ZH (Sobota 10. května 2014)  ⇑

Ano, tam.

Jsem právě v Mikulově, na seznamu rotund na znojemskaritunda.cz je i Mikulov, ale bez podrobnosti, na netu jsem nic nenas
šel. Nevíte o ní něco?

Jan Cinert (Sobota 10. května 2014)  ⇑

"Mohyla" ve Zvoli je v místě, kde je na GE stromoví do kulata?

Jan Cinert (Sobota 10. května 2014)  ⇑

Takže onen útvar byl již před Karlovým stánkem. Je tam ale cosi nezřetelného červeně, což by měla být stavba. Takže před křížem tam ještě něco bylo, pokud sakrálního, tak kaplička, třeba barokní, která upadla v zapomenutí. Jestliže by tam něco jako kaplička bylo, tak třeba na vítězství křesťanství nad pohanským kultem. :-) Je to nejisté, ale co by na takovém odloučeném místě vlastně mohlo původně být, nežli kaplička?

ZH (Pátek 9. května 2014)  ⇑

S rybníčkem u Holyně máte pravdu, to moje barvoslepost ;). Jak to tam dobře znám, furt jsem přemejšlel, proč se tamější ulice jmenuje U náhonu, když tam teče jen ubohý čůrek, dole bejval mlejn a rybníček tedy byl rezervoárem.

Karlův stánek byl postaven cca 1875, zatímco první voj. mapování bylo o 100 let dříve. Kříž tam byl před stánkem od r. 1850.

Jan Cinert (Čtvrtek 8. května 2014)  ⇑

Tak jsme se s příspěvky minuli.

Jan Cinert (Čtvrtek 8. května 2014)  ⇑

"Mohyla" u Holyně je rybník, ze kterého vytéká potůček. Ohledně "župy Osecké" v předchozím odkazu se jedná o romantické bláboly nějakého ochotníka podle nepřijatelného tvrzení Kosmy o rozsahu panství knížete Slavníka. Je to zjevně přejaté z nějaké starší literatury, já vůbec nevím, kde by se z hodnověrných písemných pramenů daly takové informace získat.

Jak jsem sem dával obrázek s možnou mohylou na východě Havlína, tak se může jednat o "Karlův stánek", romantický vyhlídkový altánek s okolím.

ZH (Čtvrtek 8. května 2014)  ⇑

Udělal jsem si sváteční výlet do Zvole, okrouhlý pahorek tam stále je, má plochý vršek, je jen několik metrů vysoký, na soukromém pozemku. Kdyby nebylo stromů a zástavby, byl by z něj kruhový rozhled. Zda byl původně vyšší, těžko říct.

Na zpáteční cestě jsem se stavil na Havlíně, na místě onoho kruhového útvaru na I. voj. mapování je výrazná hranatá mohyla ;) (zatravněný komolý jehlan), jde však o novodobou vodárenskou nádrž. Pár desítek metrů pod ní na jihovýchod je plošina se zděným altánem z 19. století (Karlův stánek), kde se prý Karel IV. zastavil, aby se rozhlédl po krajině, původně, než postavili altán, tam byl kříž.

Na místě kruhového útvaru v Holyni není lautr nic, jen pole, tam to znám dobře.

ZH (Čtvrtek 8. května 2014)  ⇑

Další "mohyla" u Holyně (Hollin).

Teoreticky mohla být Oseka jakýkoli kopec na cestě na Zbraslav, tedy třeba ten s Barransovskou skálou, jediný, kde se možná přes kopec muselo. A sídlo župy byla shoda názvů. Kde ale to sídlo bylo, pokud nebylo vně župy na Zbraslavi?

ZH (Čtvrtek 8. května 2014)  ⇑

Koukám, že pahorek je collis, clivus nebo tumulus (vlastně to vše znám z anatomie, kde jde o drobné útvary, ta pubická hora je oproti nim fakt velká, nejen významem).

Uznávám, že váš rozklad trasy kolem mohyly je logický.

Existovala mimochodem v dobách Českého knížectví župa Osecká mezi potokem Stativnicí (Únětický potok) a Mží. Tady tvrdí, že sídlo bylo poblíž kopce Oseka (Havlín). Mátlo by mě ovšem, že pokud byla župa mezi Stativnicí a Mží, sídlo by bylo vně župy.

Jan Cinert (Čtvrtek 8. května 2014)  ⇑

"... mons pubis", ono někdy na velikosti nezáleží. :-)

Kosmas uvádí, že Kazina mohyla je nad Mží vedle cesty na Bechyň, která vede přes horu Oseka. Mohyla tedy nebyla na hoře Oseka, tam jen vedla cesta na Bechyň, ale nad břehem řeky Mže. Oseka by pak měla být Cukrákem "na ose" a Kosmas možná název hory zmínil proto, že cest do Bechyně bylo možných více a on takto lokalizoval tu, kterou měl na mysli. Mně to vychází nejlépe tak, že "nad břehem Mže" a zároveň "při cestě přes horu Oseka" by měl být vrch Havlín.

