J. Čihák (Čtvrtek 14. března 2013)  ⇑

ZH: K našemu tématu o možném vlivu Plečnika na dostavbu sv.Víta bych chtěl připomenout, že přišel pracovat do Prahy už v roce 1911.

ZH (Čtvrtek 14. března 2013)  ⇑

Odkaz na názorný model geoidu - viz.

J. Čihák (Čtvrtek 14. března 2013)  ⇑

Cihlové gotické katedrály: Hradec Králové, Brno, Roskilde, Ulm, Albi, Mnichov.

J. Čihák (Čtvrtek 14. března 2013)  ⇑

Katedrály jsou sestaveny z malých dílů spojených maltou. Jestli to dobře chápu, tak v konstrukci se vyskytují různá namáhání (tlak, tah, ohyb, krut, smyk), ale ve spojích musí převládat stlačování, jinak by katedrály spadly.

Zajímalo mě, jak vysokou zeď je možné postavit z pískovcových kvádrů o nízké pevnosti, třeba 15 MPa. S ohledem na koeficient bezpečnosti 10 mi vyšlo 73 m. Na stavbu katedrál postačí pískovec a opuka s běžnou kvalitou. Žulové katedrály jsou vlastně jen přepychem, protože pevnost zajišťuje důmyslná konstrukce.

Jan Cinert (Středa 13. března 2013)  ⇑

Díky, teď si uvědomuji, že dříve jsem to tak zadával správně, a nyní, jako obvykle, jsem to zapomněl a udělal chybu.:-)

ZH (Středa 13. března 2013)  ⇑

Jan Cienrt: s Azorem je to takový špek, nahoře se dává vzdálenost v metrech, dole v kilometrech. Já se dlouhodobě bojím do toho vrtat, protože dávno nevím, kolik jiných míst taková jedna změna ovlivní, nicméně někdy to mám v plánu sjednotit.

Jan Cinert (Středa 13. března 2013)  ⇑

Stavitelé se museli vyrovnat s oběma hledisky. Stavba se musela vyrovnat staticky se šikmými tlaky přenášenými ze zaklenutí do stěn i s pevností v tlaku. U sloupu mezi čtyřmi klenebními poli se šikmé tlaky navzájem vyrušily a sloup mohl být subtilní, ale pevný v tlaku, aby zachytil zatížení. Obvodové stěny musely být masivní. Problém nastal u pilířů vytvořených z více kamenných kusů, na rozdíl od sloupů z jednoho kusu kamene. Aby se dosáhlo kompaktnosti pilířů, musela být malta velmi kvalitní a pevná i v tlaku. V pilířích Zlaté brány sv. Víta se proto místo malty použilo olovo a jak jsme probírali u Juditina mostu, tak tam se přidaly železné kramle.

Dodělal jsem půdorys baziliky sv. Jiří, takže jako obvykle, je to zase jinak, nežli se jevilo v průběhu práce. Odchylka azimutu Vratislavova kostela není +3,5°, jak jsem tu posledně psal, ale je to jen +2,1°. Takže založení se opět vrací na úplněk po svátku Nanebevzetí P. Marie, ale v roce 924. Nejprve jsem z toho byl smutný, rok 922 se mi moc líbil kvůli shodě s Arnulfovou přítomností, ale pak jsem se zase rozradostnil. I kostely Bořivoje, Spytihněva a Boleslava II. byly založeny dva roky potom, co vznikl (politický) důvod pro jejich založení. Takže to vypadá, že po učinění slibu založení kostela byla dvouletá lhůta pro jeho skutečné založení. Podobně to možná vychází i u mikulčické baziliky, zřejmě založené Rostislavem v roce 848, tady dva roky po tom, co byl v roce 946 dosazen za knížete.

Stránku jsem uložil a asi se tam projevuje nějaká chyba v převodu mezi elipsoidem a geoidem. Háže to tam (jen administrativně) azimut 109.4, i když byl zadán 70.5°.

J. Čihák (Středa 13. března 2013)  ⇑

Fakt je, že pálené cihly mají pevnost 10 – 40 MPa. Pórovitý pískovec a opuka takové zatížení také vydrží.

Na www.revuekamen.cz je článek o povaze a původu kamenů v gotické části katedrály sv.Víta.

Opus caementum. Pozoruhodné je, že po 2 tisíciletích bylo v nalezených historických maltách a prefabrikátech změřeno 30 – 40 MPa.

Franta (Středa 13. března 2013)  ⇑

Když J.Čihák zmínil ty silikáty, tak keramika má výtečnou tlakovou pevnost, sklo tahovou. Kvalitně vypálené cihly jsou tedy dobrou volbou pro stavbu gotické katedrály. Obecně by se asi dalo říci, že co má polykrystalicku strukturu, má dobré vlastnosti v tlaku.

