J. Čihák (Pátek 27. ledna 2012)

Kounovské kamenné řady, Jan Hejtman, 2009. Autor článku na závěr píše, že v případě kounovských kamenných řad se jedná o tzv. agrární valy. Přesto mě zaujaly některé informace. Např. “O určité formě parcelace se mluví již v dobách starších, není však známa přesná poloha těchto pozemků.“

Další informace z článku:
“Profesionální badatelé se přiklání spíše k názoru, že se spíše jedná o parcelaci polí z 18 či 19.století n.l. Tento předpoklad je podepřen i provedenou pylovou analýzou s převahou kulturních rostlin, svědčících o zemědělské činnosti v uvedeném prostoru.

Vycházel jsem z mála dostupných a hodnověrných informací o tomto místě. Tak tedy:
1/ Pozemek na kterém se řady nacházejí byl v r.1802 bezplatně pronajat Josefem ze Schwarzenbergu na 50 let chudým občanům. Areál byl rozdělen mezi několik rodin. O existenci kamenných řad není zmínka. Mluví se pouze o místě, kde je hodně kamenní. O určité formě parcelace se mluví již v dobách starších, není však známa přesná poloha těchto pozemků.
2/ Po skončení pronájmu je plocha zalesněna. Většina plochy byla Schwarzenbergy zalesněna zřejmě mezi lety 1853-58. V r.1863 je již zaznamenán lesní požár v jižní části lesa.
3/ O využití kamenů z řad, pro různé účely, se mluví až od konce 19.stol.

Nejčastější argumenty proti teorii prezentující kounovské řady jako pozůstatek zemědělské činnosti:
a) Políčka jsou příliš úzká a tudíž pro zemědělskou činnost nevhodná.
Ale, kdeže. Takovýchto polí bylo v Čechách a na Moravě bezpočet a mnohá se do dnešních dob i dochovala. Hospodaření na takto vytyčených parcelách (plužinách) bylo nejen obvyklé, ale od starověku naprosto převládající. Doporučená literatura kupř. Ervín Černý, Výsledky výzkumu zaniklých středověkých osad a jejich plužin Brno 1992, a mnohé jiné spisy zabývající se historií zemědělství.“

Povrchový průzkum zaniklých středověkých plužin, článek.

Typy venkovského osídlení, vesnice a plužiny.