J. Čihák (Čtvrtek 8. února 2007)  ⇑

Domnělý p. t. vykazuje zajímavou vlastnost. Každá svatyně má svoji konstantu, jejíž číslice odpovídají počtu dílů protilehlé strany. Připomíná mi to obecné pravidlo o popisování trojúhelníků.

Když k té "věci" přidám kružnice, vypadá jako schéma chronologického zařízení orloje.

Zdeněk (Středa 7. února 2007)  ⇑

Kvality map jsou opravdu problmeatické, jak jsem tady popisoval, nelišily se jen absolutní vzdálenosti při přepočtu udávaného měřítka, ale i poměry.
Jako hlavní bod kostela jsem bral střed polokruhového zakončení kněžiště, kde je zpravidla hlavní oltář a na střeše křížek. U Sv. Víta je to sporné, je tam jednak střed rotundy, kněžiště baziliky a katedrály, které se navzájem liší; za ústřední bod se však u všech označuje hrobka sv. Václava, jejíž umístění se nezměnilo.
Přesné body lze najít jedině na ortofotomapě, člověk by také řekl, že by měla být nejpřesnější, ale nejsem si tím jist, oni jednotlivé snímky tuším dosazují do geodeticky konsturované mapy kvůli vlastnostem objektivů. Možná by nejpřesnější byla satelitní mapa z Google, i když tuším není zabrána zcela kolmo.
Ač se Praha hemží kostely, já tam pythagorejský trojúhelník nevidím, jsem zvědavý, na co přijdete. Zajímalo by mě, odkud berete informace o zaniklých kostelech, sám taky o několika vím, z hlavy o tom na Arbesově náměstí, na rohu Kaprovky a Valentinské, Sv. Kříže Menšího, který stál vedle rotundy Sv. Kříže směrem k Národní třídě, o kostelíku v Jámě u Václ. nám., kostel Nejsvětější trojice ve Spálené měl románského předchůdce a jeho kněžiště je možná v naší ose, v Petrské čtvrti za kostelem Sv. Petra na východ stál kostel Sv. Pavla, proti vchodu kostela Šimona a Judy stál také kostel, další byl někde kus dál u dnešnho Sv. Ducha, na Vyšehradě byly krom stávajících asi čtyři další atd.
Ale bojím se, že ta bazilika u PM pod řetězem byla dost mimo naši osu.

J. Čihák (Středa 7. února 2007)  ⇑

Získání přesných vzdáleností mezi stavbami je problematické. Není rozhodující jenom kvalita mapy. Vzdálenost mezi sakrálními stavbami vychází různě podle toho, která místa v nich považujeme za nejdůležitější. Těžiště půdorysu nejdůležitější části stavby bývá jinde než těžiště půdorysu celé stavby. Avšak těžiště se nemusí shodovat s ústředním mystickým bodem. Proto musíme záhadu řešit s přiměřenou tolerancí.

J. Čihák (Středa 7. února 2007)  ⇑

Dosavadní výsledky mi umožnily předpovědět existenci pythagorejského trojúhelníku na území Prahy. Předpokládám, že mě dovede k 3. svatyni, která celek uzavře. 3. vrchol trojúhelníku leží v Klementinu, kde byly románské stavby již před příchodem dominikánů. Nyní musím získat potřebné informace. Pokud se předpověď potvrdí, pak bude jasný vztah mezi pythagorejským trojúhelníkem ukrytým v Jeruzalémské linii a p. t. rozprostřeným do dvojrozměrného obrazce.

J. Čihák (Středa 7. února 2007)  ⇑

Nalezl jsem další sakrální objekt, který se hodí k ostatním. Je to zaniklá románská trojlodní bazilika zasvěcená r. 1182 P. Marii. Byla postavena v místě dnešního kostelního dvora P. Marie pod řetězem. Její vzdálenost od sv. Kříže dělená vzdáleností mezi sv. Křížem a Svatováclavskou kaplí je 0,555... , zlomek 5/9.

