Franta (Sobota 29. prosince 2012)  ⇑

ZH: na N50.21470 E14.29271, tedy někde mezi Řípem a Lichocevsí bylo hradiště

ZH (Pátek 28. prosince 2012)  ⇑

Jan Čihák: nevím, zda se tomu dá věřit, ale proč by to psali. Ládví je z buližníku, tedy usazené horniny, tak by tam teoreticky mohly být i nějaké usazeniny mořských solí. Nicméně se píše, že v Čechách nejsou žádné zásoby kamenné soli, což je ostatně zajímavá informace z hlediska prehistorického osídlení. Mohli existovat lidi a zvířata bez místních zásob soli, dokud se nedovážela? Je známo, že ve Švýcarsku a Valašsku byl zvýšený výskyt kretenismu z nedostatku jódu, což souvisí s absencí s mořských sedimentů, tuším. Jinde ne. Samozřejmě u nás nejsou obří ložiska jako ve Věličce nebo Solnohradsku, zda byla nějaká drobná, která nestojí za řeč, těžko říct.

Jinak jsem v rámci naší obsese zkoušel najít něco pozoruhodného v různých námi preferovaných směrech od dotyčných mohyl, ale nic nenašel. Jen ona lichoceveská je téměř přesně v poledním směru od Řípu, odchylka rotundy na Řípu je při pohledu od bývalé mohyly asi 150 m na 26 km, střed masivu Řípu asi 75 m. Myslím ale, že je to náhoda.

Franta (Pátek 28. prosince 2012)  ⇑

J.Čihák:
viz útvar, který drží anděl po levici Panny Marie
obr 1
obr 2
z online knihy z
The Metropolitan Museum of Art

a viz také spodní část reliéfu, vypadá to jako označené místo v řadě opakujících se symbolů.

PS
Nabízejí ke stažení spoustu podobných knížek v PDF

J. Čihák (Pátek 28. prosince 2012)  ⇑

Dá se tomu věřit? O těžbě halitu na Ládví jsem zatím nikde nenašel ani zmínku. Spíše si myslím, že se tam v 19.století vydobýval štěrk na stavby a opravy okolních silnic.

Reliéfy v Zaru, Lině, Unciti, Villaviciose.

Kostel sv.Prokopa v Záboří nad Labem, viz foto kryprogramu na románské hlavici.

ZH (Čtvrtek 27. prosince 2012)  ⇑

Jan Čihák: narazil jsem i na zmínku o Ládví a z čeho prý pocházejí jámy - viz.

ZH (Čtvrtek 27. prosince 2012)  ⇑

Na tomto místě stála do roku asi 1887 tzv. Žižkova mohyla neboli Homolka u Lichocevsi, údajně 19 metrů vysoká a 55 m v průměru (dle Krolmuse, tj. 90/3.14 sáhů a 10 sáhů), třístupňová, byla rozvezena na pole velkostatku v podobě černé hlíny, nic po ní nezbylo. Pěkně je vidět na Císařských otiscích.
Nějaký fantasta tvrdí, že spolu s Homolí v Dušníkách a údajnou mohylou Žiži na Hradě tvoří rovnostranný trojúhelník, což není pravda. Ostatně z mohyl na sebe vzájemně vidět není.
Zajímavé, že Zdeněk Ministr o ní, pokud jsem hledal, nepíše, ač leží v jeho rajonu.

Obě umělé homole (Dušníky a Lichoceves) jsou přibližně stejně velké, možná byly i podobně vysoké (Dušnícká asi byla uříznuta kvůli stavbě kostela, výška druhé je zpochybňována). Obdobnou velikost mají i obě staré mohyly u Krakova. Což by mohlo být vodítkem pro představu, jak velká mohla být hypotetická mohyla Žiži nebo Kazina; menší by ostatně nestály za zmínku.

ZH (Úterý 25. prosince 2012)  ⇑

Díky za přání, opětuji všem.

Mluvili jsme tu o mohylách, náhodně jsem narazil na Homoli v Rudné-Dušníkách (viz). Kaple ze 13. st. i předchozí barokní kostel se bortily a byly strženy, nynější 100 let starý kostel je též staticky narušený, dle práce studenta statiky kvůli tomu, že je údajně postaven na uměle navršeném kopci.

