J. Čihák (Úterý 12. března 2013)  ⇑

Také jsem laik, ale teď jsem zjistil, že hutné pískovce a vápence mají pevnost v tlaku až 200 MPa. To není málo. Betony s velmi vysokou pevností mají 100 – 180 MPa.

Klenba vytlačuje zdi do stran. Tenké vysoké zdi byly opatřovány opěrnými pilíři a opěrnými oblouky, aby nedošlo k vyvrácení zdí a zřícení klenby.

ZH (Úterý 12. března 2013)  ⇑

Já jsem v tomhle laik, možná poradí i odborník. Pískovec je měkký materiál, tím to jistě není. Půdorys je rozčleněn do kaplí, které jakoby rozšiřují mnohonásobně zdi, jako je toho u skladů obilí - sil, nebo u vlnitého plechu, který podélně neohnete. A pak je tam důmyslný opěrný systém, takové ty poboční sloupy s půloblouky nahoře.

Filip (Úterý 12. března 2013)  ⇑

Dobrý den,
jsem žák 7. třídy ZŠ. Potřeboval bych poradit. Děláme školní projekt o chrámu sv. Víta. Nemohu nikde najít informace k tomuto úkolu: " Proč gotická katedrála mohla být tak vysoká a zdi tak tenké a přesto se nezbořila. Je to zbůsobené materiálem, ze kterého se stavělo nebo něčím jiným ? Stavělo se z jiného materiálu než dnes ? " Můžete mě prosím poradit ?

Děkuji
Filip

ZH (Úterý 12. března 2013)  ⇑

Teď nad ránem váš web už funguje, takže se asi stal dočasnou obětí DDoS útoku jako v posledních dnech ostatní velmi žádané weby, jako velké banky, ministerstva atd. ;).

Jan Cinert (Pondělí 11. března 2013)  ⇑

S tím samozřejmě souhlasím. Dosud vycházelo většinou vytyčení okamžik před polovinou kotouče, což mi od začátku připadalo trochu divné. Nyní po zpřesnění to je okamžik po polovině kotouče, což je logické. Přesná práce se vyplácí, díky moc za ní.

Vymazal jsem i svůj duplicitní kostel sv. Jiří a ponechal Váš opravený a totožný. Ještě tam zůstala viset Zkouška a chybný sv. Jiří s azimutem 91,97°, které jsem nechtěl za Vás vymazávat.

Azor je daný do pořádku, takže můj web z neznámého důvodu přestal fungovat.:-)

ZH (Pondělí 11. března 2013)  ⇑

Dík za otisk. Jak jsem odepsal, zjistil jsem, že můj hostitelský server zřejmě při nějakém upgrade změnil maximální délku textového řetězce posílaného metodou GET ze snad 1500 na 255 znaků. Takže už je tam jiná metoda.

91.9 je tam taky. Jak jsem tu psal včera, Google Maps ap. používají sice elipsoidní model Země, ale pro měření používají sférický model, což mě vždycky štvalo. Tak jsem používal GCC, až včera se mi podařilo získat algoritmus pro měření na elipsoidu a integrovat ho do Azoru. Čili pokud jste naměřil v Google Earth ap. 91.9, je to chybně a Azor to napravil, ale je tam i ten nepřesný výsledek ;). Aspoň uvnitř Azoru je to tak. Snad budete souhlasit.

Jinak jsem doplnil poslední rest v Azoru, a to časy východu Slunce s ohledem na atmosférické a krajinné poměry pro tři fáze východu Slunce (první, střed a poslední paprsek), dosud jsem si na tom vylamoval zuby. Snad je to v pořádku, aspoň co mám zdokumentované, odpovídá. Kdo by se divil odchylkám, ty jsou dané časovou rovnicí, která vyjadřuje nepravidelnosti oběhu Země, kvůli kterým se liší místní sluneční a místní střední čas během roku.

Jan Cinert (Pondělí 11. března 2013)  ⇑

Azor je tedy už prošťouchnutý, své nezdařené pokusy o uložení jsem vymazal. Jen mi ještě není jasné, proč po uložení i s vyplněnou dolní částí tabulky (I azimut + Azor) se změní mnou zadaný azimut 91.9 na 91.95°.

Jan Cinert (Pondělí 11. března 2013)  ⇑

ZH: Poslal jsem Vám otisk obrazovky emailem. U Gmapy je pro mne problém, že já dopředu nevím kde je bod Z, čili obzor s východem Slunce. Jinak tomu rozumím, při hledání azimutů mezi známými body je to výhodné.

J. Čihák (Pondělí 11. března 2013)  ⇑

Teď jsem hledal informace o válečné strategii a dobývání nových území. Budování předsunutých postavení patřilo k běžné strategii. Na podrobeném území vznikaly vojenské tábory, strážnice a potom byly zakládány pevnosti (někdy stačila jedna), které zajišťovaly vliv svrchované země v dalekém okolí i samy sebe. Po dobytí nových území nemuselo dojít k posunutí hranice, dobytá území nebyla připojena, byla jen kontrolována. Ovšem pražská straža (strážní místo) se mohla zdát jako pohraniční pevnost.

ZH (Pondělí 11. března 2013)  ⇑

Jsou tam stabilně dva body se spojnicí, ty je třeba přesunout, pokud jde o větší vzdálenosti, pak se umístí žlutý bod a stiskne se A nebo Z, a pak Jdi. Už vidím, že je to taky složité...
Nicméně se vám to zase neuložilo, chtělo by to bliž popsat, protože nevím, v čem to je.

Jan Cinert (Pondělí 11. března 2013)  ⇑

Ve Vámi uloženém sv. Jiří zůstal rok 2013 a obzor 253 m.

Zkusil jsem se tedy podívat na Gmapu. Pochopil jsem správně, že si nejprve jinde musím najít cílový bod (Z), zadat ho a pak teprve mohu jít dál?

ZH (Pondělí 11. března 2013)  ⇑

Baltské vyrovnání - i v tom udělal bolševik bordel, že jsme museli převzít nivelaci z ruského Petrohradu vzdáleného 1500 km. Tam je teda mimochodem výška geoidu 16 m.

ZH (Pondělí 11. března 2013)  ⇑

PS - jinak znovu doporučuji to zadávat do Azoru z té Gmapy, když se v ní pak stiskne tlačítko °A, tak je to v Azoru předvyplněné.

ZH (Pondělí 11. března 2013)  ⇑

Tentokrát si musím nasypat popel na hlavu, zdá se, že jsem to nějak podělal tím novým azimutem, takže se mi to taky nepodařilo uložit, až když jsem tam dal ten starý způsob. Musím se na to mrknout.

Popsané problémy archeologů při stratifikaci jsou pozoruhodné, to by mě nenapadlo...

Jan Cinert (Pondělí 11. března 2013)  ⇑

Tak jsem se zkusil hned polepšit, zadal jsem azimut i vzdálenost v km, zaškrtl Azimut a Azor. Klikl jsem na Spoj a Uložit. Pro jistotu jsem drobně změnil Název. Po Odeslání se mi objevila prázdná stránka s nápisem dole Hotovo a nic se neuložilo.