J. Čihák (Úterý 6. února 2007)  ⇑

Vzdálenosti od kostela sv. Jana Nepomuckého ke kapli sv. Václava v katedrále a ke kostelu sv. Rocha jsou stejné. Na Hradčanech je vytyčený pěkný rovnoramenný trojúhelník.

Podobný obrazec je mezi Svatováclavskou kaplí, kostelem sv. Jana Křtitele na Malé Straně a kostelem sv. Gabriela na Smíchově.

J. Čihák (Úterý 6. února 2007)  ⇑

Ta minulá hypotéza je rozporná. Proto jsem ji zatím strčil do šuplíku. Poměr 16/9 v Jeruzalémské linii skutečně je a tak jsem začal hledat souvislosti.

Vzdálenost od kostela sv. Jana Křtitele na Malé Straně ke sv. Kříži dělená vzdáleností mezi sv. Křížem a Svatováclavskou kaplí dává hodnotu 0,444... , zlomek 4/9. Je to další "výstřední" číslo, které nelze jen tak přehlédnout. Zatím jsem našel 0,777... , 1,777... , 0,444... a 1,444... . Hledejme další. Nejlépe 0,333... , 0,555... a možná zbývající. Zdá se, že v tom matně prosvítá nějaký systém. Možná k tomu patří klenba se středem ve sv. Kříži a poloměrem 1330 m nebo se středem ve Václavově hrobu a poloměrem 2380 m /tumba-Longin/. Sv. Kžíž je vztažným bodem pro ostatní svatyně a zároveň může mít shodnou funkci.

Aleš (Pondělí 5. února 2007)  ⇑

Stránky se mi moc líbí, po promoci jsem měl před umístěnkou dva měsíce čas a celou dobu chodil po Hradě, tenkrát se smělo všude volně, nebyly výpravy cizinců.

Zdeněk (Sobota 3. února 2007)  ⇑

Bojím se, abychom se neoctli příliš mimo realitu. Ono je kostelů, včetně zaniklých, v Praze skoro dvěstě a najít nepravidelných čtyřúhelníků by bylo možno mnoho, a ty kostely, co uvádíte, jsou z jiných dob, malostranský Jan je jeden z nejstarších a další dva jsou až z baroka. Já si myslím, že to, co zatím prošlo naší autocenzurou, je věrohodné, na metr přesné, alespoň podle nepřesných map ;) a takto by se asi věrohodnost vytrácela. Najít v postavení kostelů souhvězdí mě sice také svého času napadlo, ale za prvé to neopovídá křesťanské mystice, pokud vím, za druhé i kdyby to byla pravda, vypadá to až příliš fantasticky a k věrohodnosti by bylo nutno mít nějaký dobový pramen, který by nás k takovému tvrzení opravňoval. Platí to sice i na dosavadní hypotézy, ty jsou ale opodstatněné tím, že jsou založeny na přímkách, úhlech a vztazích, které byly ve všech dobách doložitelně pokládány za mystické.

J. Čihák (Sobota 3. února 2007)  ⇑

ZÁHADNÉ ASTRONOMICKÉ SOUŘADNICE. Vzdálenost mezi Svatováclavskou kaplí a rotundou sv. Kříže Menšího je 1330 m. Stejnou vzdálenost jsem naměřil mezi kostely sv. Jan Nepomucký na Hradčanech a sv. Jan Křtitel na Malé Straně. Další náhoda? Nebo uvedené svatyně tvoří soustavu? Matoucí je, že svatyně leží ve vrcholech nepravidelného čtyřúhelníku, avšak to mě nakonec přivedlo k pravděpodobnému řešení. Poloha 4 svatyní určuje 4 významná historická data.

Zvolme nad středověkou Prahou pomyslnou nebeskou báň se středem v průsečíku úhlopříček čtyřúhelníku a za poloměr dosaďme onu záhadnou vzdálenost 1330 m. Vzdálenosti jsou dvě jako dva poloměry do průměru. Celý systém je kupodivu funkční. 4 svatyně tak jednoznačně určují souřadnice 4 bodů na obloze. Nyní hledejme planetu /nebo planety/ pozorovatelnou zrakem, která v minulosti těmito body prošla. Tak získáme 4 tajemná data. Co k datům přiřadit? To už je úkol pro historiky.

