Jan Cinert (Sobota 3. listopadu 2012)  ⇑

S počtem paprsků v "Taranisově kole" je to složité v tom, že ne vždy je jasně doloženo, že se jedná o Jupitera Taranise. Jezdec z Obernburgu se skutečně jeví jako Taranis na koni vítězící nad zlým démonem/satanem, původně hodným bohem ZO. Chybí ovšem ten poražený protivník a pravá ruka s blesky. Tři "cípy" jsou však jednoznačné. Více se k tomu neumím vyslovit. V případě kola z Hadriánovy zdi je zjevné, že se jedná o klasických šest cípů v šestiúhelníku, jen ten jeden je nepovedený a provedený jednou linkou. Autorovi to nějak nevyšlo, nebo se spletl.

Na více než sto let starém výkladu, že kolo Jupitera Taranise je znakem Slunce je od začátku chybné to, že Jupiterovi Taranisovi není přiřazeno Slunce, ale planeta Jupiter, tedy zároveň čtvrtek a nikoliv neděle.

Na kotli je skutečně na hlavě šest pramenů, z hlavy vychází po čtyřech a končí tři prameny. Vypadá to celé na složené vyjádření epického příběhu. Jenže, výtvarné zpracování je podobné thráckému stylu, a tak by měl kotel pocházet z Podunají. U východních Keltů se mýty asi poněkud lišily od irských záznamů, takže vysvětlení výjevu bude trochu složitější. Na případném matematickém poselství mi vadí opět malá zřetelnost. Osobně k tomu zatím více nemám.

Zapomněl jsem ještě, že triskele by také mohlo být znázorněním tří fází Měsíce, tedy naší Libuše, Tety a Kazi.

J. Čihák (Sobota 3. listopadu 2012)  ⇑

Jesličky vyfotografované 135 mm objektivem. Jesličky s Měsícem.

ZH (Sobota 3. listopadu 2012)  ⇑

Třeba k tomu dodat, že na hlavě to má dredů po šesti.

Podle Stellaria je ovšem struktura Jesliček skoro neviditelná, tedy nejsou o moc menší hvězdokupou než Plejády, ale jednotlivé hvězdy jsou malinké, viz.

Franta (Sobota 3. listopadu 2012)  ⇑

Když jsme u těch pletenců, obrázek, na který jsem posledně odkázal má ty copy docela zajímavě řešené. Z hlavy vycházejí na každé straně čtyři (4+4), ale na koncích jsou už jen tři (3+3). Že by přechod z čísla 8 na číslo 6?

J. Čihák (Sobota 3. listopadu 2012)  ⇑

Skupina hvězd na disku nemusí být Plejády. Podívejte se na výraznou hvězdokupu M 44 – Jesličky, která je dobře viditelná pouhým okem. Celá, střed.

Franta (Sobota 3. listopadu 2012)  ⇑

Aha, už jsem to pochopil, počtem pletenců se myslí počet zapletení pramenů.

Na ptáka jsem se ptal proto, že se jeden vyskytuje na kotli z Gundestrupu a Branwen poslala vzkaz Branovi také pomocí nějakého malého ptáka.

ZH (Sobota 3. listopadu 2012)  ⇑

Že vám do všeho reju..., omlouvám se.
Našel jsem Taranise se třemi, čtyřmi, šesti, osmi paprsky v kole, Jovovo kolo s jedenácti paprsky z Hadriánovy zdi (to mně připadá zvlášť zajímavé, protože tam ten počet opravdu vypadá jako záměr). Obecně se Taranisovo kolo považuje za symbol Slunce, v německé Wikipedii stojí: "Die Deutung des Rades ist nicht eindeutig. Neben dem Rad als Sonnensymbol wurden auch schon Interpretationen als Mondzeichen, jahreszeitliches Symbol, Symbol der Zeit oder Weltordnung, oder gar als Kugelblitz vorgeschlagen." Různost počtu paprsků svědčí proti té teorii o Jupiterovi, na dvanáct paprsků v kole jsem nenarazil, leda by byly ve zlomeném/zakrytém kole na gundestrupském kotli.

