ZH (Čtvrtek 27. prosince 2012)

Na tomto místě stála do roku asi 1887 tzv. Žižkova mohyla neboli Homolka u Lichocevsi, údajně 19 metrů vysoká a 55 m v průměru (dle Krolmuse, tj. 90/3.14 sáhů a 10 sáhů), třístupňová, byla rozvezena na pole velkostatku v podobě černé hlíny, nic po ní nezbylo. Pěkně je vidět na Císařských otiscích.
Nějaký fantasta tvrdí, že spolu s Homolí v Dušníkách a údajnou mohylou Žiži na Hradě tvoří rovnostranný trojúhelník, což není pravda. Ostatně z mohyl na sebe vzájemně vidět není.
Zajímavé, že Zdeněk Ministr o ní, pokud jsem hledal, nepíše, ač leží v jeho rajonu.

Obě umělé homole (Dušníky a Lichoceves) jsou přibližně stejně velké, možná byly i podobně vysoké (Dušnícká asi byla uříznuta kvůli stavbě kostela, výška druhé je zpochybňována). Obdobnou velikost mají i obě staré mohyly u Krakova. Což by mohlo být vodítkem pro představu, jak velká mohla být hypotetická mohyla Žiži nebo Kazina; menší by ostatně nestály za zmínku.