J. Čihák (Pondělí 12. listopadu 2012)  ⇑

V nalezených zdrojích se píše o zvětšení předmětů, tedy o příčném zvětšení Z = y'/y = a'/a = 1,5 až 2.

ZH (Neděle 11. listopadu 2012)  ⇑

Abych uvedl na správnou míru peruánského hvězdáře, v tomto článku je více řezeb v kameni, člověk na pterodaktylu, dvojitý by-pass srdce atd., v nějaké vesničce blízko naleziště (kameny byly obnaženy rozvodněnou řekou) byli zastiženi lidé, vyrábějící podobné předměty zřejmě jako suvenýry, ač měly trochu jiný charakter. Radionuklidovou metodu nešlo použít, protože na kamenech nebyl organický materiál. Zřejmě tedy nejde o předkolumbovské obrázky.

O střepu z Akropole mě to taky napadlo, ale autor tvrdí, že je uložen v muzeu Akropole.

ZH (Neděle 11. listopadu 2012)  ⇑

Omlouvám se, už to tam je.
Ještě jsem narazil na termín "Visual hyperacuity", tj. zvýšená zraková ostrost, lze to najít porůznu na webu, ale pro představu míry a výskytu jsem nic nenašel. Týká se to ovšem zpracování obrazu v mozku, tedy beru zatím zpět, že by se to nedalo vyvolat drogami, to se ovšem v těch materiálech nepíše.

Jan Cinert (Neděle 11. listopadu 2012)  ⇑

ZH: Ten odkaz je nefunkční.

ZH (Neděle 11. listopadu 2012)  ⇑

Tak ještě peruánský hvězdář (stáří neuvedeno), a starořecký Hecataeus, který prý napsal, že starověcí Britové měli zařízení, které přiblížilo Měsíc, že na něm byly vidět hory a skály, a je tam cosi o “Dyrch Haul Kibddar”, správně zřejmě Drych, což má být kovový reflektor ozařující kruhové prostranství (Stonehenge), co je to DHK nevím, píše se Artušovi a DHK, přičemž všechna tři slova jsou velšská chlapecká jména, ale možná to souvisí se Třemi tajemstvími ostrova Británie. Napsal jsem to sem jen po úplnost, je to nějaké zmatené.

ZH (Sobota 10. listopadu 2012)  ⇑

Jistý Robert Temple napsal knihu Crystal Sun, kde je na obálce tento tento obrázek - střep z vázy z 5. století BC nalezený nedaleko athénské Akropole. Snažil se dokázat, že jde o dalekohled. Že je do oblouku, je zřejmě způsobeno zakřivením vázy. Vypadá to poměrně lákavě, přemýšlím, co jiného by to mohlo být, prý píšťala, ale ta se strká spíš do úst.

ZH (Sobota 10. listopadu 2012)  ⇑

Wiki: "Dalekohled dále zdokonalil Johannes Kepler, který použil dvou spojek. Získal tak sice převrácený, ale ostřejší obraz."
"Převrácená hodnota ohniskové vzdálenosti se nazývá optická mohutnost a měříme ji v dioptriích... Příklad: čočka s ohniskovou vzdáleností 1 m má optickou mohutnost 1 dioptrie, čočka s ohniskovou vzdáleností 0,2 m má mohutnost 5 dioptrií."
Čili čočka s f=2m má 1/2 dioptrie a je málo zakřivená.

J. Čihák (Sobota 10. listopadu 2012)  ⇑

Většina starověkých čoček jsou konvexní typy, zvětšení cca 2x. Nejsilnější starověká čočka byla nalezena na Krétě a datuje se do 5. století před naším letopočtem. Měla schopnost zvětšovat jasně až sedmkrát a dokonce až dvacetkrát, byť se značným zkreslením.

