J. Čihák (Sobota 24. března 2012)  ⇑

Zlatá barva je dodnes barvou Slunce. Je symbolem vznešenosti a barevně vyjádřeného božského principu. Pro Inky byla symbolem nejvyššího božstva. V Egyptě představovala Slunce a kult boha Ra, zdroj všeho života. Pro Řeky byla symbolem nesmrtelnosti (Zlaté rouno).

Charakteristická barva Měsíce je našedlá, ale znamením Měsíce je stříbro, ikdyž je bílé barvy. S těmi barvami je to ošemetné. Za úplňku se říká: “zářivě bílý Měsíc.“ Černý srpek může symbolizovat fázi couvající Měsíc (mezi 14. a 22. dnem).

Červenou barvu má Slunce na chvíli dvakrát denně, což je běžné. Měsíc zčervená vzácně a tím tento zvláštní úkaz přitahuje pozornost. Ve starověku bylo úplné zatmění Měsíce symbolem hrůzy a předzvěstí apokalypsy. Může za to sytě rudá či cihelně červená barva. Zmínku o měsíčním zatmění coby apokalyptickém znamení můžeme najít například v Novém zákoně, který doslova hlásá: „A hle, když zlomil šestou pečeť, nastalo veliké zemětřesení, Slunce zčernalo jako smuteční šát a Měsíc úplně zkrvavěl.“

J. Čihák (Sobota 24. března 2012)  ⇑

Zjišťoval jsem, jak je to s barvou Slunce. Diskutéři se přou, jestli je žluté nebo bílé. Pravdu mají asi všichni. Při východu a západu je Slunce viděno jako červené, potom je kotouč nažloutlý a kolem poledne téměř bílý. Kterou barvu tedy vybrat jako charakteristickou?

Podobné je to s Měsícem. Barva je bílá, normálně je vidět v jemných odstínech šedé nebo žluté. Při východu je oranžový. O zatmění už jsem psal. Známé jsou také úkazy zvané “modrý Měsíc“ a “černý Měsíc“ (novoluní i zatmění Slunce). A teď si z toho vyberte tu správnou barvu.

J. Čihák (Pátek 23. března 2012)  ⇑

Při úplném zatmění je Měsíc načervenalý nebo naoranžovělý, viz astro.cz. Někdy má nádech do ruda nebo do hněda. Úkaz je způsoben zemskou atmosférou. Sluneční záření se v atmosféře zakřiví, modrá složka se rozptýlí a na povrch Měsíce proto dopadne převážně červená část spektra. V naší době barvu ovlivňuje také smog v atmosféře.

Jan Cinert (Čtvrtek 22. března 2012)  ⇑

Franta: Ano, četl jsem to. Myslel jsem to obecněji a nedovyjádřil jsem se. Měl jsem na mysli, že některé hypotézy o Slunci v srpku Měsíce (nebo mezi rohama) mohly vzniknout jen na nedostatečném barevném podání či znalosti původních barev a tím jsou zavádějící. Množství egyptských bohů je zjevně dáno původní přítomností více jazyků v deltě a tyto lidské skupiny měli vlastní jména pro totožné božské podstaty. Takže si nekonkurovaly, ale byly ve vzájemném souladu, jak píšete. Hlavně moderní encyklopedické výčty všech bohů s domnělými funkcemi v tom dělají zmatek. V obrázcích Thovta na Googlu jsou případy šedého či stříbrného kotouče a srpku, ale jasně převažují červený či zlatý kotouč v černém srpku. Zde to tedy nefunguje jasně jako na Tutanchamonově náhrdelníku. Ještě jsem si uvědomil, že je mužská měsíční podstata. Je to personifikace sta lunárních měsíců Hektór nebo Goliáš, u nás lučanský kníže poražený Tyrem. Nezdá se mi, že by jim Thovt odpovídal.

J. Čihák: Pomíjivé a jen někde viditelné okamžiky "měsíčního člunku" se nemohly stát základním atributem boha a totéž platí pro nepravidelně se opakující zatmění. Zde bych vysvětlení nehledal. Fakt je, že lidé museli nutně vnímat Měsíc primárně jako kotouč, protože i při fázi srpku je někdy viditelná též neosvětlená část, jak píšete.

U Thovta to pro mne stále zůstává otázkou, když má kotouč obvykle červený.

J. Čihák (Čtvrtek 22. března 2012)  ⇑

A co třeba částečné zatmění Slunce? Měsíc se sveze na sluneční bárce, viz fotky.

J. Čihák (Čtvrtek 22. března 2012)  ⇑

Článek a foto.

J. Čihák (Čtvrtek 22. března 2012)  ⇑

Na freskách a reliéfech je vyobrazena nejen holá fantazie, ale také to, co lidé opravdu viděli a hledali v tom vyšší smysl. Pokud je čistý vzduch, pak kromě osvětlené části Měsíce lze pozorovat i popelavý svit neosvětlené části, na kterou dopadá sluneční světlo rozptýlené zemskou atmosférou. Ve vhodné měsíční fázi si můžeme představovat Měsíc plující v bárce po obloze, viz článek a foto.

