J. Čihák (Sobota 22. prosince 2012)  ⇑

X a X ve čtverci

Matematické poselství? Čísla 6, 6, 13, 25 a 16:4.

Jan Cinert (Pátek 21. prosince 2012)  ⇑

Já teď nejsem doma, tím jsem i na jiném počítači, a z hlavy nevím kde to bylo publikováno. Ale někdy později než 2001-2. Biskupský dům by měl pocházet asi z doby před polovinou 11. století. Takže v té době to byla novostavba pro biskupa. Knížecí palác by měl být starší, takže existence zděného biskupského domu v tom není směrodatná. O jeho přesnějším umístění je možno vést diskuzi, myslí si, že je také nutno respektovat průběh cest, které vedly přes Jiřské náměstí v různých dobách.

ZH (Pátek 21. prosince 2012)  ⇑

Biskupové ale údajně bydleli v dotyčné době již v reprezentativní kamenné stavbě.
Našel jsem, krom Frolíkovy Archeologie na PH, stručná shrnutí výzkumů na Jiřském náměstí z různých období vč. posledního z let 2001-2, ale o dotyčné intepretaci kousků malty a otisku pletence jsem se nedočetl, kde je to publikováno?

Jan Cinert (Středa 19. prosince 2012)  ⇑

S bohyní Sešat bych to, alespoň pro sebe, uzavřel takto. Nejspíše se jedná o obdobu védské "bohyně úsvitu" Ušas, čili Jitřenky, tedy odnož Venuše. Potom to co má na hlavě Sešat, je původně osmicípá hvězda předělaná na sedm cípů na stonku. "Klobouček" by pak opravdu mohli být dva hadí blíženci, přestylizovaně vyjadřující zaklopení, tedy zastínění, odpovídající symbolice konce noci. Provaz "pomáhala" držet za úsvitu. Se začátkem používání písma začalo volnomyšlenkářství v původně neměnných vyprávěných mýtech a my jsme přitom odkázáni hlavně na podání z období používání písma. Proto máme ty problémy s orientací v mytologii a jejích postavách.

Je to otázka, co je vlastně luxusní bydlení. Kamenné stavby k nám přišly z jihu a nejstarší pražské kamenné stavby byly na Starém Městě, nejspíše cizích kupců. V našich podmínkách se lépe bydlelo v roubených stavbách, protože byly teplejší. Je to patrné na venkovských stavbách ještě z 19. století. Obytná část byla roubená, pouze zadní s chlévy byla zděná, protože výpary z dobytka a jeho trusu by dřevo rychle zdevastovaly. V gotice byla běžně přízemí kamenná, ale patra kde se netopilo, byla hrázděná. Na ostrohu nad soutokem Vltavy se Sázavou byl nalezen nepovedený záměr založit zde ve 13. století město, který byl záhy opuštěn. Archeologický výzkum zjistil prvotní zástavbu osídlenců a jednalo se o městskou dispozici, ale tvořenou zemnicemi. Variantně byly nalezeny sklepy v zemi, ale nadstavba stejně musela být dřevěná. V gotických hradech se někdy používal v místnostech tzv. kufr, což byla roubená místnost vložená do kamenné místnosti. Dnes jsme navyklí na zděné domy, a tak vymýšlíme jejich zateplení, protože zděné se do našich podmínek vlastně moc nehodí.

Jak tedy uvažoval kníže v 10. a 11. století? Chtěl mrznout v kamenné stavbě jen proto, aby se vyrovnal těm co žili na jihu, nebo chtěl bydlet v teple? Já bych raději bydlel v teple tak dlouho, dokud by to konvence dovolovala.

Soběslavův románský palác byl poněkud předsunut před raně středověké valové opevnění. Původní knížecí palác se tedy nalézal severněji, více v prostoru Jiřského náměstí. Zde byly nalezeny (J. Frolík) kousky malty s otisky dřevěného pletence a to je vykládáno jako pozůstatek knížecího paláce, podle velkomoravské analogie.

ZH (Středa 19. prosince 2012)  ⇑

Odpovím si sám, nedošlo mi, že cca od r. 1070 bydleli panovníci na Vyšehradě. Nicméně i před rokem 70 bylo snad již stavebnictví pokročilejší.

ZH (Úterý 18. prosince 2012)  ⇑

Nevím jak to myslíte s listem papyru, já mluvil o té štětce, a ta tak vypadá. Nicméně, jak do všeho vrtám, co se starověkého Egypta týče, připadám si se svými gymnasiálními vědomostmi naprosto nicotný i ve srovnání s řadovou průvodkyní zájezdu, kterého jsem se účastnil, a nebudu se již do toho pokud možno míchat.

