Jan Cinert (Středa 24. října 2012)  ⇑

Řekl bych, že seskupování planet bylo celkem k ničemu, obzvláště jestli k němu došlo během dne. Nikdo by nic neviděl. Za základní považuji postavení těles za úsvitu/východu Slunce, protože to byl vždy nezaměnitelný okamžik, při kterém se posun těles dal porovnávat. Takže postavení pěti těles v roce -46 není důležité, ale podstatné je, že v roce -47 došlo k heliakálnímu východu všech těles. Tedy bez Merkura (?), protože ten v Azoru není, tak to nemohu posoudit při svých znalostech.

Piktogram šesticípé hvězdy má různé podoby i v různých kulturách, ten složený ze dvou trojúhelníků je vlastní až kamenným reliéfům snad od raného středověku, kdy se na Blízkém východě uplatnily stylizované geometrické dekorace, jako náhražka za zpodobnění živých bytostí.

Skutečně se nejedná o naší dvojkovou soustavu. Matematik by se musel vyjádřit, o jakou soustavu vlastně jde. Základem byl protiklad denních blíženců Světlo-Stín, vyjádřený protikladem samohlásky a souhlásky. Z toho hláskový základ *ai pro Já-jedna, ale *D/T pro Ty-dva. Název čtyřky je pozdější, protože je složen ze dvou slabik, ale ne opět podle našeho chápání. Tehdy byly slabiky tvořeny dvěma souhláskami, mezi něž byl pro lepší výslovnost vložen vokál. Takže *gait-tar, kat - tyr, kvat-tro, ketyre, četyre. Takže čtyřka je složena z jiných slabik vyjadřující stín, čili Stín-stín = Dva-dva.

Základ soustavy tedy byla čísla 1, 2, 4 a 8. Čtyřka bylo to, co je pro nás pětka (polovina 10) a osmička, co je pro nás desítka (základní celek). Nemuselo se máchat rukama, mohly se položit klacíky nebo udělat čáry. Toho je zřejmě pozůstatek původní římské zapisování, kdy čtyřka byly čtyři čáry a až pětka byla V, jako vyjádření toho, co už k číslům do čtyř nepatří, neboť se jedná o druhou polovinu Venušina osmiletého cyklu.

J. Čihák (Úterý 23. října 2012)  ⇑

Také jsme se snažili přijít na kloub pythagorejskému trojúhelníku. Kdysi jsem si myslel, že měl mít magické účinky v tajné liturgii. Po zveřejnění pražského pentagramu jste mě v tom utvrdil. Názory se však mění a nyní, když se našlo poselství v Millstattu, nabývám přesvědčení, že trojúhelník v Praze také skrývá nějaké poselství. Třeba je v něm zakódováno něco z číselné mystiky pythagorejců. Nejsem si ale jistý, že konstrukce je úplná. Třeba tam chybí převrácený trojúhelník s vrcholem v poměrné vzdálenosti 0,166... od rotundy sv. Kříže. Úhlopříčky vzniklého čtyřúhelníku tvoří křesťanský kříž, viz příspěvek 16.února 2007.

ZH (Úterý 23. října 2012)  ⇑

No, nevím, jestli proto, že jsou ruce větší než prsty, je tohle praktičtější, já bych si tedy počet máchnutí nepamatoval ;). Připomíná to ostatně více jedničkovou soustavu.

J. Čihák (Úterý 23. října 2012)  ⇑

Používání dvojkové soustavy 0, 1, 10, 11, 100, 101, 110 111, atd., s pomocí rukou tedy 1, 2(obě ruce), 21, 22, 211, 212, 221, 222, atd., je u primitivů nemožné. Zastánci názoru mají zřejmě na mysli “pradvojkovou“ soustavu, která vznikla zdokonalením gestikulace při počítání v jedničkové soustavě. 1=1 ruka, 2=obě ruce, 3=obě+1, 4=obě+obě, 5=obě+obě+1, 6=obě+obě+obě, atd.. Neverbální komunikace při vyjádřování větších čísel je problematická, ale primitiv taková čísla nepotřeboval.

ZH (Úterý 23. října 2012)  ⇑

Myslel jsem, že hexagram jako zásadní židovský symbol je prastarý, ale ač se nějaké našly i při vykopávkách spolu s jinými obrazci, významný je v rabínské literatuře až od středověku.
Ideu o oktahedronu a hexagramu jako jeho dvourozměrnému zobrazení zatím nechám koňovi, i když se hexagram vyskytuje i v jiných kulturách.

ZH (Pondělí 22. října 2012)  ⇑

Pro zajímavost: seskupení sedmi "planet" 1962. V Oceánii bylo zatmění Slunce. Staly se takové, nebo ještě lepší seskupení v historii? Tabulka pětičetných planetárních seskupení.

ZH (Pondělí 22. října 2012)  ⇑

Nevím, co na to řekne druhý Jan s jeho astronomickými principy ;).
Nicméně jeden čas jsem se pohyboval ve světě PC programování, které je založena na dvojkové, potažmo osmičkové, šestnáctkové atd. soustavě, zdá se, že když se to prosadilo v našem desítkovém světě, je to asi šikovnější. Párové je skoro všechno, muž-žena, den- noc atd. atd., akorát pro to primitivní počítání mi dvojková soustava připadá přeci jen chudá, množství větší než 2 se v ní vyjadřuje pro primitivy poměrně sofistikovaně a k vyjádření počtu 2 není zapotřebí žádná soustava...