Franta (Čtvrtek 22. března 2012)  ⇑

Na stránkách, které jsem odkazoval pracovně: 12 a 19 je popis materiálů, které byly použity k výrobě:

12
Above each scarab is a metal disk, the two outer disks of gold alloyed with copper representing the sun (Ra) and the center disk with a crescent of gold alloyed with silver representing the moon.

19
Furthermore, the moon and crescent are made of electrum, a mixture of silver and gold and therefore lighter in color than pure gold or red carnelian, which were the materials normally used in representations of the sun.

Pokud tomu máme věřit tak kruhový objekt s půlměsícem je chápaný jako Měsíc - je použita směs zlata a stříbra (tedy zlato+bílá), u objektů, které mají představovat Slunce je kombinace zlato+měď(zlato+červená)

A pokud se nemýlím tak epytská mytologie, ce se samého počátků týká, není jednotná. Existuje několik variant verze "stvoření", podle jednotlivých center. Thovt hraje v jedné významnou roli. A zdá se, že varianty spolu nesoupeřily, ale vzájemně si potvrzovaly opravnost existence, mam-li to tak říci.

Jan Cinert (Čtvrtek 22. března 2012)  ⇑

Franta: S konvenčním vyobrazením Měsíce by to tak opravdu mohlo být. Tady jsme opět obětí tradiční představy, že se jedná o sluneční kotouč se srpkem Měsíce. Ani na vyobrazeních není vždy zcela zřetelné rozlišení mezi stříbrem a zlatem. Wodanovo/Odinovo jedno oko by v tom mohlo mít svůj původ. V každém případě se ale může jednat jen o zástupné vyjádření stínu, nikoliv "boha Měsíce", protože Měsíc je ženské podstaty. Tím zároveň vzniká otázka, jestli sumerští Šamaš a Sín jsou opravdu vyjádřeními Slunce a Měsíce, nebo původně blíženci Světlo - Stín. V Mezopotámii není zjevná znalost devatenáctiletého cyklu, došli nejdál k Mardukovi - Jupiterovi. Tohle by chtělo cíleně prozkoumat, protože porovnáváme různé pesonifikace vzniklé a pojmenované během několika tisíc let v různých civilizacích jako by vznikly ve stejné době a ve stejné civilizační úrovni. Podle mne je nejlepším vodítkem porovnání bohů, které provedli staří Řekové, neboť ti tomu ještě více rozuměli na rozdíl od moderních mytologů. Přiřadili-li Herma k Thovtovi, tak musí být Thovt prapůvodní božskou podstatou, později bohem zatažené oblohy.

Druhý Tutanchamonův náhrdelník je založen na číslovkách 3 a 4, tedy na dvanáctce. Podle toho ten první pochází z doba nežli se musel přiklonit opět k Amonovi - Diovi - Jupiterovi, jak je přiřadili staří Řekové. První by byl starší, či dokonce dar nebo dědictví po otci Achnatonovi.

Franta (Středa 21. března 2012)  ⇑

Jan Cinert: Kombinace srpku a kotouče (vyobrazení stříbrného novoluní a úplňku - jak píšete) je prostě možná jen konvenční zobrazení Měsíce. Proto má Thovt na hlavě kotouč vložený do srpku.

Franta (Středa 21. března 2012)  ⇑

A tady je ještě jeden Tutanchamonův pektorál

Tam jsou poměry trochu odlišné. Zřejmě to tehdy byla složitá doba.

Franta (Středa 21. března 2012)  ⇑

Jan Cinert (Středa 21. března 2012)  ⇑

J. Čihák: Náhrdelník je opravdu skvělý úlovek. Již dávno jsem došel k závěru, že náboženská reforma faraona Achnatona by mohla být pokusem o zavedení devatenáctiletého cyklu pod vlivem Chetitů na úkor dvanáctiletého Amonova - Jupiterova roku. Nedořešil jsem to a odložil na jindy.
Na náhrdelníku Achnatonova následníka Tutanchatona/Tutanchamona vidíme (nahoře) deset spojených šňůr do páru, následuje jedna samostatná a osm opět spojených do páru, tedy celkem devatenáct. Zadní díl je s předním spojen 4 + 4 = 8 šňůry (Venušin cyklus) a pektorál je složen z vyobrazení stříbrného novoluní a úplňku se zlatou "sluneční bárkou". Měsíc tedy nepluje v bárce, ale je vyjádřeno jejich setkání, jako prince s Popelkou. Váhám, jestli bych měl obrázek přidat do článku o freskách ve znojemské rotundě, když to nemám zcela dotažené, ale ta jasná výpověď náhrdelníku je významná.
To ale pořád neřeší, proč Thovt alias Hermes (bůh ZO) má nad hlavou kotouč vložený do srpku. Zde by mělo jít nejspíše o staré vyjádření blíženců Světlo - Stín, které nemá nic společného s pozdějším setkáním Slunce s Měsícem na Tutanchamonově náhedelníku.

J. Čihák (Středa 21. března 2012)  ⇑

Náhrdelník s pektorálem ve formě měsíční bárky, Egyptské muzeum v Káhiře.

ZH (Úterý 20. března 2012)  ⇑

Opravil jsem Jana K, omlouvám se.
Co se týče odkazu na Egypt, nestál jsem o to, aby to našly vyhledávače, proto jsem to tam dal bez http.