J. Čihák (Úterý 31. ledna 2012)  ⇑

Nečemické řady leží na svahu, který je skloněn k jihozápadu. Řady probíhají po spádnici. Pískovcové kameny jsou místního původu a materiál odpovídá horninám v podloží. Zatím zde nebyly provedeny arch. sondy a nebyl nalezen žádný křemenec. Z toho usuzuji, že řady nemusí časově souviset s těmi u Kounova a Klučku. Obilí se tam určitě nepěstovalo, spíše to byly vinice.

F.Hammer, externí spolupracovník Archeologického ústavu v Praze, ve své zprávě r.1960 mimo jiné napsal: "Mezi 2.a 3.řadou leží nějaké kameny v souvislé kolmé řadě, jakožto jakési spojení vytvořené mezi podélnými řadami..."

Zídky vinice ve vesnici Biscoitos (Azorské ostrovy).
Zpustlé vinice se zídkami na ostrově Pico.

ZH (Neděle 29. ledna 2012)  ⇑

Jen pro zajímavost, tady je profil lůmku přiléhajícího k velkému lomu na severní straně cca u prostředních řad viz.

Nejhlubší nálezy pylů byly údajně 30 cm pod povrchem, orat se tam mohlo ještě poměrně nedávno, na mapě kolem r. 1850 je v oblasti řad značen stejný povrch jako na východní i západní straně, tedy zřejmě zemědělská půda. 1880 už lesík.

J. Čihák (Neděle 29. ledna 2012)  ⇑

Arch. sondy ukázaly, že úlomky keramiky leží v úrovních prokazatelně mladších, než byla doba konstrukce řad. Ale není to jen omyl? Balvany se zatlačují do země vlastní hmotností. Zejména na jaře. Půda je po rozmrznutí nakypřená a měkká. Za cca 500 let se kameny mohly protlačit do starší vrstvy a řady mohly vzniknout až v 15.století. Záhady je dobré posuzovat velmi obezřetně, možná je o jednu méně...

ZH (Sobota 28. ledna 2012)  ⇑

Už si nepamatuju, jak bylo prokázáno, že jsou KŘ starší než keramika. Nicméně pod kameny střepy tedy logicky nejsou, a jsou-li na políčkách, nelze z toho nic vyvozovat, protože ve 30 cm je již tuším kamenné podloží a obdělávání z toho udělalo mišmaš.

J. Čihák (Sobota 28. ledna 2012)  ⇑

Už se tady psalo, že nelze zanedbat archeologické nálezy v oblasti řad. U Kounova byly nalezeny střepy keramických nádob z 15. století a novověké úlomky keramiky. U Klučku byly nalezeny střepy keramiky ze 16. století. Starší předměty tam nalezeny nebyly. Stopy po orbě se nepodařilo datovat, nejdříve snad ve 13. století. Kounovské řady jsou starší než střepy keramiky. Takže z toho vzniká dojem, že řady měly původně kultovní význam, později se mezi nimi začalo orat a staly se z nich pásové plužiny. Kdo se v tom má vyznat?

ZH (Sobota 28. ledna 2012)  ⇑

Tady je cosi o limitech palynologie v archeologii.

Pokud výskyt vřesu v lokalitě znamená, že byl uměle pěstován, svědčilo by to o jeho středověkém původu, do piva se přidával zřejmě jen ve středověku, byť výjimečně i dodnes. Ovšem je tam spolu s vysokým výskytem plavuně, ta se snad nepěstovala. Jinak bych si tipnul, že pokud by se vřes pěstoval, mohlo pro to být použito právě kamenité místo, nevhodné pro orbu. A teprve druhotně se kameny mohly přemístit na kraje pozemků.
Co se týče chrpy, je otázka, zda půda a nadmořská výška pro ni byla vhodná, zkoušel jsem to najít, ale jsem samosebou naprostý laik. Dnes už to asi na vedlejším poli vyzkoumat nejde, protože je chrpa, jakožto plevel, z osiva eliminována.

Franta (Pátek 27. ledna 2012)  ⇑

Na článek Jana Hejtmana jsem tu nechával odkaz na začátku diskuze o Kounově. Tam je zajímavá ta shoda mezi šířkou políček a možnou, tehdy používanou, délkovou mírou.
Výsledky palynologické analýzy jsou problematické. Středověké a mladší stáří jednoznačně nepotvrzuje (viz chrpa a pohanka).

J. Čihák (Pátek 27. ledna 2012)  ⇑

Kounovské kamenné řady, Jan Hejtman, 2009. Autor článku na závěr píše, že v případě kounovských kamenných řad se jedná o tzv. agrární valy. Přesto mě zaujaly některé informace. Např. “O určité formě parcelace se mluví již v dobách starších, není však známa přesná poloha těchto pozemků.“

Další informace z článku:
“Profesionální badatelé se přiklání spíše k názoru, že se spíše jedná o parcelaci polí z 18 či 19.století n.l. Tento předpoklad je podepřen i provedenou pylovou analýzou s převahou kulturních rostlin, svědčících o zemědělské činnosti v uvedeném prostoru.

