ZH (Středa 20. března 2013)  ⇑

Nějak zmizel včerejší další vzkaz, že už je to, doufám, opraveno.

ZH (Úterý 19. března 2013)  ⇑

Je tam opravdu chyba, jak jsem nakonec zjistil, zatím nevím, kde.

Jan Cinert (Úterý 19. března 2013)  ⇑

Přeci jen je dnes s Azorem nějaký problém. Po kliknutí na Spoj se vymažou údaje v Zem. šířka, délka a naskočí 36:00:00, 07:00:00.

Jan Cinert (Pondělí 18. března 2013)  ⇑

To je dobré. Kdybych tak byl filolog, to by se to bádalo!

Franta (Pondělí 18. března 2013)  ⇑

a occidentalis - západní

Jan Cinert (Neděle 17. března 2013)  ⇑

Takhle jsem to nemyslel. Jde o to, že vytyčení za novoluní se nemohlo odehrát podle přímého pozorování Měsíce, protože v té době je Měsíc skrytý za Zemí. Tedy vynecháme-li možnost odečtu od úplňků. Podle toho by se mělo míněným principem vytyčovat až podle kalendáře, v němž jsou dopředu zaneseny úplňky a novoluní po vytvoření "velikonočních tabulek", které dopředu určovaly data Velikonoc.

Jak jsem uvedl, nemám to dosud zpracované, ale zdá se, že původní "pohanská" vazba ke Slunci byla na principu dělení kruhu na osminy (svastika). Tedy se jednalo o dělení na 4 denní osminy dne a 4 noční osminy. Jinak tedy 90° - 6:00, 135° - 9:00, 180° - 12:00, 225° - 15:00 a 270° - 18:00 za rovnodenností. Tomu odpovídá i Ježíšovo umírání na kříži za jarní rovnodennosti a orientace některých kostelů, které se vymykají principu závislém na směru východů Slunce na obzoru. Rozhodující se zdá 9:00 (135°), protože světlý blíženec v ten okamžik vítězí nad stínovým dvojčetem (začíná část dne s krátkým stínem) a naopak 15:00 (225°), kdy opět začíná v přetahování se vítězit stínový blíženec. Z toho důvodu musel být Ježíš zajat v 9:00, než začal "vítězit", a skonal v 15:00, když byl jako každý den oslaben. Správně by měl ovšem v tuto hodinu jen začít prohrávat zápas a zemřít případně až v 18:00, čili při západu Slunce.

Tak mě teď rychle napadlo, že OSA - střed, tedy pozice východu Slunce za rovnodenností mezi slunovraty, souzní s OCET, který byl dán Ježíšovi na kříži, OCCIDERE latinsky "zabít" a OCTA latinsky "osm".

Franta (Neděle 17. března 2013)  ⇑

Jan Cinert: člověk by řekl, že orientace ke Slunci je prastará, tedy rozhodně předkřesťanská. Tedy v době, kdy se začaly křesťanské kostely stavět, musel existovat propracovaný systém. Myslíte, že křesťanství přineslo osobitou verzi "posvátného směrování"? Tedy něco zásadně koncepčně jiného?

Jan Cinert (Neděle 17. března 2013)  ⇑

Myslím si, že teď je to uživatelsky úplně dokonalé a už bych si odpočinul. Při získání hodnověrného azimutu, jako vstupního údaje do Azoru, jsou daleko větší úskalí a možné nepřesnosti, nežli je změna hodnoty po zdání do Cíl o nějakou setinu stupně. Vznik rozdílu je definován a kdyby s tím někdo měl potíže, tak ať se zeptá.:-)

Z pohledu archeoastronomického datování je daleko větším problémem definování období vzniku takového principu vytyčování kostelů. To je můj dlouhodobý rest, k jehož splnění nemám nyní dostatek času a podkladů. Projevuje se to u baziliky na Děvíně. Podle hrubého odečtu azimutu z GE vychází založení v roce 633 a 899. Jenže mohl být princip používán už před Bedou Ctihodným a prosadil se v tomto již Dionýsius Exiguus? To je dosud otázka, která se dá vyřešit jen na obsáhlém posouzení všech kostelů z 6. a 7. století.

ZH (Neděle 17. března 2013)  ⇑

Trochu jsem to graficky upravil, taky se mi to nelíbilo, ale byl jsem línej...

Jak jste říkal, že když zadáte do Cíle azimut, objeví se pak jiná hodnota, dle elipsoidu... Taky se mi to nelíbí, teoreticky můžete zadat i souřadnice elipsoidní, ale nevím, jak se s tím vyrovnat, aby se to nezkopmlikovalo dalšími zatržítky. Je to pro vědce, tak to snad dovedou ošidit ;). Ale jestli máte nějaký nápad, tak to ještě udělám.
Jinak se mi v noci podařilo umoudřit složitou rovnici pro výpočet rovnice času (dosud tam byla jednodušší méně přesná), tak časy jednotlivých azimutů se zdají odpovídat Horizons, a to byl poslední, jak vždycky říkám, problém, který mi ještě zbýval.

Jan Cinert (Neděle 17. března 2013)  ⇑

Pro mne perfektní. Jenom by snad pro jiné mohlo být zavádějící, že zatrhované kolečko u GPS a I azimut je za těmito nápisy, zatímco dole je kolečko vždy před nápisy.

ZH (Neděle 17. března 2013)  ⇑

No, teprve teď by to mělo být OK, byl tam ještě problémek, že se nepřenesla informace o zatržení režimu Azimut, tak jsem Děvín opravil.
Teď by se tedy i při uložení do historie nemusely před tím extra ukládat formuláře, ale převezme to aktuálně zeditované hodnoty. Můžou tam být nějaké programátorské překlepy, tak to když tak hlašte.

Jan Cinert (Neděle 17. března 2013)  ⇑

Používám a už teď to pro mne funguje jako dobře namazaný stroj.

ZH (Neděle 17. března 2013)  ⇑

Bude možná hůř ;). Teď to nepoužívejte, ještě jsem to rozhrabal a jestli se mi to teď nepodaří vyladit, tak se k tomu dostanu až zítra v noci. Snažím se, aby ani při uložení do historie se to nemuselo před tím ukládat.

Jan Cinert (Neděle 17. března 2013)  ⇑

Díky za vynaloženou práci, funguje to a jen někde je změna o 0,01°. Nechci být přehnaný puntičkář :-), ale dostal se otazník za v I azimut za kolečko.

ZH (Sobota 16. března 2013)  ⇑

Dík za upozornění, opravil jsem to.

Na běžné vzdálenosti několik km, třeba
Havraň - Líska (19 km) je to zanedbatelné, i když to v létě může činit den rozdílu, azimut třeba místo 51.96° 51.98°.
Ládví - Krkonoše: 50.74°, resp. 50.64°, což už činí v létě tři dny.
Nicméně stejně nevíme, jaké konkrétní podmínky kdy v historii byly.

Uložil jsem nově Havraň - Líska s povětrnostními hodnotami dle observatoře v Kadani, na Wunderground jsou přehledně stanice, které mají zpracovány, a lze tam dohledat data pro kterýkoliv den od vzniku stanice.

Ještě jsem provázal horní a spodní formulář (Šup a Spoj), aby se to při změně jednoho nemuselo dvakrát ukládat. Doufám to nebude haprovat. Akorát pro uložení do archivu se to před tím uložit musí - tlačítkem Spoj při zatrhnutém Azor.