ZH (Pondělí 27. dubna 2015)  ⇑

Otto. Zdá se, že za Přemysla Otakara II. vznil ten loket, jenž je dosud na Novomětské radnici, a byl zřejmě vypočítán násobením menších měr (4 zrna ječmene = prst, 4 prsty = dlaň, 10 prstů = píď, 3 pídě = loket). Název loket pro tuto míru byl asi převzat ze staršího lokte, který mohl být podstatně kratší, ale že byl název zaběhnutý, tak přetrval.

Kdyby se loket měřil překlápěním látky od lokte k nataženým prstům, měl by v mém případě 107 cm, resp. 107/2 = 53.

Podle mých poznámek byla původní hladina Vltavy u Karlova mostu 182 m.n.m, naposledy vzdutá Vltava 191 m.n.m.
Na děčínské skále je zaznamenána povodeň z r. 2002 ve výšce 997 cm, v r. 1845 (zřejmě věrohodně) ve výšce 1039 cm a v r. 1118 (zpochybňováno) ve výšce 1106 cm, což je podle mě pořád uvěřitelné, prostě lilo o pár dní déle. V Děčíně tedy byla za Kosmových dob voda o 109 cm výš než v r. 2002, v Praze by tedy byla plus minus 192 m.n.m., byla-li mostovka 5.5 metrů nad běžnou hladinou, mohla být v r. 1118 deset 45 centimetrových loket nad mostovkou ;).

Jan Cinert (Pondělí 27. dubna 2015)  ⇑

S loktem je to tak, jak píšete, také tam poznamenávám, že není jasné, jak velký loket měl Kosmas na mysli. Také mi připadala délka staročeského lokte moc velká.

Řekl bych, že loktem se hlavně měřil rozměr plátna, kterým se platilo. Takže s nataženými prsty. Co když je délka lokte stanovena tak, že se plátno chytilo mezi palec a ukazováček a pak teprve obtočilo přes natažený prostředník k lokti? Tím by přibylo chybějících asi 10 cm.

U délky staročeského lokte se domnívám, že vychází z nějaké nepříliš odlišné tradice, tak jsem s ní v článku (nezávazně) pracoval.

ZH (Pondělí 27. dubna 2015)  ⇑

To je dobrý nápad s reliéfem (mou zásluhou je jen, že jsem domluvil návštěvu příslušné prostory, celá Bílá věž dosud exsistuje, je zvazata do středního křídla Nového paláce). Těžko to ale ověřit, leda by byla fotodokumentace z dob Plečnikovy přestavby, pokud tereziánskou omítku osekali až na zdivo.

Jak známo, se základní myšlenkou vašeho textu (že před Juditiným mostem byl jen most přes malostranské rameno Vltavy, ne přes celou řeku) nejsem srozuměn. Nicméně mě zaujala úvaha o výšce Vltavy při neobvyklé povodni (při ostatních, byť zřídka, sahala Vltava sotva k mostovce, nyní deset loket nad ni, což zpochybňujete, bylo by to prý přes 6 metrů).
Staročeský loket (je dosud na Novomětské radnici) měal 59.3 cm.
V originále Kosmovy kroniky je použit výraz ulna, běžně je loket jakožto délková míra latinsky cubitus (cubitum).
Římský loket (cubitus) měl 44.4 cm.
No, když dám předloktí svisle na stůl, naměřím od lokte ke konci prstů 48 cm, mám 184 cm, odhadl bych, že římský loket byl u nižších postav měřen takto. Když obtočím provaz kolem lokte a jamky mezi palcem a ukazovákem, vyjde 86 cm. Nechápu moc, jak se dospělo k těm 59 cm, vídeňský loket (77.8 cm) bude asi ten krejčovský způsob.

No a ulna je v lékařské terminologii loketní kost, tj. lze ji na předloktí naměřit od konce lokte po jamku mezi předloktím a zápěstím, což není úplně vyloučený způsob, je poměrně přesný, v mém případě je to 30 cm, u středověkého průměrného člověka by to mohlo být kolem 27 cm.

Jan Cinert (Pondělí 27. dubna 2015)  ⇑

Trochu teď odbočím. Probírali jsme tu hypotetické umístění románského reliéfu na hradní Bílé věži, obdobně, jako je tomu na Juditině věži. Zakreslení je nyní vloženo ke konci článku o prvním pražském mostu v Exkurs II. - Románský reliéf na Juditině věži.

Nelze pominout poděkování ZH, který se záležitosti aktivně zúčastnil.