Jan Cinert (Pátek 2. listopadu 2012)  ⇑

Přiznám se, že s šesticípou hvězdou, jako polovinou Jupiterova roku pracuji tak dlouho, že už ani nevím, jestli mě k tomu někdo navedl a do jaké míry jsem k tomu došel komparací.
Tady je oltář Taranise v Böckingenu a Taranis je obdoba Jupitera a slovanského Peruna. Jiný příklad, tentokrát se týká římského Jupitera.

Já jsem k tomu došel hlavně na základě rozborů mýtů, kde je prvořadý příběh Jákóbův s 12 roky strávenými u Lábana a dělenými na 6 + 6 let. Čím by ostatně měl být David, který převzal vládu po Saulovi, nežli obdobou Dia, který převzal vládu po Kronovi? Komu jinému by se šesticípá hvězda dala přiřadit, myslím z viditelných těles?

S triskele mám dlouho problém, a zatím jsem jej opět nedořešil. Může to být symbol "Třetího" boha ZO (třeba Baltazar, jak jsme již diskutovali), nebo obsahuje 24 letý cyklus, v němž se setkává počítání podle Venušina cyklu a Jupiterova roku: 4 x 8 = 24, 2 x 12 = 24. Nebo to platí pro obojí, a proto jsou použity dvě triskele. Pták byl třeba zástupným vyjádřením šlechtice a měl tak být na reliéfu přítomen. To nepovažuji za důležité, protože dává číslo jedna, a to není pro výpočet směrodatné.

Pro počty pletenců na copech je asi směrodatný tento příklad. Provaz je kolem sloupu ovinutý 4x a žebřík má 6 příček.

ZH (Pátek 2. listopadu 2012)  ⇑

Do pletenců/pramenů se radši nebudu míchat.

Ale nikde jsem na www nenašel, že by piktogramem Jupitera byl hexagram či hexoagon, krom u vás - že je to tak už od Mezopotámie. Je to váš objev, nebo je to obecně přijímáno? Polovina Jupiterova roku je takové, ehm kolego, dubiosní číslo ;).
Připouštím, že u dotyčného vyobrazení Sheely by to mohlo platit. Co by ale v daném kontextu měla symbolizovat ona dvě triskela? A vlaštovka? Krom numerologického významu?

Jan Cinert (Pátek 2. listopadu 2012)  ⇑

Asi jsem trochu udělal zmatek ve stranách. Levým copem jsem mínil cop na levé straně z pohledu pozorovatele, tím je tedy pravý cop Sheely. Ten je nad Jupiterovou šesticípou hvězdou a má šest pletenců. Levý cop Sheely nad triskele a ptákem měl evidentně čtyři pletence, poslední je uražen.

O ptákovi.

Franta (Pátek 2. listopadu 2012)  ⇑

Jan Cinert:
6 (pletenců na levém copu)?

http://www.bylotojinak.cz/oracsky-vyjev-ve-znojemske-rotunde-sv-kateriny-nejsou-zde-premyslovci-aktualizovano-

vidím jen tři pletence - cop nad Jupiterovou hvězdou

Ten heraldický pták - je nějak doloženo, že patří k hradu, či rodině, které hrad patřil? Tedy, že nepatří k Sheele?

Jan Cinert (Pátek 2. listopadu 2012)  ⇑

Pokud by se vycházelo z toho, že na disku je nedokonalá snaha napodobit motiv oblohy známý ze soudobých minoiských prstenů, tak by i "bárka" byla jen zkratkou, vytvořenou tak, aby se vyhnula hvězdám. S úsvitem jsem to nevyjádřil zcela. Jednalo by se o úsvitem zvýrazněný obzor, nad nímž je stále obloha s hvězdami, zatímco v popředí se odehrává děj s postavami. Myslím, že není dáno, že "bárka" byla přidána zároveň se "slunovratovými oblouky" nebo až po nich.

