Jan Cinert (Středa 7. května 2014)

"...proč by se do kraje Bechyňského chodilo po levém břehu Vltavy, když přímá trasa je schůdná." Zřejmě myslíte trasu přes Benešov. Jenže ono je třeba počítat s vývojem tras v závislosti na vývoji Prahy a rozšiřování přemyslovského území.

Podle umístění brány na Malé Straně vedla zřejmě cesta na jih nejprve společně kolem Strahova se západní stezkou na Plzeň a pod Bílou horou se oddělila nějak na jih, nebo šla společně až ke Zdicím a pak skz Brdy na Příbram. Tady je nutné vzít v úvahu založení hradiska u Kozárovic v 10. století, které by mělo strážit brod přes Vltavu, právě směrem k Bechyni.

Až po rozšíření Prahy na pravý břeh bych spíše viděl větší využití pravobřežní cesty na dnešní Benešov. No a Kosmas je někde uprostřed těchto období, kdy by mělo být důležité zkrácení původní trasy kolem Tetína (Berouna) nově přes Zbraslav. Dále ke Kozárovicím a přes Vltavu na Bechyň. Už jsem se nad tím dříve zamýšlel, ale k jednoznačným závěrům jsem nedošel.

Trocha nezbytné etymologie. "Oseka" by mělo pocházet z OSA/OSKA, tedy by se mělo jednat o horu uprostřed, na ose. Tomu nejlépe vyhovuje výběžek Brd mezi Vltavou a Mží (Berounkou) končící nad Zbraslaví. Takže Cukrák nebo Havlín.

Kruhový útvar u Zvole je zajímavý. Já bych také něco přidal viz. Jeví se to jako ideální, ale jen podle map. Chtělo by to prozkoumat na místě.