Franta (Sobota 25. dubna 2015)  ⇑

"Ještě jsem zapoměl připomenout, že když má Samhain kořen SAM-, tak musí mít vazbu na léto, tedy jeho konec za podzimní rovnodennosti."

prý to má znamenat "konec léta"

Jan Cinert (Sobota 25. dubna 2015)  ⇑

Ještě jsem zapoměl připomenout, že když má Samhain kořen SAM-, tak musí mít vazbu na léto, tedy jeho konec za podzimní rovnodennosti.

Jan Cinert (Sobota 25. dubna 2015)  ⇑

Franta: Myslel jsem to tak, že počátky římských kalendářních měsíců byly stanoveny tak, aby byly 40 dní po slunovratech a rovnodennostech (mimo Samhainu, kde to nejde). Čili s posunem 144 x 20 = 2880
2920 - 2880 = 40, který jste uvedl a mně se zalíbil. Beltain by podle toho měl být původně jarní rovnodenností a kvůli tomu by se pálily čarodějnice. Stejně to ale předpokládá jednorázovou akci, kdy by se počítání podle Venušina cyklu s celkem 144 měsíci po 20 dnech dalo do souladu s římským kalendářem. Přebývalo by totiž oněch 40 dnů. Je to zatím jen taková myšlenka podle Vás, jak známo, tak na tom 40denním posunu jsme si zatím vylámali zuby.

Myšlenka ZH v odkazu je zajímavá a zřejmě vychází. Nekontroloval jsem to. :-) Je i jiná možnost, byť nevychází úplně přesně. Dvanáct lunárních měsíců dá 354 dnů, takže zbývá 11,25 dne do solárního roku. Rozdíl mezi 21. 12. a 1. 1. je 10 dnů. Jako by zde byl zakuklen "13. měsíc", který vyrovnával solární a lunární čas.

Já osobně báchorkám, že římský kalendář měl původně jen 10 měsíců nevěřím. Tak staré zápisy nejsou, aby se to dalo doložit. Takže podle mne po desátém "decembru" následoval jedenáctý leden a dvanáctý únor. Ten pak měl jen zbylý počet dní. Ovšem i tohle je pozůstatek nějaké reformy, kdy začátky měsíců byly posunuty od rovnodenností a slunovratů.

ZH (Sobota 25. dubna 2015)  ⇑

Když už zmiňujete římský kalendář a první leden, tak přispěju se svou troškou, dopsal jsem to někdy teď na Vánoce.

Franta (Sobota 25. dubna 2015)  ⇑

My víme že noc před prvním májem jsou čarodějnice, tedy beltain, ale dříve když 1 máj nebyl, to bylo jak? Chci říci, že určujeme beltine podle toho, kdy je v našem kaledáři 1.5.

Jan Cinert (Sobota 25. dubna 2015)  ⇑

Jako na potvoru je Samhain jen 38 dní po rovnodennosti. Takže by to byly Čarodějnice, noc na 1. květen, Beltain.

Jan Cinert (Sobota 25. dubna 2015)  ⇑

Franta: S těmi 40 roky plus přidanými 40 dny mi to přijde už spíše jako náhoda, protože je to trochu komplikovanější pro pravěké zobecnění. Muselo by to být tak, že v určité dané době po uplynutí 40 roků + 40 dnů, by Keltové stanovili pevný kalendář s posunutím svátků o 40 dnů oproti dělení solárního roku. Nedokážu to posoudit, ale jinak máte pravdu.

Mayské počítání je založeno na používání dvojky, neboť Indiáni opustili Euroasii před uplatněním šedesátkové soustavy. Tu naopak později znali Egypťani, takže podle nich je 36 x 10 = 360 + 5 = 365.

A co když nejen Keltové, ale i Římani? Nemusel být 1. leden stanoven o šest dnů po rozhýbání sluníčka, jeho narození apod. mohlo být hlavní stanovení 1. listopadu 40 dnů po podzimní rovnodennosti a tomu přizpůsoben zbytek kalendáře. Dochované římské názvy měsíců by byly pozdější, po stanovení lednového počátku. No, ale s jistotou to netvrdím.

My a Germáni také počítáme do 20 jinak. Třináct oproti dvacet tři, dreizehn oproti dreiundzwanzig. Takže společné dědictví tu je, dokonce s Indiány. Asi se klidně mohlo souběžně počítat 18 x 20 i 36 x 10, když se počty do jednoho roku sešly.

