Jan Cinert (Sobota 1. prosince 2012)  ⇑

J. Čihák: To máte dobrý základ. To co je v sobě, je matematická závorka, takže kříž ve čtverci (mezi nohama koně) je 4 + 4 = 8. Symboly na kameni jsou právě příkladem, co jsem v knize uvedl za nutně existující piktogramy, podle kterých se vyprávěly mýty. Dále následuje to, jak jsem již naznačil, neobhajitelné kvůli stavu rytiny. Nad prvním křížem je "jeden objekt", nad čtvercem s křížem se zdají být "tři" obloučky a "tři" křížky nad trojúhelníkovou hlavou jsou dalšími číslovkami ve hře. Přitom trojúhelníková hlava by měla být rovnocenným symbolem kříži a kříži ve čtverci, takže sama o sobě by měla vyjadřovat číslo tři. Zřejmě vyjadřuje prvotního boha, tedy boha ZO, který byl často mýtickým tvůrcem lidí a jak známo, tak bůh stvořil člověka k obrazu svému. Proto je tam dodělán lidský obličej, jenom škoda, že nemá zavřené jedno oko, jako Wodan na známé sošce.

Pověrčivost v křesťanské době nemá s "pohanskou" mytologií nic společného. Kříž mezi nohama koně je popisem piktogramu, podle kterého byly vyprávěny mýty, jestliže je uveden v mýtu.

Co se týká Bořivojova hrobu, čtete hodně starou literaturu. Kdyby jste četl článek na mém webu o rotundě sv. Víta, tak byste zde takové zbytečnosti nepsal :-). Mimochodem, první známý a pokřtěný Přemyslovec, zakladatel prvního pražského kostela, by měl být pohřben v mohyle? Když navíc se Praha nenachází v oblasti mohylových pohřbů, charakteristických až pro druhou vlnu slovanského osídlení?

Franta: Devatenáctiletý cyklus začíná z "pravěkého hlediska" za souběhu zimního slunovratu s novoluním. Jinak za sňatku Popelky s princem. ZH si dal práci s Azorem, proč ho nevyužít? Cyklus se s jiným cyklem nesetkává. Je to sofistikovaný poznatek, jediný cyklus, který není podle pohybu jednoho tělesa. Proto jsou jeho héroiové chytří a přemýšliví. Nerozumím době 18,6 roku. Devatenáctiletý cyklus trvá 19 roků.

Franta: (Sobota 1. prosince 2012)  ⇑

Jan Cinert: Existuje nějaká shoda na tom,kdy začínal devatenáctiletý cyklus? Z astronomického hlediska je to tedy doba mezi dvěma maximálními (eventuálně minimálními deklinacemi Měsíce), tedy asi doba mezi událostmi označovanými jako "Lunar standstill".

Viz třeba:

In 2006, the minimum lunar declination, as seen from the centre of the Earth, was at 16:54 UTC on 22 March, when the Moon reached an apparent declination of -28:43:23.3. The next two best contenders were 20:33 on 29 September, at a declination of -28:42:38.3 and 13:12 on 2 September at declination −28:42:16.0.

The maximum lunar declination, as seen from the centre of the Earth, was at 01:26 on 15 September, when the declination reached +28:43:21.6. The next highest was at 07:36 on 4 April, when it reaches +28:42:53.9

Začal tedy v roce 2006 devatenáctiletý cyklus? Z mytologického hlediska by se začátek cyklu měl setkávat s začátkem nějakého jiného cyklu. A měl by být běžně pozorovatelný Tedy třeba při prvním úplňku po slunovratu (nebo novoluní).

Narážím na dobu 18,6 roku. To nejspíš vylučuje vázat začátek k jednomu ze slunovratů.

ZH (Sobota 1. prosince 2012)  ⇑

Jan Čihák: zajímal jste se o vrch Vítkov, byl jsem se tam tuhle podívat, je tam nejvyšší kóta, kde je takový velký hrbol snad čtyři pět metrů vysoký, zřejmě částečně odkopaný při planýrování hřbetu při stavbě památníku. Nevím, co to bylo, mohla by to nakonec být i halda zbylá po planýrování, ale spíš jde o zbytek skalního suku (mohyla to asi nebude ;)). Vrcholek byl zřejmě původně o pár metrů jižněji, před odkopáním.
Co je na tom zajímavé, že je to přesně východním směrem od sv. Víta, viz, tedy tam vychází Slunce o rovnodennosti.