Ještě doplním, původní kaple, možná rotunda (kopec byl nazýván malý Říp, kostel je zasvěcen sv. Jiří) byla zničena za třicetileté války. Několik let byl kopec bez kostela (1904-8) a stavitel udělal svislou šachtu z temene na úroveň okolí a dvě štoly k okraji, ale nic nebylo nalezeno krom koňské lebky na temeni, nicméně byl potvrzen umělý původ kostela, jinak to zřejmě na té křídové pláni blízko letiště ani být nemůže. Kostel je postaven na betonové desce, přesto se bortí, půda v bezprostředním okolí kostela se propadá.

Mohyla s hrobkami cca 5x5x5 m, 14 m vysoká a 60 m široká je na Žurání.
Umělým kopcem je zřejmě i Hrádek u Libomyšle.

Jan Cinert (Pondělí 24. prosince 2012)  ⇑

Prozatím přeji všem Šťasné a veselé Vánoce.

ZH (Neděle 23. prosince 2012)  ⇑

Mimochodem, Karel IV. prý zavedl pojmenování Pražského hradu "Hrad sv. Václava", což se prý neujalo.

Ale v Řivnáčově průvodci a ještě někde jsem četl, že Staré purkrabství nazývají dosud (tedy v 19. st.) lidé Hrad sv. Václava a vypráví se, že na místě Purkrabství opravdu stál Václavův hrad. Karel IV. jistou dobu v dotyčném domě přebýval. Co z toho plyne, nevím, ale neslyšel jsem o tom diskutovat.

ZH (Neděle 23. prosince 2012)  ⇑

Protože, jak jsem si již na sebe stěžoval, je problém s číslováním příspěvků ve fóru a odkazy na příspěvky pak nefungují, dal jsem prozatímně vpravo od data šipečku, kde lze odkaz zobrazit, resp. pravou myší zkopírovat jeho adresu.

ZH (Neděle 23. prosince 2012)  ⇑

Jan Cinert: děkuju, že jste si dal práci s nalezením odkazu. Jako indicie, že jde o královský palác, je to ovšem dost chabé... Jinak vaše logické argumenty stran preference bydlení ve srubu jsou dobré, nicméně také šlo o náklady, které si níže mohl dovolit, jiní ne, odolnost proti ohni, umístění paláce, pokud byl přibližně na dnešním místě, tj. ve strmém jižním svahu, se blížilo subtropickému mikroklimatu.

J. Čihák (Neděle 23. prosince 2012)  ⇑

Reliéf z Girony může mít cosi společného s Metonovým cyklem.
13+6=25-6=19
6x13+6x25=228=12x19

Neméně zajímavá je řada čísel 13, 19, 25.
Z toho lze odvodit posloupnost 1, 7, 13, 19, 25, 31, 37, atd.?

Franta (Neděle 23. prosince 2012)  ⇑

Jan Cinert:
Relief působí jako složený ze dvou kusů, které, zdá se, že k sobě nepatřily - viz rámeček kolem scény s lovenými zvířaty

Perštejnská rodová pověst o zlém zubru tedy potom asi taky působí jako inspirovaná Inaniným nebeským býkem.

Jan Cinert (Neděle 23. prosince 2012)  ⇑

ZH: Podařilo se mi ulovit toto: Při výzkumu Jiřského náměstí byly v roce 1997 (Frolík – Kubková) nalezeny fragmenty omítek s otisky prutů,
tak jak je známe z velkomoravských Mikulčic, mohlo by se jednat o pozůstatky dřevěné konstrukce. Z tohoto.

Jan Cinert (Sobota 22. prosince 2012)  ⇑

První odkaz mi kupodivu připomíná souboj blíženců Gilgameše a Enkida s "nebeským býkem", kterého seslala Innana, což je Venuše, tedy svastika s osmi body po obvodu. Ta je na reliéfu přítomna hned zleva. To, že blíženci Světlo-Stín jsou vyjádřením denní časové jednotky, je vyjádřeno "třemi psy", kteří zde představují denního "třetího" boha ZO. Takže jsou zde, jak již bylo diskutováno, vlastně Kašpar, Melichar a Baltazar. V opatství sv. Benedikta na Loiře jsou další podnětné reliéfy, bohužel ty jsou nejvíce poškozené. Tento je ale zřetelný. Je na něm "jednorohý" lučišník zabíjející "jelena se zlatými parohy" a dále jsou blíženci "Smolíček a Pacholíček". O tom jsem uvedl svůj výklad ohledně Strettwegského kočáru. Je to nějaká varianta mýtu, podobná vítězství Olega nad Oskoldem a Tirem v Nestorově Letopisu ruském, přičemž přítomní dva psi útočící na jelena jsou již aktualizací, aby to vypadalo jako lovecká scéna. Bude to třeba ještě více probrat.