Franta (Čtvrtek 3. listopadu 2011)  ⇑

ano, ano, viz přednáška dědy Drchlíka o důležitosti kruhu, kterou formoval osobnost budoucího génia a spasitele lidstva Adama Bernaua.

J. Čihák (Čtvrtek 3. listopadu 2011)  ⇑

...a soustředné kruhy i hierarchii.

J. Čihák (Čtvrtek 3. listopadu 2011)  ⇑

Cinert: Zatímco jedni mluví o obrovských pyramidách(?), jiní si myslí, že to připomíná pohřební jámy lemované kameny po obvodu.

Franta: Zajímavé. Kruh mohl symbolizovat pospolitost rodu.

Franta (Čtvrtek 3. listopadu 2011)  ⇑

Pokud si vzpomínám, existuje jedna spekulace, že tvar Stonehenge (tedy pilíře s překlady) má představovat kamenné provedení rituálního kolového tance. Tedy nějakého takového jako je např. řecké sirtaki.
No možná, že když rod nějakou dobu na jednom místě tančil rituální kolové tance, došlo k vyšlapání vegetace a vznikla kruhová cestička.

Sirtaki - Guinness World Record - 268 lidí

ZH (Čtvrtek 3. listopadu 2011)  ⇑

Zas tak snadno se odbýt nenechám ;), obstarat desítky metrů dlouhý provázek nebo řemínek v kamenné době nebylo zas tak snadné, a vyměřit bramborovitý kruh spojenýma rukama naopak jednoduché a vyjadřující na odiv početnost rodu. Ale to jen tak.

Ještě jsem trochu ladil tu mapku, aby byla samostatně použitelná, dá se z ní najít i nová spojnice zadáním nových GPS souřadnic, nebo najet na nějaké pojmenované místo či souřadnice. Někdo si prý myslel, že jsem Azor dělal pro jednoho Jana a tohle pro druhého, že nemá G Earth, to sice taky, ale popravdě se v tom rejpu, protože mě to baví.

Jan Cinert (Středa 2. listopadu 2011)  ⇑

Franta: S posvátným pahorkem bych to viděl na pozdější spekulaci, byť pravěkou. Všichni lidé nežili u oceánu a také mnozí ani nevěděli, že existuje. Takový mýtus se nemohl uplatnit všeobecně.
Se založením Říma je to skutečně opět jasný odraz rituálu. Kůži na proužky rozřezala princezna Didó. Zde najde o rituál, ale o antickou etymologickou anegdotu (u mne str. 126). Didó byla zase jen další Letní bohyně, která přelstila solární rok a povýšila na osmiletý Venušin cyklus, jako jsou Támar, Ráchel, kněžna Olga, Libuše atd.

Z. Homola: Uf, to mi spadl kámen se srdce. Pokud si vzpomínám, tak navýšení o více než 300 km se týkalo rakouských kostelů, kde jsou na obzoru Tatry. Jedná se tedy o výjimečnou záležitost a jen o to, aby byl stanoven výsledek. Setiny stupňů nehrají roli.
Velikost mohyl a rondelů se jistě odvíjela od počtu lidí, kteří přiložili ruku k dílu, nikoliv, že se drželi za ruce :-).

J. Čihák: Už jen z fotografijí prvně odkazovaných je patrné, že se jedná o mohyly s kamennou komorou a vnějším kamenným kruhem zpevňujícím okraj hliněného násypu.

J. Čihák (Středa 2. listopadu 2011)  ⇑

Předslovanská kultura nestavěla v Luhansku pyramidy, pravděpodobně se jednalo o kruhové mohyly, viz...

J. Čihák (Středa 2. listopadu 2011)  ⇑

Cinert: Co říkáte kruhovým “pyramidám“ v Luhanské oblasti? Podle střízlivějších názorů to byly kruhové slovanské svatyně z kamene.
www.kopeyka.org.ua/?p=14
Fotografie 1 2 3 4

ZH (Středa 2. listopadu 2011)  ⇑

Alpy azimut nezkreslí, před nimi je ve vzdálenosti 45 km nějaký asi o 100 m převýšený kopec, který je s 200 km vzdálenými Alpami v zákrytu, rozdíl je snad 2 setiny stupně azimutu. Koukal jsem, zda nemají v Řeznu na nějakém návrší rotundu, kam by vzhlíželi, když se modlili třeba za vojáky ve svaté válce, ale našel jsem jen 3 km vzdálený barokní zámek Pürkelgut, jde to přesně přes střed nádvoří, ale o žádném románském předchůdci se nepíše.
Mimochodem řezenská katedrála má řádných 90°, stejně jako jiná bazilika, další dvě mají méně.

ZH (Středa 2. listopadu 2011)  ⇑

Franta: ano, fialová je ortodroma. Tenká šedá přímka je prostá spojnice na obrazovce, jestli má nějaký vztah ke skutečnosti (loxodroma) nevím, nenašel jsem, jaký kartografický model GM používají. Ortodroma se zdá být počítána na sférickém modelu, což se na velké vzdálenosti od elipsoidu nepatrně liší, ale fakticky ne, myslím tím, že body na téže ortodoomě jsou v zákrytu dle obou modelů. Narazil jsem na cosi obecného o GPS mapování.

