Jan Cinert (Pondělí 28. ledna 2013)  ⇑

Mně osobně se teorie o Bořivojovu předchůdci už jeví jako méně přijatelná, byť jsem jí dříve také podléhal. Je výsledkem špatné chronologie prvních kostelů (že prý Bořivoj postavil kostel P. Marie Na baště) a ztotožnění dokladů osídlení se založením hradiště. Tím zpětně vyšel hypotetický předchůdce. Naopak dřívější založení spíše vylučuje pohřebiště na III. nádvoří z doby před Bořivojem. To jsme tu již myslím probírali, že pohřebiště se se sídlištěm - hradištěm v předkřesťanských dobách vylučuje. Přímé doklady o předchůdci nejsou a spíše založení vychází na Bořivoje v roce 875. U Vyšehradu se již déle předpokládá založení Boleslavem II. ke konci 10. století.

J. Čihák (Pondělí 28. ledna 2013)  ⇑

Jan Cinert: Je řada indicií, podle kterých se mnoho historiků domnívá, že Pražský hrad založil nějaký Bořivojův předchůdce už v 1. pol. 9. století. Levý Hradec datujete do počátku poslední třetiny 9. století. Takže rozdělení na starý a nový hrad je možné, což určitě potěší Evu. Název Levý Hradec nevylučuje rozdělení na starý a nový hrad. Starý hrad mohli nazývat Starý a nový hrad nazývali Levý Hradec, snad proto, že hned naproti přes Vltavu byl Pravý Hradec.

Vyšehrad je mimo hru. Archeologové jsou dnes velmi opatrní a počátky jeho slovanského osídlení datují až na počátek 11. století. První přemyslovské denáry (kolem roku 955) dokazují, že název Praga existoval už před Vyšehradem. Výzkum Vyšehradu však není u konce, viz arup.cas.cz, a tak může ještě dojít k časovému posunu, ale pochybuji, že bude velký. S 9. stoletím už vůbec nepočítám.

ZH (Sobota 26. ledna 2013)  ⇑

Přiznám se, že s duálem mám problém, dokonce jsem tady psal svého času nějaké bludy, jak teď vidím. Teď jsem našel aspoň něco.

Jan Cinert (Sobota 26. ledna 2013)  ⇑

Raději hned opravím svojí ukvapenost. Nejspíše se jedná o význam "bláta", takže množné číslo stř. rodu.

Jan Cinert (Sobota 26. ledna 2013)  ⇑

Slovanské jazyky neznaly hlásku H, uplatnila se v západoslovanských jazycích až v průběhu 12. - 13. století. Před tím se používalo pouze G. Podle revizního výzkumu byl Levý Hradec opevněn, tedy založen jako správní hradiště, až někdy kolem počátku poslední třetiny 9. století. Takže vznikl ve stejné době nebo později než Praha.

Vzpoměl jsem si na "blata". To by neměl být asi duál a vzniká otázka, zda bylo míněno zabahněné místo, nebo zabahněná země.

J. Čihák (Sobota 26. ledna 2013)  ⇑

Též nemán jistotu, jestli je slovo prahý doloženo, ale vzpomínám si, jak nás překvapilo vysvětlení práh-hranice. Z mého včerejšího příspěvku vyplývá, že se mi zamlouvá spíše tvar pragý. Mezi hláskami g a h mohlo docházet k zaměňování už před staročeštinou.

ZH (Sobota 26. ledna 2013)  ⇑

No, přinejmenším já nevím, jestli je ono adjektivum prahý opravdu doloženo. Nicméně mám zato, že se Praha původně jmenovala a vyslovovala Praga, g je znělá hláska a nelze ji tak snadno vypustit ani přidat.

J. Čihák (Sobota 26. ledna 2013)  ⇑

Praha je etymologická záhada. Výkladů už je mnoho, ale který je ten pravý? To nevíme a třeba jsou všechny nesmyslné. Výklad, že “Praha byla prahá hraza“ se zdá jednoduchý a průzračný, ale tak to zpočátku bývá. Po zkoumání však přichází zklamání a v lepším případě zůstávají pochybnosti. Opožděně jsem si uvědomil, že počátky Vyšehradu jsou nejasné. Avšak horší je skutečnost, že před Pražským hradem byla v okolí soustava hradišť Zámka, Levý Hradec, Šárka a Butovice. Po založení Pražského hradu začala stará hradiště ztrácet význam a časem zanikla. Takže tato hradiště můžeme oprávněněně nazývat prahé hrazy. Nikoliv však Pražský hrad, který je všechny nahradil.

Pokud se chceme držet domněnky, že Praha vznikla z přídavného jména prahá, pak musíme hledat jiné řešení. Dnes je již jasné, že nejprve byl osídlen prostor Malé Strany a teprve potom byl opevněn zároveň s novým hradištěm na návrší. Z osady se stalo předhradí a nikoliv podhradí. Už jsme tady diskutovali, jak mohla ta osada vypadat a jaký měla význam. Byla tam řemeslná výroba, tržiště a snad k ní patřil brod s mýtnicí. Pak bych výklad upravil tak, že “Praha byla nejprve prahá osada, která byla později připojena k novému hradišti, stala se předhradím a název se rozšířil na hradiště“.

Další řešení patří mezi vzorová a určitě potěší milovníky hradů. Hradčanské návrší se mohlo jmenovat Prahá hora a od toho vznikl název hradiště.

Musím dodat, že se mi líbí jednoduchá řešení, při kterých se komolení uplatňuje jenom nepatrně, jako je prahá – praha. Ideální je např. Praha – země na prazích nebo duál praha - dva prahy.