J. Čihak (Sobota 3. února 2007)  ⇑

Musel jsem si koupit lepší mapu a měření upřesnit.

Ten rovnoramenný trojúhelník platí v případě, že se Cyril a Václav jenom dotýkají vrcholů u jeho základny. Je to také zajímavé.

Zdeněk (Sobota 3. února 2007)  ⇑

Dovolil jsem si vaše dedukce zařadit do stati o spojnicích svatyň, zjistil jsem navíc, že spojnice Sv. Kříž - Sv. Petr - Sv. Václav na Proseku a Sv. Václav ve Staré Boleslavi je nejen přímá, ale při výraznějším převýšení obzoru odpovídá linii letního slunovratu; zároveň pak ze stejného důvodu při pohledu od Sv. Kříže k Longinovi patrně odpovídala ona linie na Jeruzalém přecijen tomu zimnímu slunovratu. Toto překřížení odpovídá i názvu rotundy, kříž symbolizuje boží a světský princip, světové strany i čtyři živly, ale ty bych tam v té době asi nehledal, nějaké astrologické obrazce krom toho jednoho rovnostranného a možná jednoho rovnoramenného trojúhelníku tam nevidím, tak bych soudil, že ten trojúhelník Vyšehrad - Strahov - Petr by, když už, spíše symbolizoval svatou Trojici, nutno si uvědomit, že v té době byla představa mapy opačná, dívali se od severu; ovšem názvy kostelů této hypotéze nenasvědčují. Jinak ta tři místa spojuje asi to, že to byla tři opevněná hradiště ve vnitřní Praze.

Zdeněk (Pátek 2. února 2007)  ⇑

P.S. vzpomněl jsem si ještě na osmou mapu, co mám doma, z r. 1811 o měřítku 1:4325, kde vychází 700 a 1246 vídeňských sáhů v poměru 1,78.

Zdeněk (Pátek 2. února 2007)  ⇑

Asi musíme přibrzdit, aspoň co se délek týče. Poslední půlhodinu jsem věnoval tomu, že jsem měřil na 7 různých mapách (5 papírových, dvě internetové) v měřítcích od 5000:1 do 1:20000 ty úseky od Svatováclavské kaple k rotundám a vyšly následující hodnoty:
2327, 2380, 2375, 2345, 2376, 2353, 2390 metrů a
1290, 1340, 1328, 1340, 1326, 1327, 1365
metrů.
A včera jsem si hrál s theodolitem a nevěřím, že to tím lze v pražských podmínkách změřit naprosto přesně, kór když z žádné ze tří staveb dnes není na jinou vidět. Poradím se ještě s mými známými geodety. A bůh ví, jak to naměřili tehdy.

Ale co vás může těšit: když se udělají aritmetické průměry obou vzdáleností, vyjde 1330 a 2363 m, a podíl je 1,777 :-).

Zdeněk (Pátek 2. února 2007)  ⇑

Je to zajímavé, protože věřím, že tehdy takhle mohli uvažovat.
Nemám teď moc čas se těmito vztahy zabývat, ale maně mě to připomíná, že zlatý řez je proslulý tím, že jeho poměr 1,61803 zmenšený o jedničku dává jako jediné číslo svou převrácenou hodnotu - 0.61803.
Jak jsem už říkal, nevěřím moc současným rádobymystikům, že mají důkladně nastudované dobové mystické zákonitosti, pokud jsou vůbec ty tehdy hermetické nauky někde zaznamenány, sám jsem na tom stejně, a tak jsem zvědav, co se dá ještě vyvodit. Já jsem se této problematice věnoval jen okrajově, nenarazil jsem na nic skutečně seriosního, ale možná jsem jen nedbale hledal.