J. Čihák (Pátek 22. března 2013)  ⇑

Našel jsem nejeden názor, že kostely byly zakládány většinou na jaře a orientovány k východu Slunce v den založení. Oponenti však nevěří, že by existovalo takové pravidlo, spíše věří, že kostely měly směřovat přesně na východ. Byla by to skandální nesvědomitost či svévolnost stavitelů, říkají.

ZH (Pátek 22. března 2013)  ⇑

Co se týče vzdálených obzorů, těžko najít paušální řešení, protože nelze předjímat, jaký je reliéf krajiny po cestě. Mimochodem v cestě od ravenského kostela je pole vysoké asi 9 metrů, takže na moře tudy vidět není.
Asi jsem to přehnal s tou vzdáleností obzoru z výšky dva metry, utkvěla mi cifra z nějakého příkladu, kde byla jiná výška pozorovatelny. Takže je to kolem 5 km, bez refrakce méně, s refrakcí více, rozdíl asi půl km. Nejlépe to testovat na onom Path Profileru, kde lze měnit výšky pozorovatelny, cíle, zakřivení Země a refrakci.

Jinými slovy ponechávám na invenci badatele, aby z volil správný obzor, protože to stroj určit nemůže, leda by sám analyzoval profil dotyčného azimutu, ale to je neschůdné.

ZH (Pátek 22. března 2013)  ⇑

V jižních krajích se staví přes zimu, protože v létě je moc vedro.

Ale dobře, že jste začal zpracovávat jižní kostely, kde je mnohem menší rozptyl mezi slunovraty i lunovraty.

Jan Cinert (Čtvrtek 21. března 2013)  ⇑

ZH: To by byl ovšem velmi převratný vědecký poznatek pane kolego. Znamenalo by to, že ve Vídni půda nepromrzá, když je tamnější kostel sv. Štěpána s azimutem odpovídajícím zimnímu slunovratu :-). Chtělo by to ještě trochu dopracovat, třeba doplnit zjištění, kdy rozmrzá půda v severní Africe :-).

ZH (Čtvrtek 21. března 2013)  ⇑

Jan Čihák: já když něco hledám v Google z věcí, které mě zajímají, tak se zpravidla dostanu na své stránky a do tohoto fóra zvlášť. Takže tuším, odkud vane vítr, když si někdo myslí, že v tom hraje roli Měsíc, buď to našel tady nebo na Bylotojinak ;).

Sám mám obavu, že to často bylo takhle: na jaře přijela stavební huť se zakázkou postavit na místě kostel s oltářem k východu. "Jářku, panímáno, kde tady vychází slunko?" "Támhle za tím kopcem," vece babka. To taky vysvětluje, proč kostely v Bohnicích a Chabrech mají větší azimut, země tam rozmrzá později, a tak huť přijela taky později.

Jan Cinert (Čtvrtek 21. března 2013)  ⇑

ZH: U Ravenny je rozdíl +0,18° a to je už opravdu hodně. Takže azimuty vedoucí přes moře na velkou vzdálenost zatím vynechat. Asi jich naštěstí moc nebude.

J. Čihák (Čtvrtek 21. března 2013)  ⇑

Hledal jsem nové názory na odchylky v orientaci kostelů. Nic převratného jsem nenašel. Nyní se častěji setkávám s názorem, že úlohu v tom také hraje Měsíc. V jednom případě jsem našel přesvědčení, že na orientaci muselo existovat výpočetní pravidlo.

ZH (Čtvrtek 21. března 2013)  ⇑

U Ravenny jsem si uvědomil, že je přeci jen nedořešený problém, hora za kterou má zapadat Slunce za mořem, je vzdálená 238 km, ta by ale byla vidět jen za extrémního refrakčního koeficientu 0.65 (mimochodem, váš cíl je až za horou, která je vysoká 1288 m). Jestli si dobře vzpomínám, vzdálenost obzoru z pozorovatelny 2 m nad mořem je necelých 60 km (díky refrakci, bez refrakce 5 km). Jen hodně vysoké hory relativně k vzdálenosti by tento horizont převýšily. Loni v létě jsem měl tenhle problém rozpracovaný, tj. v jen případě, že by hory přesáhly ideální horizont, tak by se jejich výška brala v úvahu, ale to zapadlo. Časem se k tomu vrátím. V českých podmínkách, resp. v mých experimentech, byly totiž Krkonoše tak vysoké, že se ideální horizont neprojevil. U Ravenny jde o rozdíl cca 0.15°.

