Jan Cinert (Pondělí 18. ledna 2016)  ⇑

Franta: Díky, nevěděl jsem, že můj odkaz z nějakého důvodu nefunguje.

Franta (Pondělí 18. ledna 2016)  ⇑

Video z Bali
Poutou mýtus

Jan Cinert (Neděle 17. ledna 2016)  ⇑

Napadl sníh a začalo mrznout, takže namísto otevření okna nastal čas na otevření Etnograficko-mytologického okénka.
Narazil jsem před časem na půvabný němý, ale už barevný, film z roku 1930, natočený na ostrově Bali v reálném tehdejším prostředí. Jedná se o všeobecný mýtus o starší úplňkové sestře a její mladší novolunní sestře, ale v zajímavé variantě. Ostrov Bali je téměř na rovníku, takže je tam pořád stejně a neznají "zimu jak v ruském filmu". Proto balijská Marfuša jménem Poutou je hodná a pracovitá, je hlavní hrdinkou příběhu a nespravedlivě odstrčená hrdinou Ivánkem, balijským Nyongem, který se rozhodl pro její mladší sestru Nastěnku, balijskou Saplak. Na Bali totiž nechápou, proč by měla být zimní úplňková starší sestra špatnou.
Film točili nějací odborníci, ale víc jsem o něm nezjistil. Jsou v něm známé motivy, byť třeba nenápadně, jako odehnání podzimního kance hrdinou Nyongem, nepřehlédnutelné je jeho spatření mladší Saplak, jak se myje na podzim v potoce, jako spatřil David Betsabé myjící se u studny, nebo náš kníže Oldřich Boženu peroucí prádlo u studny. Velkou důležitost má bambusový most přes řeku, který je naším rovnodennostním bodem na obzoru. Na něm se nakonec nešťastná Poutou (Marfuša) na jaře zastaví, protože už nemůže dál. Nastalo období lásky krásného Nyonga s tou "potvorou" mladší Saplak (Nastěnkou).
Po shrabání sněhu doporučuji shlédnout zde.

Franta (Úterý 12. ledna 2016)  ⇑

Jan CInert: díky!

Jan Cinert (Úterý 12. ledna 2016)  ⇑

V rámci možností a svých schopností jsem prostudoval avizovaný článek o rotundách ve Staleté Praze. Je to dost velký objem nimravé práce. Porovnávají se veškeré možné rozměry vybraných rotund a posuzují se metodou tzv. zpětného projektu. To znamená, že podle dochovaných zdí se odvozuje zamýšlený ideální projekt vyměřovaný římskou stopou, resp. karolínskou, neobsahující ještě lidskou chybu vzniklou při vytyčení a provedení skutečných zdí. (Autoři používají v praxi jako základ dvojnásobek římské stopy, tedy český loket.) Autoři oprávněně dochází k tomu, že opakovaný kánon v literatuře o dvojnásobku průměru lodi oproti apsidě neplatí, a zároveň k tomu, že většina projektů rotund byla vykonstruována různým způsobem. To už mi zase připadá trochu přehnané, ale nejsem nyní schopen to celé posoudit. Mám jen takový "bláznivý" nápad ohledně rozdílnosti poměrů loď versus apsida, jenže by se musel pracně vyzkoušet na velkém souboru a zároveň se znalostí azimutů. Ty právě v článku nejsou vůbec žádně uvedeny, ani nejsou rotundy zakresleny do kat. map. Vše je pouze o rzměrech rotund. Takže pro arch. datování tam není nic použitelné. Nicméně je dobře, že někdo takovou práci udělal. Je tam dost poučných postřehů.

Zkusil jsem onu metodu zpětného projektu u svých rekonstrukcí půdorysů rotund Bořivoje a Boleslava (sv. Víta). A ejhle, po minimální úpravě mi vše vychází na celé římské stopy a jedním ze základních konstrukčních prvků je vzdálenost středů lodě a apsid, rovněž mi vycházející na celé stopy. Své publikované půdorysy tedy ještě musím lehce opravit.