Jan Cinert: nic podstatného se v Azoru nemění. Sice jsou jisté teoretické nejistoty, ale grau ist alle Theorie, empiricky mi to vždycky vychází, alespoň na rozumné vzdálenosti. Jak jste mě kdysi přemluvil, abych povolil místo 300 km 1000 km, tak to asi nebylo na místě, i když ten rozdíl je zanedbatelný, v řádu setin stupně azimutu se neprojeví.

Úvahy a citáty jsou zajímavé. Samotného mě ve fantazii napadlo, že se rod mohl držet za ruce, aby vymezil kruh.

Franta (Středa 2. listopadu 2011)  ⇑

No ano, Egypt - posvátný vrcholek, který se vynořil z praoceánu. později jinak ohraničené místo, viz:

Vzali pluh a vyorali kolem příštího města brázdu. Uprostřed města vykopali čtvercovou jámu a vložili do ní obětiny a pluh. Každý z bratrů toužil, aby nové město neslo právě jeho jméno. Rozhodli se tedy vyčkat znamení z letu ptáků. Remus spatřil jako první šest supů a dožadoval se vítězství. Ještě dříve než mohli věštci výrok vynést, uviděl Romulus supů dvanáct. Mezi bratry vznikla hádka, v níž byl Remus zabit. Podle jiného podání zahynul Remus až později, když přeskočil Romulovy hradby, aby ho urazil. Ať už tomu bylo jakkoli, nové město dostalo jméno Romulovo - ROMA.

Také pokrytím kůží obětovaného dobytčete - s tím, že si dotyčný (právě nevím kdo) pomohl tím, že z kůže vyřízl tenký řemínek, kterým ten svůj přidělený prostor vymezil.

A orientace vstupů může souviset s tím, že to vyjadřuje, že nově vzniklé je v souladu se stávajícím světovým řádem.

PS: jak jsem včera vypnul počítač tak jsem si uvědomil, že mé parametry linie Regensburg-Jeruzalem jsou chybné - v dráze je východní část Alp (já jsem mechanicky převzal cílový bod v Jeruzalémě). Slunce nad Alpami o slunovratu asi vyjde jižněji.

Jan Cinert (Středa 2. listopadu 2011)  ⇑

Z povzdálí sleduji probíhající diskuzi, více mi čas a znalosti nedovolují.
Rondely jsem se dosud podrobně nezabýval a jestliže jsem zde uvedl nějakou svojí myšlenku, tak byla velmi rychlá. Podle dosavadní diskuze a uvedených odkazů mám čím dál silnější pocit, že podstata rondelů byla asi jednodušší než se většinou uvažuje. Primární nejspíše bylo vymezení posvátného shromaždiště na kruhovém půdorysu, jakkoliv nepřesném. Zde se pak konala shromáždění obsahující funkci náboženskou a právní a snad i právo azylu. Tehdy to bylo totéž. Astronomické principy mohly být různě přítomny podle přání zřizovatelů a jejich znalostí, ale zároveň nutně nemusely být.
Z mýtů bych připomenul dobývání Dívčího hradu jinochy podle Kosmovy kroniky nebo dobývání Tróje. Všeslovanské "hrad" v hláskových obměnách pochází z doby, kdy Slované ještě nestavěli hrady/hradiště. Původně se tedy musí jednat o "hraničený" sakrální prostor, jakými byly také rondely. V Trójské válce při souboji oběhli Achilles s Hektorem třikrát hradby Tróje, což je nereálné, protože Trója byla tehdy přístavním městem. Dále zde Řekové vybudovali svůj tábor s palisádovým opevněním a příkopem, na který ovšem útočili obklíčení Trojané v kamenném městě. Zároveň se během Trojské války konaly sportovní soutěže mezi héroi. Celé to ukazuje, že ve vyprávění o "válkách" se uplatňují popisy rituálů, včetně upálením obětování lidí zavřených v dřevěném koni. Asi by se na rondely neměl uplatňovat jednotící princip podle možné přítomnosti astronomických principů.

Nejsem schopen posoudit vliv probíhající diskuze o refrakcích na archeoastronomické datování. Je nějaký významný posun?

Franta (Středa 2. listopadu 2011)  ⇑

Zkuste přetáhnout výchozí bod linie z Prahy do Řezna na souřadnice:
49.019444,12.098056
A dostanete celkem použitelnou slunovratovou linii.

Franta (Úterý 1. listopadu 2011)  ⇑

Chápu správně, že ta tučnější fialová čára, která není zakreslena jako přímka, je ortodroma a vyjadřuje tedy přímou linií ve skutečnosti, která se díky použitému kartografickému zobrazení terénu takto deformována?

ZH (Úterý 1. listopadu 2011)  ⇑

Ta linie Vít-Kříž-Longin-Anastasis vede ještě přes Třebíč, a to takovýmto neuvěřitelným způsobem, viz, ne jako v Jihlavě, kde jde 200 m od kostela. Původní třebíčská kaple sv. Benedikta byla vysvěcena roku 1104, umístění se nenašlo, předpokládá se, že byla v areálu dnešní baziliky.