ZH (Pátek 9. listopadu 2012)

Moc jsem to nehledal, ale našel jsem zato pojednání o teleskopech mj. z Galileovy doby, měly planokonvexní objektiv s ohniskovou vzdáleností kolem 2 metrů a planokonkávní okulár s o. vzdáleností 5 cm, šířka objektivu byla 1,25-2,5 cm, čočky byly plné malých bublinek a nazelenalé, zvětšení 15-20x, jinde jsem četl 30x. Dalekohledem byla kvůli malému zornému úhlu vidět jen čtvrtina Měsíce.
Technicky tedy, zdá se, by nebyl problém takový teleskop vyrobit i ve starověku, jde o know-how. Jelikož tehdejší géniové uměli vymyslet věci,které jsou mi i s mým vzděláním, knihami a internetem nepochopitelné, tak pokud znali čočky, jako že ano, a experimentovali s nimi, jsem náchylný věřit tomu, že teleskop objevit mohli, doklady ovšem zřejmě nejsou.

Mimochodem jsem dávno přemýšlel o možnosti, že Slunce na nebraském disku mohlo být zrcadlem, s pro mě neznámým účelem.