Katedrála v Chartres, která je vlastně něco jako prototyp katedrály, ještě není tak etérická, jako nějaké její následovnice z pozdějších let - prostě bylo potřeba trpělivě odzkoušet, co si stavitel ještě může dovolit

ZH (Středa 13. března 2013)  ⇑

Řek bych, že tlaková pevnost kvádrů ani malty není tak důležitá, jako tvar konstrukce. Vždyť zejména malta je křehká, nebortí se však, protože ze spáry nemůže uniknout. Samozřejmě se zbortí stavba z měkkého i tvrdého materiálu, pokud není staticky dobře vyvážená.

J. Čihák (Středa 13. března 2013)  ⇑

Sloupořadí některých staveb budí dojem, že konstrukce stavby je riskantní. Proto se také některým návštěvníkům katedrál tají dech. Snadno si však můžeme spočítat, že například žulový sloup o průměru 1 m unese až 20000 tun.

www.toget.cz “Ve prospěch znalosti technologie přípravy vápenných malt s přídavkem páleného kaolinitického jílu na našem území vyznívají závěry petrografických rozborů historických malt prováděných na Pražském hradě. V maltách kostela Panny Marie byly zjištěny drobné (řádově milimetry až desetiny mm velké) částice, jejichž optické vlastnosti a chemické složení vedou k závěru, že byly s velkou pravděpodobností připravovány uměle pálením kaolínu. Zdá se, že tento materiál byl užit jako pucolánová přísada s cílem zlepšit vlastnosti vápenné malty. O pokročilé dovednosti řemeslníků na Pražském hradě v této době svědčí i jeden z poznatků archeologického průzkumu, že v konci 1. tisíciletí probíhalo v pražském podhradí záměrné tavení silikátových surovin, při kterém vznikaly sklovité látky (ZAVŘEL, J. (2003): Skláři v pražském podhradí? Archeologické rozhledy LV – 2003, 718- 735). Sofistikované analýzy však nedokáží zcela odhalit technologické postupy při výrobě surovin i vlastní malty.“

ZH (Úterý 12. března 2013)  ⇑

Co se týče křivek, vypadaly sice pěkně, ale kulminovaly o pár dní dřív, než by měly, tak jsem to znovu prověřil a radši zase smazal. Až mě to zase začne bavit, tak to snad dokončím.

Jinak tyto hodnoty nemají žádný vliv na azimuty, orientační čas východu Slunce lze odečíst ze sloupce Místní sluneční čas, kde je v obláčcích CET, což je hodnota plus minus dvě tři minuty odpovídající.
Jinak křivka časové rovnice kolísá během staletí, někde tu byl odkaz. Ale opakuju, že to nemá vliv na stávající hodnoty azimutů v Azoru, jen jsem k nim hledal přesnou časovou hodnotu, což je pro naše potřeby nadbytečné.

Jan Cinert (Úterý 12. března 2013)  ⇑

Z grafu je vidět, že největší rozdíly jsou v době, kdy se většinou kostely nezakládaly. Nějak si ale nedovedu v hlavě srovnat, jaký význam mají rozdíly v časech vliv na stanovení přesného azimutu východu Slunce. Je třeba počítat s ubráním stupňů a přidáním?

ZH (Úterý 12. března 2013)  ⇑

Dík (i za Filipa) za nové obzory, neuvědomil jsem si dosud tu funkční podstatu gotického oblouku, myslel jsem, že je to jen paráda, jako sepjaté ruce k modlitbě.

Chlubil jsem se, že se mi podařilo doplnit ty časy do Azoru, ale samozřejmě jsem pak našel chyby, tak jsem proklel všechny vzorce z internetu a přece jen se ponořil do Meeuse, Astronomical Algorithms. Tady jsou křivky z výpisu Azoru, které znázorňují průběh časů východu Slunce během roku dle pravého místního slunečního času (modře) a dle CET (červeně), je tam vidět vliv časové rovnice; CET je s atmosférou, PMČ bez.

Jan Cinert (Úterý 12. března 2013)  ⇑

Filip: Zkusím ještě předchozí odpovědi doplnit. Pro gotické stavitelství je důležité použití lomeného oblouku na zaklenutí. Předchozí stavitelé v románském období používali valený oblouk a klenbu, které mají půlkruhový tvar. Taková klenba tlačila na horní části zdí směrem ven, a aby nedošlo ke zřícení, tak se zdi musely dělat silné. Gotičtí stavitelé prováděli klendu a oblouky tak, že vynechali prostřední část oblouku, použili jen pravou a levou třetinu oblouku, spojili je dohromady a tím vznikl lomený - hrotitý oblouk. Ten je vyšší a nepotřebuje tolik široké zdi. Jak napsali kolegové, druhým důležitým prvkem bylo použití opěrného systému bočními pilíři z vnějšku stavby. Tím odpadla potřeba stavět široké masivní zdi a stavba gotických katedrál mohla být podstatně vyšší než románské kostely. Právě katedrála sv. Víta je toho krásným příkladem a vše, co jsem uvedl je na jejích obrázcích pěkně vidět.