Franta (Úterý 9. prosince 2014)  ⇑

Jan Cinert: Na vševědoucího medvěda si vzpomínám, takže jste o tom asi psal tady. Ale tady je to zase zasazené do jiného kontextu. Díky!

Myslím si, že v pohádce trpaslík umírá na podzim. Na jaře medvěd říká, že odchází a celé leto se nevrátí. Když tlapou zabil trpaslíka bylo to tehdy když se vrátil, tedy po konci léta. Tedy když se dívky opět setkaly s medvědem, který už se nevrátil do lesa - už nebyl medvědem.

Děvčata se mezitím třikrát potkají s trpaslíkem, prvně ho najdou u pokáceného stromu. Je to první setkámí s trpaslíkem po odchodu medvěda na jaře. Když ho najdou u pokáceného stromu, není v té chvíli trpaslík Esus? Je to stejný "trpaslík" jako v Kalevale? Pak se setkají ještě dvakrát a při třetím setkání je trpaslík zabit.
Je tedy zabit až večer při západu Slunce, ale lze z toho na něco usuzovat?

Je to tedy silně aktualizované. Já jsem z toho schopen rozpoznat jen to, že trpaslík je starý a princ v medvědí kůži mladý. Jeden je zlatem oděn, druhý je zalezlý v zemi a má chatný fráček.

Jan Cinert (Úterý 9. prosince 2014)  ⇑

Franta: Měl jsem zato, že jsem tu již o medvědovi psal, nebo někde jinde? Sám teď nevím. Medvěd v zimě spí a probouzí se na jaře. V "mediu", když Slunce vychází na obzoru uprostřed, je medvěd "vědoucí/vidoucí", a proto takto byl vytvořen jeho název. Ivánek se tedy přes zimu mění se svojí severskou zoomorfikaci. Ve čtvrté větvi Mabinogi se Lleu (čti Chleí) po svém zabití na podzim proměnil ve středoevropskou zoomorfikaci, orla, který sedí na stromě. Padá z něj maso, kterým se živí svině, partnerka podzimní kančí zoomorfikace podzimního heroa. Po třech výzvách sestoupí postupně dolů, stejně jako Slunce ve třech měsících po podzimní rovnodennosti.

Pohádka o Sněžence a Růžence je silně aktualizovaná, přesto je v ní dobře uchován archetyp. Opět se dívky setkají na podzim, kdy se kříží postavení Měsíce a Slunce, se "zlatým hošíkem", ale ke svatbě dojde na jaře. Zlý a bohatý trpaslík je podzimním heroem, panem králem, Mrazíkem atd. Umírá na jaře stejně, jako všechny takové obdoby. Takže uvedené pohádky jsou ve svém archetypu totožné.

Cernunnos se nemůže proměňovat v Esa. Jsou to jiné principy. To si vymyslel nějaký nadšenec, aniž by to chápal. Fakt je, že medvěd se objevuje jako heraldické zvíře se zlatým obojkem, třeba Berlín. Pak by měl být zkroceným zvířetem, jako zubr apod. v pernštejnské pověsti. Buď je to s medvědem ještě složitější, nebo se jedná o pozdní heraldické popletení. Také význam medvěda v severských mýtech nemusí být totožný, to je třeba ještě zkoumat.

Splynutí obou rovnodennostních héroů nejde. Jen po zavedení víceletých cyklů Potomek již neumírá na podzim, ale proměňuje se, třeba v orla nebo medvěda, čím překonává další časový úsek. V pohádkách a mýtech je to často zkrácené a pozměněné, ale svatba měsíční Dívky se slunečným Princem by měla být správně na konci 19-letého cyklu.

ZH (Pondělí 8. prosince 2014)  ⇑

Jan Cinert: s rohama je to složitější: viz.

Franta (Pondělí 8. prosince 2014)  ⇑

Jan Cinert:

V pohádkách se ovšem taktně nenaznačuje, že Jiříka ze Zlatovlásky by měl časem čekat stejný osud jako pana krále.

Když už jste zmínil Nastěnku a Ivánka. Co ta Ivanova proměna na "medvěda"? Cernunnos se měl přeměńovat v Esa a zase naopak.
Viz třeba také medvěd v pohádce bratří Grimů Sněženka a Růženka

Zdá se podzimní a jarní heroové spylnuli časem v jednoho.

Jan Cinert (Pondělí 8. prosince 2014)  ⇑

Já takovým zprávám z Nicaragui věřím asi tak, jako zprávám z Ruska.

Nejsem zoolog, ale mám za to, že roh neroste z ničeho. Měl by tam být i kus čela nevyvinutého dvojčete.

Jinak jsem si uvědomil, že spousta mýtů má počátek děje na podzim. Nastěnka se s Ivánkem setká před zimou, pak zmrzne a teprve potom se koná jejich jarní svatba. Jak jsme na to již dříve narazili, je otázka, kdy vlastně byl původně počátek roku. Také se často vyprávění počíná jsoucí vládou podzimního héroa, např. pana krále ve Zlatovlásce.