Otázka je (bohužel Janovu knihu mám na druhém konci republiky) jak by primitivní lidé dokázali vytvořit třeba osmičkovou soustavu podle Venušina cyklu, když dosud žádnou číselnou soustavu neměli, resp. počítali jen se dnem a nocí, pozorování tak dlouhých cyklů vyžaduje nějaké záznamy, je třeba přece jen pár cyklů, aby se daly jako cykly identifikovat.

Že Hvězda je astrologický artefakt, asi nikdo nepochybuje, nejen kvůli staviteli, ale i vyobrazením atd., ale snažili jsme se tomu přijít podrobněji na kloub.

J. Čihák (Pondělí 22. října 2012)  ⇑

Hvězda je nejspíše “astrologická stavba“, protože její stavitel byl elitní astrolog. Když jste se tady zmínil o párových orgánech, tak jsem si vzpomněl na rozšiřovanou domněnku, že člověk v pravěku začal počítat ve dvojkové soustavě. Řeč byla primitivní a bohatě doplňovaná gestikulací. K vyjádření počtu se nejprve používaly obě ruce. Jedna ruka, obě ruce a opakování. Desítková soustava vznikla později až při zjemnění gestikulace.

ZH (Pondělí 22. října 2012)  ⇑

Svého času jsme tu diskutovali o symbolech skrytých v letohrádku Hvězda, pokud by došlo k recidivě, pak je zajímavá tato stránka.

ZH (Pondělí 22. října 2012)  ⇑

Knihu stvoření lze přečíst za pár minut, je tam např. "Deset dokonalých čísel. Jich měrou jest desítka, jsou však neobmezená. Jest rozměr počátku a rozměr konce, rozměr dobra a rozměr zla, rozměr výšky a rozměr hloubky, rozměr východu a rozměr západu, rozměr severu a rozměr jihu, a jeden jediný Pán, Bůh, věrný král panuje nade vším ve svém svatém příbytku ve věčnosti.", nebo "Sedm dvojitých (písmen): B, G, D, K, P, R, T (souvztažných se sedmi mezníky těchto šesti směrů): nahoře, dole, východně, západně, severně a jižně, a palác svatyně, jenž všechny nese, uprostřed.",nebo "Toť oněch sedm hvězd ve vesmíru: Saturn, Jupiter, Mars, Slunce, Venuše, Merkur, Měsíc, toť oněch sedm dní v roce, sedm dní,v týdnu, sedm bran v těle: Dvě oči, dvě uši, dvě chřípě a ústa."

ZH (Neděle 21. října 2012)  ⇑

Chabad.org - souhlasím, že je to dodatečně vymyšleno, však to taky autor nazývá "jiným vysvětlením". Dobrý muž v diskusi asi nečet nic než Bibli.
Ovšem těch sedm entit je obvykle součástí sefirotu, který má entit deset, resp. 11. Asi dneska dopoledne nestihnu nastudovat Knihu stvoření aj. ;), tak toho už nechám...

Jan Cinert (Sobota 20. října 2012)  ⇑

S tím indiánským počítáním mezer mezi prsty je to opravdu zajímavé, dosud jsem to neznal. Není to však překvapivé, původní obyvatelé Ameriky si sebou přinesli znalost Venušina cyklu, a tak podle něj počítali.

Spekulace na chabad.org jsou zase jen tím, co se dodatečně vymýšlí o Davidově hvězdě. V druhém komentáři od zdola se k tomu také někdo vyjadřuje negativně.

ZH (Sobota 20. října 2012)  ⇑

To je dobré. Ještě lepší motivaci měl švédský král před 300 lety, který vypracoval osmičkovou soustavu pro poddané, kteří mají nižší inteligenci než král sám, a desítková soustava je pro ně moc složitá. Žádné planetární cykly ;).

J. Čihák (Sobota 20. října 2012)  ⇑

Indiáni kmene Yuki a původní Mexičané Pame používali osmičkovou soustavu, protože počítali mezery mezi prsty a nikoliv prsty samotné.

ZH (Sobota 20. října 2012)  ⇑

No, podvodníka Kellyho jsem uvedl jako odstrašující příklad ;), takových znám...

Tady (v druhém vysvětlení) píšou, že Davidova hvězda sestává ze sedmi oddílů (Chesed (Kindness), Gevurah (Severity), Tiferet (Harmony), Netzach (Perseverance), Hod (Splendor), Yesod (Foundation) and Malchut (Royalty), tj., pokud správně překládám, laskavost, kritičnost, harmonie, vytrvalost, vznešenost, vznik a majestát), přičemž Ÿesod je v centru, všechny ostatní v něm mají kořeny a vznikají z něj. Tedy tam jde o oddíly a nikdo nemůže popřít, že je jich sedm a ten ústřední má jistě extra význam.

Sedm směrů by se taky dalo vyjádřit jako sedm hlavních míst, oblastí v prostoru, tedy bez těch vektorů, tj. sever, jih, západ, východ, zenit, nadir a zde.
Mimochodem jsem si vzpomněl na sgrafita na Míčovně v Královské zahradě, pořád jsem se nedokopal zjistit, co byla původně ta dvě socialistická.