J. Čihák (Sobota 1. prosince 2012)  ⇑

Dělat znamení na způsob kříže mezi nohama koně je úkon, který byl nejspíše motivovaný pověrčivostí. V symbolech na kameni z kostelíka v Kopčanech lze spatřovat číslovky 4, 4 a 3, případně 4, (4, 4) a 3. Tři kříže na koruně mohou být vyjádřením číslovek 3, 3, 3. Dá se z toho něco rozumného vypočítat?

Včera jsem hledal informace o slovanských mohylách. Přitom jsem našel názor, že Bořivoj mohl mít na Hradě mohylu, která byla před výstavbou rotundy odstraněna. Zůstaly ostatky na Hradě nebo byly přemístěny na jiné, kdysi posvátné místo?

Jan Cinert (Pátek 30. listopadu 2012)  ⇑

Raně středověký dřevěný kostel na území dnešní ČR nikdo nikdy neviděl, ani jeho pozůstatky. Jestliže o jeho možné existenci někdo píše, tak vědomě nebo nevědomě podvádí.

Ležatý (Ondřejský) kříž na rytinách z Libušína je také náboženským symbolem? Tedy jestliže jsem to správně pochopil tak, že myslíte křesťanství. Rada macechy Strabovi v Lučanské válce, aby udělal znamení na způsob kříže mezi nohama koně, tedy mezi čtyřmi body je také heraldickým symbolem? Mohl tvůrce rytiny někdy vidět vládce s korunou na hlavě, aby jej tak mohl zobrazit na rytině? Je to jako vždy jen o číslovkách.

J. Čihák (Pátek 30. listopadu 2012)  ⇑

V článku karant.pilsnerpubs.net/downloads.php?id=1, kde se píše o středověkých pohřebištích, jsem našel tyto informace: “O tom, že jsou křesťanské, svědčí např. nálezy z Prahy – Motola, asi 240 hrobů (9.-11.stol.). Zde možná existence sakrální stavby dřevěné. Nalezeny 2 fragmenty kamenných stél s reliéfně (druhý rytý) vytesanými ondřejskými kříži."

J. Čihák (Pátek 30. listopadu 2012)  ⇑

První ondřejský kříž je náboženským symbolem a druhý, ten ve čtverci, má asi heraldický význam. Není mi jasné, co tím chtěl autor rytiny vyjádřit. Koruna se třemi kříži umístěná na hlavě je asi ojedinělá záhada. Tři kříže symbolizují událost Velkého pátku.

Jan Cinert (Pátek 30. listopadu 2012)  ⇑

J. Čihák: Nemyslel jsem to tak, že tvůrci si "zkoušeli" vyrýt ležaté kříže, aby se je naučili. Prostě je ryli jen tak. Pak přišel "pan učený" a učinil sofistikovanou rytinu na dalším kameni.

ZH: S jižní cestou jsem to myslel tak, že nález J. Čihákové její existenci nepřímo potvrdil. Jí nalezený úsek nemohl vést jinak, nežli od brodu do jižní brány Hradu.

Jedná se o hradiště Libušín, Tetín a dosud hypotetický Kazín na vrchu Havlín. Azimutem jsem neměl na mysli orientaci vůči Slunci, ale směr od Prahy k hradištím za východu Slunce. Pak není důležitá viditelnost, ale ztotožnění viditelného na obloze za východu Slunce se směry, na kterých se nacházela hradiště.

Mohyly jsou projevem určité kultury, první vlna Slovanů je nepoužívala, ale zároveň znala astronomické principy shodné pro všechny, takže si našla náhradní vyjádření těchto principů pojmenováním hradišť.

ZH (Čtvrtek 29. listopadu 2012)  ⇑

Mohyly u Krakova (jsou dvě prastaré a dvě z moderní doby) připomínají Silbury Hill, Großmugl a řadu dalších v Evropě (1, 2), u nás je cosi u Chotouně. Hradišť je všude jak naseto, ale podobné mohyly u nás nejsou dochovány.

J. Čihák (Čtvrtek 29. listopadu 2012)  ⇑

Jan Cinert: Možná si jenom myslíte, že na kameni někdo něco zkoušel, viz mince 1 a 2.
X by mohlo znamenat Christos, ale Kristův monogram to není. Ozdoby 1, 2, 3, 4, 5.