ZH (Pondělí 8. prosince 2014)  ⇑

Kůň... to může být chybyný překlad v kterékoli době, který vedl k falešným představám, třeba se narvalovi, resp. kytovcům, někde říkalo mořský kůň. Kůň je lichokopytník jako nosorožec, tak kdyby už měl roh, tak uprostřed ;).

J. Čihák (Pondělí 8. prosince 2014)  ⇑

Ta symetrická trojrohost je opravdu zvláštní. Přesto tomu věřím, neboť informaci zveřejnil webový magazín pro chovatele hospodářských zvířat. Anomálie byla vystavena na Národní zemědělské výstavě v Managui. Vtip to nebude. Jednorožci a trojrožci se vzácně vyskytovali. Lidé jimi byli ohromeni, přisuzovali jim božské vlastnosti a uctívali je. Potom se mnoho dalších generací klanělo jejich modlám a vyprávělo si mýty. Ale ten koňský jednorožec je opravdu jen produktem fantazie v mýtech.

Jan Cinert (Sobota 6. prosince 2014)  ⇑

J. Čihák: Jak se dáíhodnověrně rozpoznat, že uvedená anomálie je pravda nebo novinářská kachna vytvořená fotomontáží? Pokud by se jednalo o skutečnou anomálii vytvořenou přítomností genů dvojčete v jednom těle, tak by měl mýt onen býček spíše čtyři rohy, neboť rohy jsou duální. Takhle přesně uprostřed čela je to divné. Byť vím, že anomáliím se nedá poručit.

J. Čihák (Sobota 6. prosince 2014)  ⇑

Býk se třemi rohy je skutečná anomálie, viz. Určitě se takové anomálie vyskytovaly už ve starověku.

Jan Cinert (Sobota 6. prosince 2014)  ⇑

Vysvětlení původu Reova oka je dodatečnou pohádkou, kterou si lidé vytvořili, když už nechápali jeho původní smysl. Ureus s kotoučem je totiž i u jiných. Jediné třetí oko je u Šivi, který je jako opozice Višny bohem podzimní rovnodennosti. Tím je i určitým dědicem prvotního boha počasí, jehož jedno oko bylo Sluncem mezi mraky, jako je i křesťanské oko Boha v trojúhelníku, nebo jedno otevřené oko germánského Odina/Wodana. Zřejmě z toho důvodu původně dostal "dědic" Šiva třetí oko, a byly k němu opět vytvořeny "vysvětlující pohádky".

Informace ze sklabonia.sk je nutné přejímat obezřetně. Snoubí se tam diletantství se slovenským národovectvím. Na onom obrázku je vpravo skutečně nalezený zlomek nádoby s býčkem a vpravo je nějaký suvenýr z Egypta, nebo nepublikovaná soška Apise s ulomeným kotoučem a rohy.

Franta (Sobota 6. prosince 2014)  ⇑

Nepochybně je to s ureem složitější. Re ma kobru na hlavě protože je to jeho oko, které bylo napřed pověřeno bojem s nepřáteli Rea, protože boj trval dlouho, vyrostlo Reovi zatím oko nové. Když se oko vrátilo z boje,nebylo už pro něj místo a tak z něj Re udělal kobru.
Kobru na hlavě má i Hathor, která je někdy zobrazovaná jako kráva

S čtverhrannou lysinkou jsem reagoval na obrázek, na který odkazoval J. Čihák, kde byl srovnávaný býček od Štůrova se jinou souškou býka, který byl označen jako Hapi a také měl na čele trojúhelníček

Možná by některé "značky" na čele mohly mít souvislost s tzv. třetím okem

Jan Cinert (Pátek 5. prosince 2014)  ⇑

Aha, tak čtverhranná lysinka má být na čele Apidově, nikoliv na čele býčka z Býčí skály.

Jan Cinert (Pátek 5. prosince 2014)  ⇑

Končí mi tu teď wi-fi, tak stručně. Podle obrázků a popisů se jedná o trojúhelník z tehdy vzácného železa. S Ureem je to složitější, podívejte se na obrázky Reovy cesty podsvětím, tam ho má také na hlavě kolem kotouče.

Franta (Pátek 5. prosince 2014)  ⇑

Ottův slovník naučný soudí, že lysinka měla být čtverhranná

Ureus by měla být kobra, jakého hada má na hlavě býk Apis nevím, ale o ureu jsem zatím slyšel jen v souvislosti s královskou korunou. No a králové tam měli vedle kobry ještě supí hlavu, tedy supici, tedy ptáka - jako Tarvos Trigaranus :-)

Jan Cinert (Pátek 5. prosince 2014)  ⇑

Apis má mezi rohy sluneční kotouč obtočený hadem Ureem, který, dle mne, vyjadřuje protiklad světla, tedy stín. Není tam přímo kobra. Domnívám se, že to symbolizuje příchod býčka o jarní rovnodennosti.