Nemůže se jednat o měsíce Jupitera, ale o planetu Jupiter uprostřed a opět zkratkou vyjádření jeho šestileté poloviny body po obvodu. Jupiter byl na disk umístěn z toho důvodu, že byl tehdejším hromovládným nejvyšším bohem a platnil jeho rok namísto Venušina cyklu. Proto tam Venuše není. Vždyť byla již předtím Mardukem co by Tiámat poražena a roztržena na půl.

Sheela-na-gig má, podle mne, souvislost s mýty, ve kterých je motiv zahnání rozběsněného héroia ženskou nahotou (Bellerofont, Cuchulain). O starověkém zpodobnění nevím, třeba se tu uplatnila cenzura muzejních pracovníků :-), ale v mýtech princip zachycen je.

Také jsem si všiml podoby mřížky na kameni s diskutovanou rytinou z Hradu. Jenže, když to není celé vidět, tak se těžko vyjadřovat.

J. Čihák (Pátek 2. listopadu 2012)  ⇑

ZH: Sám jste na disku objevil, že hvězdy jsou uspořádány do 7 kružnic. Podle některých starověkých představ všechna nebeská tělesa obíhala kolem země po dokonalých oběžných dráhách. Zjištění, že pí je o něco větší než 3, muselo způsobit zmatek. To je další důvod, proč by poselství mohlo mít něco společného s problematikou výpočtu obvodu kruhu.

J. Čihák (Pátek 2. listopadu 2012)  ⇑

Jan Cinert: 3 x 6 x 3 x 8 = 432
Nejprve jsem si myslel, že je to rok, kdy Meton navrhl devatenáctiletý cyklus, ale pak jsem našel číslo 432000 na vašich stránkách v článku o znojemské rotundě. Vaše řešení je hned vedle. Tady je neupravená fotografie. Zaujala mě tato prázdná mřížka na kameni, trochu to přípomíná kámen z Hradu.

ZH (Pátek 2. listopadu 2012)  ⇑

S tím pravěkým teleskopem jsem to myslel žertem, že by tehdy znali víc Jupiterových měsíců než Galileo? 6 (z dnešních 65) jich bylo objeveno v r. 1904.

Ale vážně, proč by měl být Jupiter symbolizován sedmi hvězdami? Jeho oběžná doba je sice necelých 12 pozemských let, ale proč by její polovina měla být pro Jupiter takhle charakteristická? Přroč tam není Venuše, která je jasnější a má taky pozoruhodný cyklus? Proč by v naivním zobrazení, kde je vše nahozeno nahodile, byl Jupiter takto sofistikovaně vyjádřen?

"Bárka" nemůže být zobrazením úsvitu v případě, že druhé dva oblouky jsou zobrazením úseků východu/západu Slunce. To se mi ostatně taky nezdá, musím se poohlédnout po jiném vysvětlení těch oblouků ;).

Jan Čihák tam asi hledá tajná poselství, proto poselství není zřetelné, já si to ovšem, stejně jako vy, nemyslím.

O Šíle jsem si vždycky myslel, že se ožrali kameníci, kteří prý měli relativně velkou volnost při tvorbě plastik (domnívám se, že šlo o vystavení církví poražených pohanských démonů po vzoru hlavy draka Gargouille v Rouen). Je podobná plastika z předkřesťanské doby? Jinak jsem na váš výklad zvědavý, no abych nebyl srab, tak jde o vyjádření čísla deset - hexagram a kosočtverec. Mimochodem, Šíla je prý na klášteře v Plasích, ale obrázek jsem nenašel. Jinak k takové póze nutí ženy urologové, aby moč k vyšetření na bakteriologii nebyla kontaminována zevní mikroflórou.