J. Čihák (Pátek 5. prosince 2014)  ⇑

Staroegyptský býk Hapi (Apis) má jen dva rohy, ale pozoruhodná je posvátná kobra mezi nimi. Může vyjadřovat rovnodennosti?

U Štúrova byla nalezena soška býčka s trojúhelníkovou značkou na hlavě jako má Hapi a býček z Býčí skály.

J. Čihák (Čtvrtek 4. prosince 2014)  ⇑

Cinert: Chtěl jsem jen naznačit, že vymýšlení mýtických mutantů bylo ovlivněno reálnými tvory, kteří se vyskytovali v přírodě. Zvěsti o jejich existenci se mohly šířit přes celé kontinenty.

Pamatuji si, že už jsme tady diskutovali o jednorožcích, kteří opravdu existují, ikdyž jsou to vzácné případy genetických poruch. Tady se píše, že kozy mohou mít až osm rohů, ale jedná se o zděděnou genetickou vzácnost.

Jan Cinert (Čtvrtek 4. prosince 2014)  ⇑

Jan Čihák: Třírohý chameleon je zajímavý, ale v mýtech se toto zvíře neobjevuje. Žije navíc v Africe a tu naši předci opustili dříve, nežli vznikly mýty.

Franta: Ta opakující se poloha je opravdu zvláštní. Máte postřeh, já si toho dříve nevšiml. Mohlo by se jednat o vyjádření "pokrčenosti" při průchodu "nízkým vchodem" na jaře. Nebo je to jeho "kráčení" po kračunu - vánocích? Ale spíše je opravdu podobnější ležení, byť na výšku. Pak by výjev na dně kotle vyjadřoval unaveného jarního héroa po letním slunovratu a příchod býka - podzimní rovnodennosti. Ale býk je také ležící a unavený. Nebo se naopak probouzí? Těžko to nyní rozhodnout.

Psal jsem tu o třech Popelčiných oříškách. To mne zblbnul známý film. V původním podání bří Grimmů je to jinak. Popelka zasadí lískovou větvičku na hrobu své matky a z té vyroste strom. Když princ pořádá třídenní ples, spadnou se stromu krásné šaty na první den, pak ještě krásnější a pak ještě krásnější se střevíčky ze zlata. Podobně byla postupně oblékána Innana při návratu z podsvětí. Podle mne je tím jednoznačné. že se jedná také o tři měsíce mezi zimním slunovratem a jarní rovnodenností, kdy polohy novoluního Měsíce začínají stoupat po obloze. Umouněná Popelka je tím krásnější a krásnější.

Filmaři také chtěli ušetřit na výplatě honorářů, a tak snížili počet Popelčiných sester ze dvou na jednu. Otku z lískové větve zasadil i Přemysl.

Franta (Středa 3. prosince 2014)  ⇑

Jan Cinert: není ta lidská postava na dně kotle také mrtvá? Její poloha je docela zvláštní.
Ta postava je v podobné pozici na kotli ještě tady a tady.Jen bych řekl, že na dně kotle leží na zádech. Na ostatních dvou robrazení působí dojmem, že spí.

Jan Čihák (Středa 3. prosince 2014)  ⇑

Chameleon byl v Africe posvátným zvířetem, ten třírohý možná ještě více, viz Chamaeleo trioceros jacksonii.

Jan Cinert (Úterý 2. prosince 2014)  ⇑

Ano, sošky keltského trojrohého býka jsou. Dosud mne to mátlo, že býček je většinou zobrazován jako dospělý býk. Také jsem to přijímal tak, že trojrohá býčí hlava se na nás dívá z východního obzoru a prostřední roh je rovnodennostní bod. Zřejmě je nutné počítat se složitějším vývojem ikonografie.

U býka z Gundestrupu je ale problém, že ho zabíjí héroi jarní rovnodennosti, když je tam pes. Býčka zabíjel "omylem" vlastní otec býk - héroi podzimní rovnodennosti.

Uvědomil jsem si ještě, že Měsíční dívka Popelka otevírá oříšky před jarní svatbou, kdy také začala na své dráze stoupat po zimním slunovratu.

