Jan Cinert (Úterý 9. prosince 2014)

Franta: Měl jsem zato, že jsem tu již o medvědovi psal, nebo někde jinde? Sám teď nevím. Medvěd v zimě spí a probouzí se na jaře. V "mediu", když Slunce vychází na obzoru uprostřed, je medvěd "vědoucí/vidoucí", a proto takto byl vytvořen jeho název. Ivánek se tedy přes zimu mění se svojí severskou zoomorfikaci. Ve čtvrté větvi Mabinogi se Lleu (čti Chleí) po svém zabití na podzim proměnil ve středoevropskou zoomorfikaci, orla, který sedí na stromě. Padá z něj maso, kterým se živí svině, partnerka podzimní kančí zoomorfikace podzimního heroa. Po třech výzvách sestoupí postupně dolů, stejně jako Slunce ve třech měsících po podzimní rovnodennosti.

Pohádka o Sněžence a Růžence je silně aktualizovaná, přesto je v ní dobře uchován archetyp. Opět se dívky setkají na podzim, kdy se kříží postavení Měsíce a Slunce, se "zlatým hošíkem", ale ke svatbě dojde na jaře. Zlý a bohatý trpaslík je podzimním heroem, panem králem, Mrazíkem atd. Umírá na jaře stejně, jako všechny takové obdoby. Takže uvedené pohádky jsou ve svém archetypu totožné.

Cernunnos se nemůže proměňovat v Esa. Jsou to jiné principy. To si vymyslel nějaký nadšenec, aniž by to chápal. Fakt je, že medvěd se objevuje jako heraldické zvíře se zlatým obojkem, třeba Berlín. Pak by měl být zkroceným zvířetem, jako zubr apod. v pernštejnské pověsti. Buď je to s medvědem ještě složitější, nebo se jedná o pozdní heraldické popletení. Také význam medvěda v severských mýtech nemusí být totožný, to je třeba ještě zkoumat.

Splynutí obou rovnodennostních héroů nejde. Jen po zavedení víceletých cyklů Potomek již neumírá na podzim, ale proměňuje se, třeba v orla nebo medvěda, čím překonává další časový úsek. V pohádkách a mýtech je to často zkrácené a pozměněné, ale svatba měsíční Dívky se slunečným Princem by měla být správně na konci 19-letého cyklu.