Franta (Středa 5. října 2011)  ⇑

Podle SHC pro:

47:57:35 /* zeměpisná šířka (phi) stanoviště [+DD:MM:SS] */
15:17:24 /* zeměpisná délka (lambda) stanoviště [+DD:MM:SS, kladně na V]
2011/03/21 /* datum [YYYY/MM/DD] */
16:26:0 /* počáteční světový čas [HH:MM:SS] */
0:0:1 /* časový krok dt [HH:MM:SS] */
60 /* počet kroků */
0 /* počítat s precesí? [0|1] */
0 /* počítat s nutací? [0|1] */
0 /* započítat refrakci? [0|1] */

pro čas: 2011 3 21 16 26 39

když se nepočítá s precesí, nutací a refrakcí
azimut: 82.90174
výška nad obzorem: 6.65116

když se počítá s precesí, nutací a refrakcí
2011 3 21 16 26 39
azimut: 82.83335
výška nad obzorem: 6.92542

s zahrnutím nepřesnosti okamžiku pořízení fotografie, nastavení času v fotoaparátu a zaokrouhlení polohy do formátu, který je pro vstupní data vyžadován.

Vypočteného azimutu nabývá Slunce každý den, je se liší jeho výška nad obzorem. O rovnodennostech je výška uprostřed mezních poloh. V dobách mezi jarní a podzimní rovnodennostmi by měla být větší a tedy by se západní okno mělo promítat níže než je na pořízené fotografii - mělo by tedy dojít k jevu, který autorka článku předpovídala - "Ukazovala jsem to holkám a tvrdila, že se ještě slunce dostane níž, jenom na oltář, ale nestalo se".

ZH (Středa 5. října 2011)  ⇑

Zrovna jsem ji taky chtěl doporučit, EXIF 17:26:39, 31.3.2011.
Rovnodennost byla 21.3. v 0:21 SEČ, 0:23 LMT a 0:14 místního slunečního času, jestli jsem to nepopletl. Rovnice času je v Azoru použita až po r. 1900, takže pro dobu založení či ev. přestavby kostela není.
V 18 hodin by mělo být o rovnodennosti Slunce na obzoru v azimutu 90°, resp. 270°, jestli se nemýlím (pokud by rovnodennost nastala v ideálním případě v onom okamžiku), takže logicky tento efekt musí nastat dříve. Nutno ovšem započítat těch skoro 18 hodin po 0:21, kdy se poloha Slunce proti ideálu také posune, asi o minutu a půl.

Franta (Středa 5. října 2011)  ⇑

Ano, to je velmi uvěřitelný záběr, zdá se, že je tam i vidět "silueta" západního okna v hlavní lodi, která přesně pasuje do prostoru oltáře.

DateTimeOriginal - 2011:03:21 17:26:39

J. Čihák (Středa 5. října 2011)  ⇑

Franta: Tato fotografie pořízená v půl šesté vypadá seriózně.

J. Čihák (Středa 5. října 2011)  ⇑

Velký chrám Ramesse II. “Byl zasvěcen bohům Horního i Dolního Egypta. Je orientován k východu a dvakrát do roka (o jarní a podzimní rovnodennosti) ozářilo slunce sochy Čtyř bohů v nejzažší kapli hluboko ve skalním masivu. Poté začínaly slavnosti boha Slunce. (Chrámy v Abú Simbelu byly rozřezány na velké bloky vážící až 30 tun. Poté byly převezeny a znovu sestaveny dohromady. Přitom došlo k chybě, protože paprsky slunce osvětlují sochy v chrámu Ramesse II. s rozdílem jednoho dne oproti původní poloze stavby před přesunem.)“

Mayové - sluneční chrámy

Na www.vyletnik.cz je doklad, jak z vágních informací vznikají vybájené polopravdy.
“Vedlejší Kaple Božího hrobu je postavená roku 1737 podle předlohy z Jeruzaléma. Má svoje tajemství jako z knihy Dana Browna. Okno v ní je umístěné tak, aby ve tři hodiny odpoledne o Velkém pátku sluneční paprsek dopadnul přesně na obětní kámen uprostřed.“

Franta (Středa 5. října 2011)  ⇑

EXIF info ve stažené fotografii obsahuje:
DateTimeOriginal 2009:10:07 14:23:58

:-) je ovšem otázka, co tento údaj může znamenat? Špatně nastavený čas ve fotoaparátu? Jiný čas pořízení fotografie?

Také asi není vhodné uvažovat půlení intervalu mezi 17:00 a 17:40, to je ale můj zavádějící údaj, použil jsem časový údaj, který byl v článku použit jako časový interval, kdy bylo možno pozorovat zadarmo druhý den.

V článku píšou: "Akce začínala s plánovanou časovou rezervou o půl hodiny dříve". Podle plakátu ve formátu PDF, který je možno na internetu najít to bylo v 17:30 - tedy "v 17:30 se otevřou dveře sedlecké katedrály" - píšou na plakátu.

Obrázek vypadá mysteriozně, ale zdá se mi divný. Třeba že není nasvícen prostor za oltářem - myslím prostor mezi osvíceným oltářem a osvícenou sochou vpravo od oltáře. Zjevné je asi to, že fotografie nebyla pořízena 21.3.2011 - je součástí plakátu, který na akci zve a zřejmě také pohlednice, která je v článku nabízena jako náhrada.