Jan Cinert (Pátek 25. ledna 2013)  ⇑

Ers: Z hlavy bych odhadl průměr na cca 15 m. Fotky v odkazu místy zachycují okraj mohyly, protože po vykradení v ní vznikl kráter, podobně jako v mohyle na Krliši.

ZH (Pátek 25. ledna 2013)  ⇑

Eva: Máte skvělé knihy a konstrukce. Šlo by uvést, odkud to je? Aby to nějaký šťoura nezpochybnil ;).

Mimochodem jsem znovu narazil na Vokabulář, na který jsem zapomněl a zdárně se rozrůstá.

Už tu bylo, že Praha je z "to je hrad bracha (mého)"? ;)

J. Čihák (Pátek 25. ledna 2013)  ⇑

Takže Pragá mohl být zjednodušený název pro starou osadu, prostě byla stará, tak jí říkali jenom Stará. Příklad ze současnosti: obec Stará Ves a osada Stará (obec Jindřichovice).

Také jsem kdysi přišel s nápadem, že původní osada se jmenovala Brega, protože stála na břehu řeky, z toho Braga či Báraga a nakonec Praga.

eva (Pátek 25. ledna 2013)  ⇑

Zdravím vás!
Jste tady na mě všichni moc sečtělí...musela jsem se také mrknout do starých knih a zjistila jsem, že vše je trochu jinak.
Slovo prá znamenalo počátek, minulost, něco, co bylo dřív.
První Slované moc nepsali, převážně jen mluvili, každý si vyslovoval podle svého, krajově se výslovnost dost lišila, ale většinou se lidé mluvou snažili rozlišit, jak dávno předchozí děj byl.
Pokud se jednalo o minulost nedávnou, ozačovali ji pra.
Pokud to bylo dřív, říkali prá.
Ještě dřív bylo prááá.
Úpný počátek bylo práááh.
Délka á vystihovala délku doby, která předcházela.
Z toho dosud prabába znamená předchozí babička, pračlověk byl minulý, původní člověk, pramen byl počátek ve smyslu zdroj.
Přídavné jméno praý, praá, praé, resp. prahý, prahá, prahé znamenalo počáteční, minulý, původní, starý (později se začalo používat též prahový, prahová, prahové).
Takže prahá ohrada, prahá hrada znamenalo stará osada, místo, které bylo osídleno již před tím, než do příslušné lokality Slované přišli.
Slovo práh ve významu, v němž jej známe nyní tj. předěl, kus dřeva, trám, přírodní násyp, vzniklo až později, přeneseně, neboť počátek začínal vždy nějakým předělem (ať už se jednalo o práh domu, nebo práh citlivosti).
Hrad, hrada, ohrada vzniklo ze slova hrr, což znamenalo hrnout (například kameny, nabo dřevo na jednu hromadu), je to napodobení zvuku, které hrnutí vydává.

J. Čihák (Pátek 25. ledna 2013)  ⇑

Ještě bych chtěl přidat kacířský nápad, který však může někoho potěšit. Co když slovo greda znamenalo ty mostiny? Mohl tady být starý dřevěný most už před Hradem? Pak by Praha mohla původně znamenat Staromost a ten muž pod Petřínem tesal spoustu mostin se svým synem. Samozřejmě většina to bude považovat za vtip, zejména když dodám Fraganeo - Staromostecko.

J. Čihák (Pátek 25. ledna 2013)  ⇑

Jsem rád, že znovu řešíme Prahrad. Před lety jsme to dosti odbyli. A co když se původně říkalo Pergrad? Toto slovo mě silně nutí, abych ho zkomolil na Perga. Předpony pra, pro, pre a per byly často zaměňovány, to se týká i jejich významů, takže mohly existovat názvy Perga, Prega i Praga.

Prahrad a Vyšehrad na vysoké skále nad řekou. A nemohly se také dočasně používat názvy Prahrad a Novohrad, slovansky Novgrad?

Greda byla suchá vyvýšenina v říční nivě, tedy v oblasti, která byla často zaplavována. Osada založená na této vyvýšenině pak mohla dostat jméno Greda a po čase se z ní stala stará Greda, což by Slované řekli Pragreda. Víme, že na Malé Straně byla osada už dávno před Bořivojovým hradištěm. Problém však je, že ve slově Pragreda museli spolknout celé -red-. Nevím, ale e bylo neznělé a od toho se mohlo vyvíjet komolení.

V přeneseném smyslu mohlo být slovo Pragreda názvem staré země na vyvýšeninách, která se rozkládala jižně od Polabské nížiny.

ZH (Pátek 25. ledna 2013)  ⇑

Jan Cinert: z fotek moc představu nemám, jak je/byla tedy mohyla velká?

Eva38: dnes večer mě taky pobavilo, jak knížecí logopedi začali zadrhávat. Já to ale taky trénuju, protože mám pocit, že všichni slušní lidé u nás v posledních 20 letech ráčkovali, a vice versa.
Alena Polívková v Našich místních jménech píše, když to zjednoduším, že jména na -ice jsou zpravidla pomnožná s výjimkou těch, která označují vlastnosti okolí, půdy prostoru (ostatní jsou většinou prapůvodem mužská (podle označení něčí čeledi, třeba Budivojově - v případě Budějovic)). Takže vlastností okolí byli medvědi, asi.
Protože etymologii názvu Prahy nelze ověřit, můžeme aspoň cvičně otestovat své luštitelské schopnosti, váhám, jestli 38 je číslo bot nebo golfový handicap.