ZH (Pátek 9. listopadu 2012)  ⇑

Moc jsem to nehledal, ale našel jsem zato pojednání o teleskopech mj. z Galileovy doby, měly planokonvexní objektiv s ohniskovou vzdáleností kolem 2 metrů a planokonkávní okulár s o. vzdáleností 5 cm, šířka objektivu byla 1,25-2,5 cm, čočky byly plné malých bublinek a nazelenalé, zvětšení 15-20x, jinde jsem četl 30x. Dalekohledem byla kvůli malému zornému úhlu vidět jen čtvrtina Měsíce.
Technicky tedy, zdá se, by nebyl problém takový teleskop vyrobit i ve starověku, jde o know-how. Jelikož tehdejší géniové uměli vymyslet věci,které jsou mi i s mým vzděláním, knihami a internetem nepochopitelné, tak pokud znali čočky, jako že ano, a experimentovali s nimi, jsem náchylný věřit tomu, že teleskop objevit mohli, doklady ovšem zřejmě nejsou.

Mimochodem jsem dávno přemýšlel o možnosti, že Slunce na nebraském disku mohlo být zrcadlem, s pro mě neznámým účelem.

J. Čihák (Pátek 9. listopadu 2012)  ⇑

Čočky budí dojem, že jsou vyrobeny z málo kvalitního křišťálu, který je nestejnoměrně zakalený. Proto asi vznikl názor, že starověké čočky jsou opticky nepoužitelné nebo s omezením. Ve skutečnosti jsou poškozené, povrch je odřený a místy i vyštípnutý. Na Internetu jsou fotografie Nimrudské čočky a čoček z muzea v Heraklionu, přestože podobných artefaktů má být přes 450. Našel jste fotografie jiných čoček? Mě se to nedaří. Dosud jsem nenašel ani fundovaný článek. Často se píše o čočkách z Troje. Většina byla uprostřed provrtána a proto se nejspíše jednalo o součásti k ozdobám.

ZH (Čtvrtek 8. listopadu 2012)  ⇑

Nedávno jste dával odkaz na čočky v heraklionském muzeu, to nejsou ony? Tady jsou ve větším rozlišení. Akorát, když jich je tolik, vypadá to spíš na ozdobu, než na optické prvky.

J. Čihák (Čtvrtek 8. listopadu 2012)  ⇑

Natural clear quartz crystal has good transparency. Ukázková fotografie to dokládá, avšak musíme se dívat přes rovnoběžné plochy. Z toho usuzuji, že pohled do dálky přes dvě spojky je také možný.

V muzeích po celém světě je více než 450 starověkých optických artefaktů, ale většinou jsou uložené v depozitářích. Dvě čočky optické kvality jsou údajně v Archeologickém muzeu Heraklion.

J. Čihák (Čtvrtek 8. listopadu 2012)  ⇑

Nacházím strohé informace, že světová ložiska kvalitních přírodních krystalů křemene (křišťálu) pro optiku jsou již vyčerpána.

ZH (Středa 7. listopadu 2012)  ⇑

Myslím nelze pochybovat, že mezi těmi myriádami krystalů se nějaké úplně čiré najdou. Otázka je, o jak tvrdý jde nerost a zda bylo možné ho dokonale vybrousit a vyleštit.

Souhlasím s Janem Č., že astronomové všech dob prahli po větším přiblížení útvarů na nebi, a zpětně fandím těm mnoha géniům mezi nimi, aby byli na nějaký způsob přišli, kterýžto byl zapomenut...

Vypadá to, že s teleskopem z očí predátorů jsem vás nepřesvědčil, pak je tu jednoduchý hand made reflektor. Na Machu Picchu je vodní zrcadlo používané prý k pozorování planet a hvězd (babička měla úplně stejné pítko pro ptáky). Když jsem totiž dnes vyšel z práce, viděl jsem v louži sice ne Měsíc, bylo zataženo, ale lucernu. Bohužel nemůžu přijít na to, jak udělat konkávní louži, kdyby se točilo mísou, asi by to nebylo moc přesné.

Zaujal mě tento zvyk indických žen pozorovat noční nebe skrze řešeto. Těžko říct, co bylo původním významem takové činnosti, připomnělo mi to credit card lens, která zvětšuje jakýmsi umným rozbrázděním plochy.

Vím, že to zatím nic neřeší, jsou to jen přípravné kroky ;).

Jan Cinert (Středa 7. listopadu 2012)  ⇑

Na příkladu "průzračný kámen" je rovněž vidět rozdíl mezi prstem mimo kámen a za ním. Já jsem křišťál párkrát držel v ruce, stejně jako repliky starých skleněných nádob z nazelenalého znečištěného skla.