Jan Cinert (Středa 20. března 2013)
Ano, v pohodě, opravil jsem si uložené stránky. Díky.
Zkusil jsem se letmo podívat na některé pozdně antické chrámy a s vytyčováním v této době to bude složitější. Něco se zdá být založeno na lunárně solárním principu, tedy archeoastronomicky, něco na principu dělení dne na osminy a něco asi jen podle Měsíce. V posledním případě se to zdá u Hagie Sofie, která má azimut asi 1,5° za nejjižnějším východem Slunce během zimního slunovratu. Tajně jsem si myslel, že by na rozdíly mohlo mít vliv ariánství, ale asi tomu tak není. Opět jsem narazil na problém obtížnosti odečtu azimutů v některých případech, jako například u ariánského baptisteria v Ravenně, které je zarostlé stromy. S tím se snoubí starý problém, že dříve nikoho v literatuře nezajímaly azimuty a ani na internetu převážně nikoho nezajímají půdorysy staveb, takže jsou takto zpravidla nedostupné.
Zkusil jsem se letmo podívat na některé pozdně antické chrámy a s vytyčováním v této době to bude složitější. Něco se zdá být založeno na lunárně solárním principu, tedy archeoastronomicky, něco na principu dělení dne na osminy a něco asi jen podle Měsíce. V posledním případě se to zdá u Hagie Sofie, která má azimut asi 1,5° za nejjižnějším východem Slunce během zimního slunovratu. Tajně jsem si myslel, že by na rozdíly mohlo mít vliv ariánství, ale asi tomu tak není. Opět jsem narazil na problém obtížnosti odečtu azimutů v některých případech, jako například u ariánského baptisteria v Ravenně, které je zarostlé stromy. S tím se snoubí starý problém, že dříve nikoho v literatuře nezajímaly azimuty a ani na internetu převážně nikoho nezajímají půdorysy staveb, takže jsou takto zpravidla nedostupné.

Kniha HAJDY NA HRAD