Jan Cinert (Pondělí 17. prosince 2012)

K vytyčení "v noci" nemohlo dojít, protože se během noci hvězdná obloha otáčí vůči pozorovateli. Musel to být jeden nezaměnitelný okamžik, takovým byl a je jen východ slunce. Pomineme-li nastavený budík na digitálních hodinkách :-).

List papyru to být nemůže, protože to není charakteristické vyjádření ani ve zkratce. Také ibis v jedné fázi letu by "kloboučkem" neměl být, protože ta jedna pro něj není dostatečně charakteristická.

Varianta vyobrazení Sešat s "devíti" paprsky ukazuje, jaký měli tvůrci přístup. V tomto případě se může jednat jedině o "4 ramena na jedné straně a 4 na druhé straně", což je celkem 8 ramen na jednom stojanu. Odvozeně i u "7 cípů" by se mělo jednat o 3 + 3 = 6 ramen. Ve Frantově odkazu "Viz třeba tyto obrázky" jsou detaily tzv. listu papyru a uprostřed něho je šesticípá hvězda. Takže se nejedná o list papyru, ale "tři ramena a tři ramena".

Kdyby se jednalo u "kloboučku" o dva hady, tak je to atribut Letní bohyně, čili dva rozhádaní muži na Libušině soudu. Jenže to by je měla držet v ruce jako zkrocené. Byť by to byli hadi, tak zde by spíše měli vyjadřovat zakrytí/zastínění hlavního atributu.

Co tedy skutečně zbývá?
- leopardí kůže alias hvězdná obloha
- držení provazu zřejmě za úsvitu/východu Slunce
- piktogram šestky, event. osmičky nad hlavou
- "klobouček" nejasného původu

V Knize Ester nahradila Ester Vasti (Venuši) a byla neteří Mardochea (Marduka - "Jupitera"), tedy by měla vyjadřovat "šestku". Innana sestupovala do podsvětí ke své sestře Ereškigal sedmi branami, jako je i stylizace "listu papyru". Vypadá to na nějakou chybu už ve starověku a "boží podstatu", která se dnes nedaří jednoduše identifikovat. Spíše bych se přiklonil k protikladu Letní bohyně, to znamená Zimní, zastíněné bohyni, snad použité ve smyslu druhé poloviny Jupiterova roku. Takovou se zdá být Lía v Jákobově příběhu. Jistota v tom u mne není.