ZH (Pondělí 3. října 2011)
Opsal jsem asi nějaké bludy, v Um. památkách Prahy píší, že původní kostelík sv. Vavřince je pietně zavzat do presbyteria barokního kostela, což bylo zjištěno v r. 1926, mimochodem v roce vydání uvedené Šulcovy monografie.
Je zde také poněkud nejasně uvedeno, že kaple Božího hrobu na Petříně (ta s lucernou) byla postavena dle oné kaple ve Slaném. Druhá kaple vedle kostela sv. Vavřince je nazvána kaple Kalvárie (Vzkříšení).
Taky se tam píše, že po dobudování kapliček koncem 30. let 18. století hned první pouť, která zde začínala a vedla na Starou Boleslav, měla tak velký počet věřících, že bylo přistoupeno k přestavbě kostela sv. Vavřince.
Je zde také poněkud nejasně uvedeno, že kaple Božího hrobu na Petříně (ta s lucernou) byla postavena dle oné kaple ve Slaném. Druhá kaple vedle kostela sv. Vavřince je nazvána kaple Kalvárie (Vzkříšení).
Taky se tam píše, že po dobudování kapliček koncem 30. let 18. století hned první pouť, která zde začínala a vedla na Starou Boleslav, měla tak velký počet věřících, že bylo přistoupeno k přestavbě kostela sv. Vavřince.

Kniha HAJDY NA HRAD