ZH (Čtvrtek 29. listopadu 2012)  ⇑

To neodpovídání je pro mě nepochopitelné, já bych poslal i čerta do pekla, ale nenechal bych jeho dotaz bez odpovědi... Někdy se mi ale stalo, že jsem si nechal čas na rozmyšlenou a pak na to zapomněl.

Všechny cesty vedou do Říma, tak existence jedné nevylučuje druhou ani ve stejné době, mě spíš zaujala ta zmínka o nalezených strukturách na půdorysu Starého paláce.

Tetín je daleko za horama, v nic neříkajícím azimutu. Spíš jsem uvažoval o "mohyle" Žiži a Kazině mohyle na Oseku (Havlíně) nad Mží, ale tam taky není vidět a Slunce je v zenitu.

Zato od Žiži je v přesně beltainském azimutu prosecký kostelík, tak tam tedy původně byla keltská mohyla ;). Byla vidět na obzoru v přiměřené vzdálenosti podobné té krakovské. Krakova mohyla dle toho polského materiálu byla nejspíše z doby 500 př.n.l.

Váš nápad je skvělý, jen o něm nemůžu diskutovat, protože bych to zase nedoved vymazat, hlavně nevím, které lokality jsou ty pravé, tj. které měl na mysli autor mýtu.

Jan Cinert (Čtvrtek 29. listopadu 2012)  ⇑

Z.H: To je škoda, že "ten pramen vyschl". Zkusil jsem před časem oslovit Dr. Baxu, který výzkum v Kopčanech vedl, kvůli půdorysu a azimutu kostela pro archeoastronomické datování, a neodpověděl ani po připomínce.
Diskuzi o jižní cestě do Hradu podle mne jasně ukončil nález cesty z 9. - 12. století J. Čihákovou v místě Pálffyho paláce.
Zkuste porovnat azimut mezi mohylami Wanda-Krok a Pražský hrad-Tetín. U obou žen se jedná o dcery Kroka, takže nejde o jména, ale o mýtické personifikace astronomického principu.

J. Čihák: Nejprve byl "pohanský" ležatý kříž vyjadřující číslovku čtyři a teprve později k němu byl přidán (chybně) křesťanský svatý Ondřej (in-dar - Indra). Indra je hromovládce, takže dvanáctiletý Jupiter. Na Kopčanskou rytinu se dívám tak, že skupina čtyř ležatých křížů na jiném kameni je neuměle provedena, jako by si někdo jenom něco zkoušel. Za sofistikované vyjádření považuji rytinu jen s těmi třemi zřetelnými motivy.

J. Čihák (Středa 28. listopadu 2012)  ⇑

Jan Cinert: Tolik ondřejských křížů na jedné zdi se hned tak nevidí. Zřídka kdy se používají jako náboženský symbol.

ZH (Středa 28. listopadu 2012)  ⇑

Víte něco o Krakově a Wandině mohyle (mapa), které jsou postaveny v azimutu směřujícím k východu Slunce 30.4.? (1, 2) Dost žárlím, že kolem sesterské Prahy takové zdá se nejsou, krom té Kaziny z Kosmy.

ZH (Úterý 27. listopadu 2012)  ⇑

To je dobře, měli bychom si odpočinout od amatérské astronomie, i když ta může pomoct pochopení některých mýtů.
V souvislosti s Kopčany jsem si vzpomněl na dr. Maříkovou, která tam asi před dvěma lety badala, stala se po dr. Frolíkovi hlavním archeologem Pražského hradu (nebo jak se ta funkce jmenuje), možná pro toto zaneprázdnění mi tuhle neodpověděla na mail, tak tenhle občasný pramen asi vyschl. Dr. Frolík je teď zástupcem ředitele Arch. ústavu.
Náhodně jsem teď narazil na stránkách hrad.cz na tuto informaci (někdy v létě jsme o té cestě diskutovali): "Pod Jižním palácovým dvorkem se nachází několik tarasních zídek, které vymezovaly cestu, směřující od 12. století do zaniklé brány v Jižní věži vedle knížecího paláce. Cesta vycházela z dnešního Pětikostelního náměstí na Malé Straně a strmý svah překonávala několika serpentinami. Severní vyústění této cesty v podobě hlubokého obezděného úvozu je dochováno pod Sloupovou síní Václava IV. v západní části Starého královského paláce. Žádný z uvedených prostorů není návštěvnicky přístupný."