Vycházel jsem z mála dostupných a hodnověrných informací o tomto místě. Tak tedy:
1/ Pozemek na kterém se řady nacházejí byl v r.1802 bezplatně pronajat Josefem ze Schwarzenbergu na 50 let chudým občanům. Areál byl rozdělen mezi několik rodin. O existenci kamenných řad není zmínka. Mluví se pouze o místě, kde je hodně kamenní. O určité formě parcelace se mluví již v dobách starších, není však známa přesná poloha těchto pozemků.
2/ Po skončení pronájmu je plocha zalesněna. Většina plochy byla Schwarzenbergy zalesněna zřejmě mezi lety 1853-58. V r.1863 je již zaznamenán lesní požár v jižní části lesa.
3/ O využití kamenů z řad, pro různé účely, se mluví až od konce 19.stol.

Nejčastější argumenty proti teorii prezentující kounovské řady jako pozůstatek zemědělské činnosti:
a) Políčka jsou příliš úzká a tudíž pro zemědělskou činnost nevhodná.
Ale, kdeže. Takovýchto polí bylo v Čechách a na Moravě bezpočet a mnohá se do dnešních dob i dochovala. Hospodaření na takto vytyčených parcelách (plužinách) bylo nejen obvyklé, ale od starověku naprosto převládající. Doporučená literatura kupř. Ervín Černý, Výsledky výzkumu zaniklých středověkých osad a jejich plužin Brno 1992, a mnohé jiné spisy zabývající se historií zemědělství.“

Povrchový průzkum zaniklých středověkých plužin, článek.

Typy venkovského osídlení, vesnice a plužiny.

J. Čihák (Pátek 27. ledna 2012)  ⇑

Je těžké se dohadovat, když neznáme přesný obsah tehdejších pověr a "vědeckých" názorů. Pokud si v novověku představovali blesk jako zvláštní substanci, která vytryskne z mračen, pak se třeba domnívali, že se v zemi projeví tím zkameněním a po blesku zůstane neobvyklý balvan.

Franta (Pátek 27. ledna 2012)  ⇑

Když se podíváte, co udělá zásah blesku s kmenem stromu (namátkově třeba tady), je jasné, že nejlogičtější vysvětlení je, že byl rozštípnut sekerou. Tedy, že se "ten oheň z nebes" musel nějak materializovat.

ZH (Pátek 27. ledna 2012)  ⇑

JČ: nevím, jestli znáte tenhle server.

Když jsem jel v oblasti Doumoušic, všiml jsem si, že staré domy ve vesnicích jsou stavěny z opuky. Překvapuje mě, že kameny z řad nebyly více využívány pro základy, pravda, že byly na panském.
Někde jsem četl, že křemenec tvořívá krustu na opuce, ale nikde jsem nějak příklady stratifikace, kde bych si to ujasnil, nenašel. Pokud nacházeli kameny "zaražené" v zemi při orbě, asi je mohli považovat za výsledek Perunova, Taranisova či Thorova řádění...

J. Čihák (Pátek 27. ledna 2012)  ⇑

Franta: Podle I. vojenského mapování - josefského, 1764-1768 a 1780-1783, byla plošina zalesněna a vedla tudy hranice.

J. Čihák (Pátek 27. ledna 2012)  ⇑

Ovšem vyloučit to nelze. Podle některých skeptiků se jedná o novověké meze polí. Náhorní plošina Na rovinách je tvořena pískovci a opukami. Řady jsou sestaveny z křemencových balvanů, které byly nejspíše roztroušeny na plošině a v okolí. Balvany byly v lokalitě cizorodé a proto jim pověrčiví lidé možná přisoudili nějaké zvláštní magické vlastnosti. Mohli si třeba myslet, že balvany vznikly z blesků, které zkameněly po úderu do země. Avšak musíme připustit, že novověká teorie o původu hromových kamenů si našla místo mezi starými zakořeněnými pověrami.

ZH (Pátek 27. ledna 2012)  ⇑

To je velmi zajímavé téma, díky, že jste to sem přinesl. I když to asi s kounovskými řadami nesouvisí.

J. Čihák (Čtvrtek 26. ledna 2012)  ⇑

L.A.Lavoisier prohlásil, že kameny z nebe padat nemohou, protože tam žádné nejsou. Meteority prý byly kameny vyražené bleskem ze země. To nahrávalo Komenského teorii o zkamenění blesku po úderu do země. Francouzská akademie věd prohlásila, že z nebe žádné kameny padat nemohou a proto nepadají. To bylo v rozporu s pověrou, že hromové klíny a mlaty (nástroje z doby kamenné) jsou vystřelovány bleskem z bouřkových mraků.