ZH (Středa 5. října 2011)  ⇑

(265.34+265.34)/2 = 261.55, 261.55-180 = 81.55
Osa kostela dle GE měřeno od východu mi vychází 261.9° (tj. azimut 81,9°).

Nevím, kterým oknem paprsek vniká, na obrázcích je v portálu obří gotické okno v centru a dvě kulatá okna v čele postranních lodí, zřejmě ale jde o centrální okno - to odpovídá výšce Slunce uprostřed efektu, kdy je cca v centru centrálního okna 12.5 m (8°) nad zemí.

O rovnodennosti je zřejmě Slunce ve výšce 8° v ose kostela o 12 dní dříve, než vychází/zapadá v ose kostela.

Jarní rovnodennost je mezní datum výskytu velikonoční neděle.
Východ Slunce v azimutu 81.55° odpovídá cca 1.4. Velikonoční neděle kolísá mezi 22.3. a 25.4., průměr je 8.4.

Tak velké okno ovšem osvěcuje oltář jistě jistě řadu dnů na jaře či na podzim, akorát v jinou dobu a v jiné výšce.

Ta rovnodennost asi je poplatná způsobu fantazie autora dnešní atrakce, hledal bych spíš souvislost s Velikonocemi.

Franta (Úterý 4. října 2011)  ⇑

Ta úvaha, že otvor není v ose kostela asi nemusí být až tak správná, že?

Franta (Úterý 4. října 2011)  ⇑

Kutná Hora Sedlec: 49.95987N, 15.29010E

V 17 hodin (tedy v 16 hodin UTC) byl azimut Slunce 257.76˚ a výška Slunce nad obzorem 11.27˚

V 17:40, kdy úkaz skončil byl azimut Slunce 265.34˚ a jeho výška 4.75˚ nad obzorem

Azimut spojnice oltáře a otvoru, kterým světelný paprsek vstupuje je tedy menší než 85˚

Podle sochy vpravo od oltáře, která je také osvícena, se zdá, že otvor není v ose kostela.

Výpočty SHC

J. Čihák (Úterý 4. října 2011)  ⇑

Rovnodennost v katedrále Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele v Sedlci, článek.

J. Čihák (Úterý 4. října 2011)  ⇑

“Nejstarší zpráva o kapli sv.Vavřince na Petříně pochází z roku 1135. V této době byl románský kostel jednolodní obdélnou stavbou s apsidou na východě a se západní věží, pojatou částečně do dnešní přestavby. Tato stavba, dnes zachovaná v barokním plášti, byla postavena pravděpodobně za vlády Soběslava I. (1125 – 1140) a lze ji srovnat s rotundou Nalezení sv.Kříže na Starém Městě.“

Kostely zasvěcené sv.Vavřincovi byly na Malé Straně dva. Kostel sv.Vavřince Pod Petřínem.

ZH (Pondělí 3. října 2011)  ⇑

Opsal jsem asi nějaké bludy, v Um. památkách Prahy píší, že původní kostelík sv. Vavřince je pietně zavzat do presbyteria barokního kostela, což bylo zjištěno v r. 1926, mimochodem v roce vydání uvedené Šulcovy monografie.
Je zde také poněkud nejasně uvedeno, že kaple Božího hrobu na Petříně (ta s lucernou) byla postavena dle oné kaple ve Slaném. Druhá kaple vedle kostela sv. Vavřince je nazvána kaple Kalvárie (Vzkříšení).
Taky se tam píše, že po dobudování kapliček koncem 30. let 18. století hned první pouť, která zde začínala a vedla na Starou Boleslav, měla tak velký počet věřících, že bylo přistoupeno k přestavbě kostela sv. Vavřince.

ZH (Pondělí 3. října 2011)  ⇑

O Petřín jsem se neprávem nikdy moc nezajímal, teď jsem si přečetl tohle, jestli to neznáte (je třeba to stáhnout v pdf, nejdřív str. 1-20, pak zbytek).
Kapli s lucernou, kterou jste nyní uvedl, nazývá autor kaplí sv. Kříže. Ta lucerna asi mohla sloužit buď k výhledu, kázání, ale i jako vizír pro Slunce.
Autor také uvádí, že původní kaple sv. Vavřince je zachována jako sakristie barokního kostela, asi je to tedy ona stavba na Sadelerově prospektu.

J. Čihák (Pondělí 3. října 2011)  ⇑

Asi šlo jen o tu 15.hodinu v jarním období. Celé období má ráz Velikonoc. Údaje o proporcích a poloze okna nejsou žádné. Byl jsem kapli Božího hrobu obhlédnout a zjistil jsem, že okno musí být zazděné a schované pod omítkou. Zaujalo mě však jiné okno, které mě přesvědčilo, že kaple je sluneční svatyní. Za důkaz považuji úzký okenní otvor na levé straně kaple (foto), který vede skrze zeď hodně šikmo, což je dosti neobvyklé. Otvorem je vidět přední část oltářního kamene. Podle mého odhadu tam Slunce svítilo někdy dopoledne. Dnes kapli zastiňují stromy. Nesmíme zapomínat ani na Měsíc, který také svítil na oltářní kámen. Překvapila mě kaple Božího hrobu ve Slaném. Má podobný okenní otvor jako petřínská, viz Wiki.

ZH (Pondělí 3. října 2011)  ⇑

Mimochodem, na Sadelerově prospektu je někde v těch místech tato snad kaple: viz. Mohl by to být Vavřinec?