávající mnohdy toto fórum, ale že by pětice lidí publikací v nízkonákladovém periodiku zbohatla, si teda nemyslím ;).

Jan Cinert (Čtvrtek 8. září 2011)  ⇑

Světové strany se dají jednoduše určit v kterýkoliv den. Zarazím do země kolík a když bude vrhat nejkratší stín tak podle něj udělám čáru. Tím dostanu jih a sever. Když si nebudu jistý, tak ještě rozdělím denní dráhu stínu mezi východem a západem Slunce na poloviny. Kolmice na čáru určí východ a západ. Kříž, někdy i s opsaným kruhem po obvodu, patří mezi nejstarší piktogramy, takže kolmice asi znali lidé dávno.

Řekl bych, že o tomhle nikdo článek nenapíše, protože jednoduchá pravda je nezajímavá. To článek o stavění pyramid podle kompasu s trochou mystiky je jiná káva a také jiné peníze.:-)

ZH (Středa 7. září 2011)  ⇑

Mimochodem gízské pyramidy jsou (dle GE) orientovány přesně podle světových stran, a pak že to nejde... Resp. jsou tam asi půlstupňové odchylky, nejspíš vlivem ne zcela orto snímků.

Nevím, jestli má stará hlava je ještě schopna si to představit, ale určit světové strany podle Slunce není až tak jednoduché. Pokud by se to dělalo podle slunovratů, má na to podstatný vliv refrakce a precese, konfigurace obzoru, pokud by se o rovnodennosti rozpůlil interval mezi východem a západem, tak taky refrakce a obzor, tak snad tedy nejkratší stín. Tak lze (nevím jak přesně) určit směr k jihu, otázka je, zda byli lidé vždy tak orientováni na pravé úhly a východ byl kolmicí na sever-jih.
S tím kompasem jsem spíš žertoval, ale pokud by ten šutr, ukazující na prkýnku na vodě vždy stejným směrem, byl ev. znám, mohl mít třeba tvar koule ;) a na ní by byla kalibrační ryska, která třeba v Římě ukazovala k východu podle baziliky sv. Petra, ta těch 90° má.