Ještě mne napadlo, že sedm bran nemusí být celá viditelnost Jitřenky. Mohl by to být jen sestup bez té smyčky, kterou končí příslušná křivka sestupu viditelné Venuše. Čili část těch křivek pětilístku v odkazu. Tím by ubyly zlobivé přebývající dny.

Franta (Sobota 25. dubna 2015)  ⇑

ZH:
S tím modulem 20 se asi také dostávíme k 36 denním obdobím, která byla použita na
http://www.khaldea.com/planets/venus_type.shtml
navzdory tomu, že se uvádí, že Venuše je nejjasnějčí 37 dnů před a 37 dnů po dolní konjunkci

36 x 80 = 2880 + 40 = (36 x 10 + 5) x 8

Franta (Sobota 25. dubna 2015)  ⇑

J.Cinert: S Přemyslovým polem se nejspíš dostáváte k magické čtyřicítce.
144 x 20 = 2880
2920 - 2880 = 40 a tedy k textu, z odkazu, který uváděl ZH

Mayové: 18 x 20 = 360 +5 = 365
Egypt: 36 x 10 = 360 + 5 = 365

a Z. Ministr zmiňuje, že Francouzi vyjadřují např. 80 jako 4 dvacítky - francouzsky quatre-vingts. Míří tím k tomu, že dvacetidenní modul používali i Keltové. Viz i posun keltskéch svátků od rovnodenností a 100 dnů mezi samainem a imbolcem.

Jan Cinert (Sobota 25. dubna 2015)  ⇑

Pro jistotu bych doplnil ještě, co vlastně v mýtech o tomto je. Původní sumerská Inanna pouze sestupuje sedmi branami do podsvětí. To přispělo k mé mýlce, že by se mohlo jednat o sedm lunací letní poloviny roku, protože i dosavadní výklady mýtus vysvětlují tak, že se jedná o podstatu ročního vegetačního cyklu. V pozdějším akkadském mýtu o Ištaře je totéž s doplněním návratu (stoupání) stejnými sedmi branami. Ištara je nepochybně STAR - hvězda a podle počtu prožitých hvězd byl člověk STARÝ. Ištara je tedy určitě Venuše a sedm bran je sedm jejích výšek daných sedmi lunacemi a nejvýše vystoupá "až do sedmého nebe".

Franta: Že by se měnila délka synodického měsíce a v pravěku jich bylo 100 do Venušina cyklu, jsem nikde nečetl. Tady se jedná o něco jiného.
Prvotní Bůh na počátku soupeří s Ďáblem (hadem), který je obecně lunárním časem, tedy zároveň noční polovinou dne, kdy svítí Měsíc. Dalším nepřítelem je Satan (Stovák), který je počtem 100 lunací. Na počátku sté lunace začíná nový Venušin cyklus, tedy Světlonošky - Lucifera, a proto ve středověku na základě tohoto principu splynul pojem Satan a Lucifer. Dnes už je lidem jedno, zda mluví o Ďáblu, Satanu nebo Luciferu.
V příslušných mýtech, např. O Danaovnách, je to vyjádřeno tak, že je 50 manželek a 50 manželů, čili dohromady 100 lunací. Ale stý manžel je odlišný, stejně jako sedmé nezbedné kůzlátko, které není sežráno, protože neuplynul čas sedmé letní lunace. Proto stý manžel není v mýtu o svatební noci zabit, protože stá lunace už není součástí Venušina cyklu, ale začíná v ní nový cyklus. Satan musí být znova poražen, aby se čas nepočítal podle "zlého" měsíčního času, ale podle "hodného" solárního času a Venušina cyklu.

Přesně na dny je to takto:
99 lunací- 2920,5 dne
5 roků planety Venuše - 2919,6 dne
8 solárních (pozemských) roků - 2922 dnů
Jak píše níže ZH, tak zaokrouhleno na celé dny, a tak lidé asi počítali, je to vše 2920 dnů.

Kupodivu, když vydělíme 2920 dnů rozměrem Přemyslova pole 12 x 12 = 144, tak dostaneme 20,27 dne. Když dále násobíme počtem 18 mayských měsíců (tam ale po 20 dnech + 19. s 5 dny), tak vyjde 365 dnů - solární rok.

ZH (Sobota 25. dubna 2015)  ⇑

Přiznám se, že ani tam jsem tak hluboko nešel ;).
Snad se vzchopím, abych byl schopen diskutovat ;).

Zatím se pokusím doplnit do programu, aby k zadávanému odkazu bez http:// se to automaticky přidalo.