J. Čihák (Pátek 10. října 2008)  ⇑

Název možná vznikl dávno před založením hradiště. Původ může být velmi prostý a tak bych nezapuzoval ani Pragosa-Starohusy. Velice mě zaujalo stěhování Svébů. Touto možností se zabývají profesionální historikové. Sledujme tedy co se bude dít dále.

Z. Homola (Čtvrtek 9. října 2008)  ⇑

Aha :)
A z hradu na něj volali: prah, prah, hurla hurla.
Jestli je to závěr diskuse na toto téma, tak bych ještě zopakoval, co se mi jeví nejpravděpodobnější: že měla Praha nějaký podobný název odjakživa, dejme tomu od neolitu a každý nový národ, který kotlinu osídlil, přebral jméno od předchozího a přizpůsobil je svému jazyku podle schopnosti ho vyslovit či podle podobných slov ve svém jazyce, dle kterých taky chápal po svém etymologii. Tak se mohla Praha jednou nazývat Trhy, jednou Brody, jednou Věštiště, jednou Prahy atd., a přitom pořád víceméně stejně. Jelikož to bylo místo bezpochyby v okolí výjimečné a strategické (hlavně tím brodem), bylo jistě vždy všeobecně známé, a tak mělo potenciál si svůj název zachovávat.
Má intuice by se nejspíš přikláněla k tomu vždy nejcharakterističtějšímu, totiž brod přes velkou řeku, tedy nějaké to prapůvodní per-aha, ale to bych zase rozdmýchal polemiku o všech dalších možnostech...

J. Čihák (Čtvrtek 9. října 2008)  ⇑

Nakonec ještě něco pro srandu. Jel germánský kupec na oslu a uviděl řeku Vltavu. Zakřičel na osla. Prrraha! Uslyšel to Bořivoj a nazval svoje hradiště Praha.

J. Čihák (Středa 8. října 2008)  ⇑

Seriál - Jak zvířata zdomácněla? Článek 10.
http://zviredoma.zviredoma.cz/Clanky/Domestikace/Dom-prehled.htm

Gaus opravuji na gans. Samo se nabízí zkracování názvu. Pragans-Pragan-Praga nebo Pragos-Pragas-Praga.

Z. Homola (Středa 8. října 2008)  ⇑

Jo, Praha jako pramáti kachních louží :-). To asi neobhájíme. To už bych spíš byl pro Prahu jako matku děr (arabsky farag). Ale jestli by platilo i v jiných jazycích, že se průrva jmenuje stejně jako ostroh (vraža), ale jestli Ibrahim měl v povědomí mix arabštiny, španělštiny a gótštiny, tak mohl faragou mínit "ostroh", který oni nazývají Paragou.

J. Čihák (Středa 8. října 2008)  ⇑

Husa je praslovansky gos a staročesky hus. Pragos a Prahus také zní dobře a jména jsou slovanská. Husy byly domestikovány ve střední Evropě, chov kachen začal spíše okolo Středozemí.

J. Čihák (Středa 8. října 2008)  ⇑

Další divoká hypotéza je tady. K předponě pra- je možné například připojit protogermánská slova gaus nebo gas-husa. Pragaus nebo Pragas pak může vyjadřovat místo, kde se odedávna chovaly husy a třeba i kachny. Místní prostředí k tomu bylo vhodné.

------------------------------------------------

Pravlast Svébů. Střední část Skandinávského poloostrova byla obydlená od nejstarších dob kmenem Svébů (Svioni-Sveoni u antických autorů). Z toho Svealand, země Svébů čili Švédů. Ani se nedivím, že dnešní švédština zná slovo fraga-dotazovat se.

Z. Homola (Středa 8. října 2008)  ⇑

Přemýšlel jsem, jak probíhala taková asimilace, resp. co se dělo, když někde táhnul nebo se násilně usídlil cizí kmen.
Jen tak fantazíruji, nic podrobnějšího jsem o tom nečetl.
Asi když jen táhli, rabovali, lovili otroky, tak lidé pokud možno prchli někam do hvozdů či hor a když nebezpečí pominulo, tak se vrátili. Kdo měl smůlu, byl odvlečen do otroctví, ženské, když nebyly vhodné na prodej, byly třeba jen znásilněny a měly z toho nějaké potomky.
Když se nový kmen chtěl usadit natrvalo, tak nevím, odbojní asi byli zlikvidování, povolní zotročeni nebo zůstali v jiné podřízené roli, ženské byly asi podobně rozděleny podle svých kvalit. Každopádně ženy měly větší pravděpodobnost, že zůstanou na místě a zplodí s dobyvateli smíšené potomstvo. S tím by asi korelovalo, že skoro polovina dnešních Němců má keltské geny. Jak to ale bylo v Čechách, mi stále není jasné, z literatury jsem získal povědomí, že napřed odtáhli Germáni a do uvolněného prostoru se usídlili primitivnější Slované (těžko předpokládat, že by byli vojensky vyspělejší, ale kdo ví). Proč ale Germáni své území opustili, mi není jasné, zda prchli před Huny (kteří se zde ale neusídlili, tak se mohli třebas z oněch útočišť v hvozdech a horách vrátit zpátky), nebo zda je vyhubil mor. Dejme tomu, že nájezdníkem byla vyhlazena byla jen elita, která se marně bránila na hradištích, a plebs, který se účinněji ukryl v těch pralesích se postupně vracel a mísil se s novými málo agresivními Slovany...

