J. Čihák (Středa 13. března 2013)

Sloupořadí některých staveb budí dojem, že konstrukce stavby je riskantní. Proto se také některým návštěvníkům katedrál tají dech. Snadno si však můžeme spočítat, že například žulový sloup o průměru 1 m unese až 20000 tun.

www.toget.cz “Ve prospěch znalosti technologie přípravy vápenných malt s přídavkem páleného kaolinitického jílu na našem území vyznívají závěry petrografických rozborů historických malt prováděných na Pražském hradě. V maltách kostela Panny Marie byly zjištěny drobné (řádově milimetry až desetiny mm velké) částice, jejichž optické vlastnosti a chemické složení vedou k závěru, že byly s velkou pravděpodobností připravovány uměle pálením kaolínu. Zdá se, že tento materiál byl užit jako pucolánová přísada s cílem zlepšit vlastnosti vápenné malty. O pokročilé dovednosti řemeslníků na Pražském hradě v této době svědčí i jeden z poznatků archeologického průzkumu, že v konci 1. tisíciletí probíhalo v pražském podhradí záměrné tavení silikátových surovin, při kterém vznikaly sklovité látky (ZAVŘEL, J. (2003): Skláři v pražském podhradí? Archeologické rozhledy LV – 2003, 718- 735). Sofistikované analýzy však nedokáží zcela odhalit technologické postupy při výrobě surovin i vlastní malty.“