Vrátil bych se sem na Pražský hrad, zajímal jsem se teď víc o Starý palác, stejně, jako se mi nezdá, že by do Juditina mostu neměla Praha přes Vltavu most žádný (Cinert), když už 1060 stavěli tak velkolepou baziliku, tak se mi nechce věřit, že by vládci Čech bydleli až do Soběslava ve srubu. Mluvilo se o tom, že by předešlý palác mohl stát jinde?
Přemýšlel jsem i nad terasou, na které Soběslavův palác stojí, připadá mi to jako by byl postaven ve starém lomu (sice nevím, co by se tam těžilo), a tak mě napadlo, že možná prapůvodní Opyš nebyl tak úzký, jak se tvrdí.

Jan Cinert (Pondělí 17. prosince 2012)  ⇑

K vytyčení "v noci" nemohlo dojít, protože se během noci hvězdná obloha otáčí vůči pozorovateli. Musel to být jeden nezaměnitelný okamžik, takovým byl a je jen východ slunce. Pomineme-li nastavený budík na digitálních hodinkách :-).

List papyru to být nemůže, protože to není charakteristické vyjádření ani ve zkratce. Také ibis v jedné fázi letu by "kloboučkem" neměl být, protože ta jedna pro něj není dostatečně charakteristická.

Varianta vyobrazení Sešat s "devíti" paprsky ukazuje, jaký měli tvůrci přístup. V tomto případě se může jednat jedině o "4 ramena na jedné straně a 4 na druhé straně", což je celkem 8 ramen na jednom stojanu. Odvozeně i u "7 cípů" by se mělo jednat o 3 + 3 = 6 ramen. Ve Frantově odkazu "Viz třeba tyto obrázky" jsou detaily tzv. listu papyru a uprostřed něho je šesticípá hvězda. Takže se nejedná o list papyru, ale "tři ramena a tři ramena".

Kdyby se jednalo u "kloboučku" o dva hady, tak je to atribut Letní bohyně, čili dva rozhádaní muži na Libušině soudu. Jenže to by je měla držet v ruce jako zkrocené. Byť by to byli hadi, tak zde by spíše měli vyjadřovat zakrytí/zastínění hlavního atributu.

Co tedy skutečně zbývá?
- leopardí kůže alias hvězdná obloha
- držení provazu zřejmě za úsvitu/východu Slunce
- piktogram šestky, event. osmičky nad hlavou
- "klobouček" nejasného původu

V Knize Ester nahradila Ester Vasti (Venuši) a byla neteří Mardochea (Marduka - "Jupitera"), tedy by měla vyjadřovat "šestku". Innana sestupovala do podsvětí ke své sestře Ereškigal sedmi branami, jako je i stylizace "listu papyru". Vypadá to na nějakou chybu už ve starověku a "boží podstatu", která se dnes nedaří jednoduše identifikovat. Spíše bych se přiklonil k protikladu Letní bohyně, to znamená Zimní, zastíněné bohyni, snad použité ve smyslu druhé poloviny Jupiterova roku. Takovou se zdá být Lía v Jákobově příběhu. Jistota v tom u mne není.

ZH (Pondělí 17. prosince 2012)  ⇑

Dvě kobry jsou zajímavé. Mně napadl ibis v letu, v tom vašem materiálu je o dvou sokolích pérech (tak to ně některých vyobrazeních vypadá).
Ten počet paprsků - když umělec dělá piktogram papyru, tři nebo pět paprsků je málo, devět trochu moc, sedm je tak akorát, aby to bylo srozumitelné a dobře zobrazitelné, to taky může být jedna z hypotéz. Nicméně první, na co jsem narazil, totiž obrácené rohy, viz Hathor, tak opravdu vypadají.

Franta (Pondělí 17. prosince 2012)  ⇑

A taky je tam Sešat, která má na hlavě paprsků 9, dokonce má být z Deir el-Bahari, kde je vyobrazení se sedmi prvky - tedy z jednoho místa a jedné doby - 18 dynastie

Franta (Pondělí 17. prosince 2012)  ⇑

Leopardí kůže, do které je Sešat oblečena skutečně symbolizuje hvězdnou oblohu.Viz třeba tyto obrázky.

To co má nad hlavou mají být dva hadi hlavami proti sobě. Na některých vyobrazeních ty útvary připomínají hieroglyf, který představuje hada.