ZH (Středa 7. května 2014)  ⇑

Musím připustit, že po Strakonické je to dnes do Bechyně z Hradčan o pouhých 5 km dále než přes Benešov. Ovšem přes Benešov bych na Bechyni pěšky nešel, nejkratší pěší trasa měří 104 km, autem přes Benešov je to 122. Ovšem pěšky přes Nový Knín je to jen 106...

Jakýsi slabší puchejř je na Havlíně i na II. voj. mapování, mám jakýsi pocit, že tam dodnes je jakýsi plácek, ale možná si to pletu. Nevím, jestli pro pahorek Havlín je přiléhavý výraz mons (hora), nemám tu slovník, ale asi jo, když i drobný mons pubis se tak jmenuje.

Jan Cinert (Středa 7. května 2014)  ⇑

"...proč by se do kraje Bechyňského chodilo po levém břehu Vltavy, když přímá trasa je schůdná." Zřejmě myslíte trasu přes Benešov. Jenže ono je třeba počítat s vývojem tras v závislosti na vývoji Prahy a rozšiřování přemyslovského území.

Podle umístění brány na Malé Straně vedla zřejmě cesta na jih nejprve společně kolem Strahova se západní stezkou na Plzeň a pod Bílou horou se oddělila nějak na jih, nebo šla společně až ke Zdicím a pak skz Brdy na Příbram. Tady je nutné vzít v úvahu založení hradiska u Kozárovic v 10. století, které by mělo strážit brod přes Vltavu, právě směrem k Bechyni.

Až po rozšíření Prahy na pravý břeh bych spíše viděl větší využití pravobřežní cesty na dnešní Benešov. No a Kosmas je někde uprostřed těchto období, kdy by mělo být důležité zkrácení původní trasy kolem Tetína (Berouna) nově přes Zbraslav. Dále ke Kozárovicím a přes Vltavu na Bechyň. Už jsem se nad tím dříve zamýšlel, ale k jednoznačným závěrům jsem nedošel.

Trocha nezbytné etymologie. "Oseka" by mělo pocházet z OSA/OSKA, tedy by se mělo jednat o horu uprostřed, na ose. Tomu nejlépe vyhovuje výběžek Brd mezi Vltavou a Mží (Berounkou) končící nad Zbraslaví. Takže Cukrák nebo Havlín.

Kruhový útvar u Zvole je zajímavý. Já bych také něco přidal viz. Jeví se to jako ideální, ale jen podle map. Chtělo by to prozkoumat na místě.

ZH (Středa 7. května 2014)  ⇑

Náhodou jsem nedaleko objevil, zejm. na I. voj. mapování, kruhový útvar, který nevím, co znamená, připomíná mohylu v Lichocevsi. Je na severním okraji Zvole (Svoll). Nemyslím, že by to mělo něco společného s Kosmou, jen že by se to hodilo do sbírky mohyl. Známý útvar Zvolská homole je kus dál nad řekou, útes s hrádkem, moc homoli nepřipomínající.

ZH (Středa 7. května 2014)  ⇑

PS: ten azimut západu Slunce ze Závisti se vzhledem k mírnému převýšení 26 m opravdu asi kryje s Cukrákem, bohužel Azor není na západy zařízenej (a asi jen tak nebude...).

ZH (Středa 7. května 2014)  ⇑

Co se týče cesty kolem Barrandovské skály, vždycky jsem čítal, že to kolem řeky nešlo, ale cesta šla roklí v Malé Chuchli, kudy by se to vracelo do Prokopského údolí, mi nikdy jasné nebylo (přes Klukovice?). Ale na I. voj. mapování cesta kolem řeky jde, dávno, než tam postavili trať.

Nicméně nevím, proč by se do kraje Bechyňského chodilo po levém břehu Vltavy, když přímá trasa je schůdná.

Jediné, co lze v oblasti označit za horu (mons), je Cukrák a Závist, ale když jsem si přečetl onu pasáž v Kosmově kronice "... vztyčili mohylu, kterou jest až podnes viděti nad břehem řeky Mže při cestě, kudy se chodí do končin kraje bechyňského přes horu, jež slově Oseka" napadá mi spíš Závist, ta ovšem není nad břehem Mže a dálková cesta tudy sotve vedla. Cesta přes Cukrák či Havlín zas nějak moc k Bechyni nemíří, možná tam byla odbočka, ale Kosmas by asi označil primárně jiný kraj, než zrovna Bechyňský. Uvažoval jsem, zda "Behyn" byla opravdu Bechyně, což když šlo k kraj Prácheňský, německy dle Müll. mapy Prachin, bůhví, jak se to nazývalo za Kosmy. No te je jen námět...