Se slzou v oku jsem zrušil své dvoje křivky v Azoru a ponechal jen GPS Path, které jsou mnohem názornější, hlavně na dlouhé vzdálenosti, a lze je měnit v reálném čase, tj. když se zatrhne 'curved Earth' a zadá hodnota gradientu. Mé křivky jsou počítány původním způsobem, data jsou sbírána partyzánsky, tak už se k tomu vracet nebudu.

Jan Cinert (Středa 20. března 2013)  ⇑

Tak při těch opravách jsem si dokonce spletl ravennský kostel Jana Křtitele s kostelem Jana Baptisty. Mají tam těch bazilik nějak hodně :-). Doporučené mapové podklady jsou opravdu dobré. Odečetl jsem u Jana Křtitele podle toho 85.75°. Ariánské baptisterium vypadá na azimut 80.2°. Takže záhada orientace některých kostelů podle osmin dne přetrvává. Že by orientace podle východů Slunce a měsíčních fází byla dodatečným zpohanštěním? Je to velké sousto a já se teď musím věnovat něčemu jinému, takže se do něho budu moci více zakousnout později.

Odkazovaná práce je studentskou prací, kde je důležitější splnit formální stránku zadání, nežli přijít s něčím opravdu novým. Aby se naplnil potřebný počet stran, tak se přidá více omáčky... Je třeba to tak vzít z lidského úhlu pohledu a případně čerpat z takových prací jen shromážděné informace, i to je obohacení. Četl jsem práci již dříve.

Franta (Středa 20. března 2013)  ⇑

J.Čihák: co asi vede antropology, že se zajímají v magisterských pracích o orientaci hrobových jam? Jinak tedy, řekl bych, nic moc...

Jan Cinert (Středa 20. března 2013)  ⇑

Rychle píšu abych se omluvil za planý poplach. Zblbnul jsem zadávání údajů při těch dnešních opravách. Opravdu má být 36° u Annaby a u Ravenny byly přehozené minuty a vteřiny. Už to opravuji.

J. Čihák (Středa 20. března 2013)  ⇑

Orientace hrobů vůči světovým stranám v 9. až 11. stol. na Moravě. Cílem této práce je na vybraných pohřebištích zjistit, co nejvíce ovlivnilo jejich orientaci.

Teď to budu číst. V anotaci se píše, že orientace některých hrobů je dána východem Slunce v době, kdy byly kopány, tedy orientace je závislá na ročním období.

ZH (Středa 20. března 2013)  ⇑

P.S. oddech jsem si, protože u Annaby je zřejmě překlep, místo 36°je 56°. Ravensku baziliku jsem už našel, podle MQO má 85.65°, jak se octla o pár km jižně, nechápu, ale těžko to stroj takhle trochu zbodnul.

ZH (Středa 20. března 2013)  ⇑

Asi tam nějaký problém stále je, protože bazilika v Ravenně by stála někde v polích u Ravenny a ta alžírská stavba v Severním moři. Bohužel nevím, kde stavby jsou, abych to prověřil.

Co se týče artiánského baptisteria, v Google mapách zakryté není.

Jinak zkuste mapové podklady v Zaniklých kostelích, ArcGis v civilizovaných obalstech zobrazuje v podstatě katastárlní síť, tam, kkde nemá data, tak lze použít MQO nebo OSM. Myslím je to přesnější než letecké mapy, které bývají zkreslené nonorto úhlem.

Jan Cinert (Středa 20. března 2013)  ⇑

Ano, v pohodě, opravil jsem si uložené stránky. Díky.

Zkusil jsem se letmo podívat na některé pozdně antické chrámy a s vytyčováním v této době to bude složitější. Něco se zdá být založeno na lunárně solárním principu, tedy archeoastronomicky, něco na principu dělení dne na osminy a něco asi jen podle Měsíce. V posledním případě se to zdá u Hagie Sofie, která má azimut asi 1,5° za nejjižnějším východem Slunce během zimního slunovratu. Tajně jsem si myslel, že by na rozdíly mohlo mít vliv ariánství, ale asi tomu tak není. Opět jsem narazil na problém obtížnosti odečtu azimutů v některých případech, jako například u ariánského baptisteria v Ravenně, které je zarostlé stromy. S tím se snoubí starý problém, že dříve nikoho v literatuře nezajímaly azimuty a ani na internetu převážně nikoho nezajímají půdorysy staveb, takže jsou takto zpravidla nedostupné.