Pokud se nemýlím tak obřad napínání provazu byl prováděn v noci a vytyčení probíhalo ke hvězdě (jedna z hvězd Velkého vozu)

Jan Cinert (Neděle 16. prosince 2012)  ⇑

Právě ten "klobouček" mate. Spíše by mohlo jít o postupnou stylizaci opravdu listu papyru. Ten roste z vody, a podle mého nazírání by měl být atributem vody a tedy i stínu. Zároveň skvrnitá leopardí kůže může symbolizovat hvězdnou oblohu, čili tmu. Jestliže Sešat držela při vytyčování staveb provaz, tak by mohla být stínem za vztyčeným kůlem nebo obecně úsvitem, za kterého došlo k vytyčování. To je jistě jen jeden z možných úhlů pohledu při nedostatku informací. Také by se mohlo jednat původně o osmicípou hvězdu, jak upozornil Franta.

V každém případě jsou tvrzení, že Sešat byla bohyní moudrosti, vzdělání, psaní, architektury, astronomie, architektury, matematiky a geometrie, dodatečnými spekulacemi podle oslavných hymnů. S původní podstatou bohyně to nemá vůbec nic společného. To i v případech, že se jedná o starověké spekulace. Vznikly až s několika tisíciletým odstupem.

ZH (Neděle 16. prosince 2012)  ⇑

Ta rostlina je zjevně papyrus (marihuana to asi nebude), což asi souvisí s posláním bohyně.

Známe sedm svobodných umění, což je původně antický konstrukt údajně z 5. st. (gramatika, rétorika, dialektika, aritmetika, geometrie, astronomie, hudba).
Sešat je bohyní, jak čtu na Wikipedii, moudrosti, vzdělání, psaní, architektury, astronomie, architektury, matematiky a geometrie. Což je prakticky totéž (dalo by se to jistě shrnout do těch sedmi entit).

Nevím, z jakého období je ten Sešetin atribut, Egypt byl později součástí Římské říše a i tato symbolika se mohla prolínat.

Nicméně mám pocit, že vyobrazení se sedmi prvky z různých míst a období souvisí zpravidla s moudrostí ap., takže může jít o starší koncept.

Co je ta buřinka nad rostlinou, tedy nevím, že by měla moudrost "pod čepicí" nebo "pod pokličkou"? ;)

Abych to doplnil, původně měla sedmilistou růžici na standartě, od 2. dynastie na hlavě, tedy má ten atribut už ad archaické doby.

Jan Cinert (Neděle 16. prosince 2012)  ⇑

S bohyní Sešat je to nějaké složité, ostatně jako s drtivou většinou mytologických postav. Vyobrazení na její hlavě se jeví jako tradiční piktogram pro číslo šest, kterému se zdát odpovídat i jméno Sešat. Čili tři příčná břevna připevněná na stojící kůl tak, že jsou "tři ramena na jedné straně a tři na druhé", jako u židovského svícnu. Proč to má bohyně na hlavě mi dosud uniká. Jestliže při vytyčování staveb držela provaz, tak by měla nejspíše být časovým okamžikem, ve kterém k vytyčování stavby došlo. Jenže jakým, třeba novoluním? Teď nevím co k tomu zkusit více dodat.

Franta (Sobota 15. prosince 2012)  ⇑

Avšak kruh byl tradičně dělen na 4 a 12 dílů.

A nemohlo to být tak, že kruh byl tradičně dělen na 4 a 8 dílů a pak byla tradice změněna a bylo zavedeno dělní na 4 a 12 dílů?

Vyobrazení osmicípé hvězdy, pak existují "Quarter days" a také cross-quarter days

A trochu na okraj. Co má na hlavě bohyně Sešat? Na první pohled je to osmicípá hvězda, na druhý jeden cíp chybí. Buď je to nějaký podobný případ, který popisuje J. Cinert ze sedmiramenným svícnem, nebo příklad čísla 7. Možná je ta čára vedoucí z hlavy ten provaz, který pomáhala faraonovi natahovat(rituál natahování provazu) a pak by mohl vést z její hlavy někam k obzoru, kde vychází osmicípá hvězda (i když Egypťané malovali prý hvězdu z pětí cípy)

J. Čihák (Sobota 15. prosince 2012)  ⇑

Ještě bych chtěl upozornit na další zajímavost. Osmičkou číslo 25740 nelze dělit beze zbytku.

25740 : 4 = 6435
25740 : 8 =3217,5

Avšak kruh byl tradičně dělen na 4 a 12 dílů.

25740 : 12 = 2145

Franta: Babylónská hodnota čísla pí 3,125 nebo Archimédova 3,14185 také mysticky nevypadají a přesto se mystikové nakonec museli vyrovnat s tím, že obvod slunečního kotouče není dokonalým trojnásobkem jeho průměru.