I když mě vychází rekonsrukce jednodušeji než autorům, fakt je, že až po přečtení jejich článku jsem si uvědomil, že sestrojení a vytyčení půdorysu Boleslavovy čtyřapsidové rotundy s novým azimutem a zároveň s nasazením na ponechanou jižní apsidu Bořivojovy rotundu, byl vysoce sofistikovaný výkon. Něco takového musel provést zkušený geometr a projektant. V článku rotunda tzv. Sv. Víta není řešena. Autoři uvažují o tom, že byly rozdílné osoby, tvůrce projektu a ředitel realizované stavby. Já bych k tomu přidal to, že tvůrce projektu - architekt, byl ještě nejspíše tím, kdo stanovil azimut kostela. Pak mohl místo stavby opustit, protože tak vysoce intelektuální hlava nemusela být dále na staveništi přítomna. Týká se to samozřejmě jednodušších předrománských kostelů. Blíží se to pak k vysvětlení, proč vytyčování azimutu kostelů zůstalo tajemstvím, jednalo se o utajenou činnost úzkého okruhu intektuálních špiček, navazujících na znalosti pozdní antiky.

Jan Cinert (Úterý 5. ledna 2016)  ⇑

Já tam Freda nepotkal, asi jsem byl zrovna na nějaké misi. :-)

ZH (Úterý 5. ledna 2016)  ⇑

Mám pocit, že jsem Freda někde v NASA viděl, ale pak se udělal pro sebe – astropixels.com ;).

Jan Cinert (Úterý 5. ledna 2016)  ⇑

Franta: Díky moc, Fredovy tabulky jsou přesně to samé, co bylo v původním odkazu. Tak mne napadlo, že ze stránek NASA tabulka možná zmizela proto, že Fred Espenak mohl poukázat na svá autorská práva. Že by se kradlo i na tak nejvyšších místech? :-) To mi spadl kámen se srdce, opravím hned odkaz v článku.

Franta (Úterý 5. ledna 2016)  ⇑

Na stránkách: http://kalendar.beda.cz
je odkaz na
http://astropixels.com/ephemeris/phasescat/phasescat.html
kde je:
"Six Millennium Catalog of Phases of the Moon
Moon Phases from -1999 to +4000 (2000 BCE to 4000 CE)
Fred Espenak"

To by mohlo být nejblíže tomu ztracenému

Franta (Úterý 5. ledna 2016)  ⇑

Jan Cinert: zkusit najít nějakou jinou tabulku?
Zatím třeba na
http://www.astro.com/swisseph/swepha_e.htm
jsou na stránce pod textem
Lunar phases (100 years on 19 pages per file)
odkazy na PDF soubory s tabulkou fází

Jan Cinert (Úterý 5. ledna 2016)  ⇑

vopicka: Já osobně zatím nic, poněvač jak odhaduji časopis vyšel až asi koncem léta, kdy jsem na tyto záležitosti neměl čas. Zítra ho snad budu mít.

Provětral jsem trochu Azora a nové výsledky jsem dal až na konec článku v Dodatku, aby se novinky nemusely hledat. Někde jsem narazil na známá omezení metody, ale u kostelů v Magdeburku mi udělalo velkou radost, jak výsledky pěkně vychází.

Před delším časem jsem si všiml, že potřebný odkaz na měsíční fáze "http://eclipse.gsfc.nasa.gov/phase/phasecat.html" je nepřístupný. Myslel jsem si, že se jedná o přestavbu stránek, ale je to tak už hodne dlouho. Jediné, kam jsem se tam dostal, je http://eclipse.gsfc.nasa.gov/LEcat5/LE-1999--1900.html, a v tom se nevyznám. Chybí tedy nyní jednoduchý přehled fází Měsíce a já musím pracně v Azoru manuálně hledat rok po roku. Nevěděl by někdo řešení?

Franta (Pondělí 4. ledna 2016)  ⇑

Všem vše nejlepší do nového roku!

vopicka:28 evropských rotund s geodetickým zaměřením, to by byl hezký vzorek pro archeoastronomické datování. Lze u publikovaných rotund určit azimut osy rotundy?

vopicka (Pondělí 4. ledna 2016)  ⇑

Všechno nejlepší v novém roce.
Co říkáte na stostránkový rozbor Malostranský kostel sv. Václava v geometrickém světě středoevropských rotund zveřejněný ve Staleté Praze 1/2015 od dua Čiháková a Müller?

ZH (Čtvrtek 31. prosince 2015)  ⇑

Díky, to je milé, přeju taky vám i všem ostatním vše nejlepší.

Jan Cinert (Čtvrtek 31. prosince 2015)  ⇑

Přeji všem diskutujícím i náhodným návštěvníkům Vše nejlepší do Nového roku!