Franta (Úterý 2. prosince 2014)  ⇑

Jan Cinert: napadlo mě, že když to má být býček, potomek, že by asi neměl mít rohy. U u býka z gundestrupského kotle si rohy nevybavuji, ale jak vidno i ten je měl, nasazovací. A na čele má také značku.

Franta (Úterý 2. prosince 2014)  ⇑

Jan Cinert: oni ti jeřábi na zádech stojí jen dva, třetí stojí na hlavě, mezi rohy. V knize Encyklopedie keltské mytologie (Jitka Vlčková) je uváděn i trojrohý býk a je tam myslím i vyobrazení sošky. Takže ten třetí roh je v pozici jarní rovnodennosti - pokud jsou tedy oba krajní rohy slunovratové. Podobně by mohl fungovat i ten třetí jeřáb - tedy třetí měsíc, a to rovnodennostní. Takže by to do teorie zapadat mohlo. Býček z Býčí skály má na čele zdobení, které mělo být železné a pokud lze věřit nákresu, je to trojúhelník, který jako šipka ukazuje směr mezi oběma rohy. Zbylé dva pozůstatky po zdobení má na zádech

Jan Cinert (Pondělí 1. prosince 2014)  ⇑

Franta: Tavros Trigaranus na Sloupu převozníků nemůže být býkem, ale jen býčkem, čili mýtickým potomkem - Letním slunečním obdobím. Proto sousedství s Esem. Tři jeřábi na jeho hřbetu jsou třemi měsíci od zimního slunovratu do jarní rovnodennosti. Jinde to znamená tři zkoušky, kterým je podroben Potomek. Tak je to v čínském mýtu o Chou Ťi. Něco podobného by původně měly být i tři Popelčiny oříšky.

Jan Cinert (Sobota 29. listopadu 2014)  ⇑

Díky za snahu. Je to nějaké začarované. Zkusím ještě něco vymyslet.

ZH (Sobota 22. listopadu 2014)  ⇑

Chtěl jsem vám vyjít vstříc s katastrálkou, ale nejdřív byl jejich serv er mimo provoz, teď to chce nainstalovat nějaký exe soubor, čehož jsem se zalekl, tak se omlouvám.

Jan Cinert (Sobota 22. listopadu 2014)  ⇑

Nějaký čas tu nebudu a nevím, jaký budu mít přístup k internetu. Kdybych zde na něco nereagoval, tak se tímto preventivně omlouvám.

Jan Cinert (Čtvrtek 20. listopadu 2014)  ⇑

Nevěděl by někdo jak stáhnout katastrální mapu Nitry? Mně to nejde a nepodařilo se ani kamarádovi, ani synovi. Potřeboval bych v rozsahu starého města jako podklad pro vlastní obrázek hradiska Nitra do knihy.

Jan Cinert (Čtvrtek 20. listopadu 2014)  ⇑

Ten keltský posun svátků bude snad kvůli posunutí severnějšího klimatu. Astronomicky není pozorovatelný a v mýtech se, podle mne, nijak neprojevuje. Základní je Osa na přesném východě a ta by měla být tím prahem - vstupem do jiného období. Za zimního slunovratu se sice rodí mýtický potomek, ale konec vlády Marta je v březnu. Takže podle toho je práh - vstup za jarní rovnodennosti. Za letního slunovratu je v mýtech jen začátek únavy, zkrocení apod. a konec vlády je až v září, kdy se konaly Jupiterské slavnosti, takže podzimní rovnodennost.

Předrománské kostely s azimutem přes 100° jsou v menšině a jsou závislé na svátcích Liturgického roku. Zde se nějaká souvislost s pohanskými Hromnicemi asi najít nedá.

Chtěl jsem Vám poslat Kalevalu emailem, ale soubor má 425 MB.

Franta (Středa 19. listopadu 2014)  ⇑

O azimutu 108° se píše, že je přítomný ve většině megalitických staveb Anglie a Francie. Jak se to má s azimutem románských kostelů kolem Prahy, myslím ty, které jej mají přes 100°