Z. Homola (Středa 8. října 2008)  ⇑

No, pra- je prý praslovanská předpona, tak proč ne. Odpovídá latinskému pro- (např. proavia je prabába), základem je indoevropské per. Co by bylo to "ha" či "aha", pomineme-li keltský a germánský výraz pro řeku, nevím, zda v protokeltských či protogermánských dialektech se ono per uplatnilo, nevím také. Ale Pragam je typický latinský akuzativ od Praga, moc bych se divil, kdyby to byl v latinském textu nominativ. Jak uvádí onen O. Pokorný, nejstarším písemným záznamem slova Praha je prý Fraganeo v Bavorském geografu (811-21). Tam jsou ovšem vesměs uvedena jména kmenů, ne obcí, takže jde pravděpodobně o Pražany, ne Prahu, i když ten gramatický tvar mi jasný není. Pozoruhodné je, že Beheimare mají 15 obcí (civitates) a Fraganeo taky 15. (Fraganeo je zahrnuto mezi území sousedící s předchozími, mezi kterými je Beheimare).

J. Čihák (Úterý 7. října 2008)  ⇑

Mám ještě jednu nedokončenou hypotézu z dětství. Četl jsem článek o historii Prahy. Původ názvu byl vysvětlován nějakými prahy pro přechod Vltavy. Měl jsem o tom pochybnosti a napadlo mě srovnání se slovem pravěk. Název na mě dělal dojem, že Praha je dávné místo s archaickým původem, ale dodnes nevím co by mohlo znamenat -ha nebo -ga. Staré písemnosti též uvádějí jméno Pragam, což je lepší. Na vývoji názvu se mohlo podílet zkrácení.

J. Čihák (Úterý 7. října 2008)  ⇑

Uvedený archeologický sborník v knihovně zatím nemají. Opravy: Autor knihy Věk barbarů se správně jmenuje Droberjar, chyba je také ve www adrese.

J. Čihák (Úterý 7. října 2008)  ⇑

Eduard Drobejdar, autor knihy, která se snaží poodhrnout roušku nad temnou dobou stěhování národů v českých zemích. Svébové údajně žili na území Čech a stali se základem vznikajících Bavorů, kromě těch, kteří odešli do Galicie či ještě jinam. To nahrává úvaze, že původ názvu české Prahy může mít souvislost s těmi hispánskými Fragami a Bragami. www.knihovnice.cz/recenze/drobejdar-e-vek-barbaru.html

Archeologie ve středních Čechách 10/2, 2006, 599-712, E. Drobejdar, Hornolabští Svébové-Markomani.

Z. Homola (Neděle 5. října 2008)  ⇑

Ještě bych se chtěl vrátit k vašemu Vraža ap. Narazil jsem na kopec Vrážná naproti přes potok Mastník od keltského oppida Hrazany. Což mi trochu připomnělo pražskou situaci v uvedeném kontextu. Ale tomponomastický slovnik Zeměpisná jména Československa uvádí praslovanský základ vorg (vrhat), který v slovanské toponomii znamená buď pahorek, vrch, svah, nebo rokli, strž údolí (čili asi cosi strmého).

Z. Homola (Neděle 5. října 2008)  ⇑

Z jiného soudku: udělal jsem si výlet k oné skále druhdy s křížkem, na kterou jste upozorňoval, co je asi kilometr východně od kostela sv. Prokopa v Čestlicích (kde prý chodil sv. Prokop ze Sázavy do Prahy).
Moc z ní nezbylo, asi posloužila na stavební kámen - je v ní několik lůmků, nicméně existuje. U průhonického kostela (který leží přesně na oné jeruzalémské linii) byl nalezen patník při cestě do Sázavy, ta tedy snad pokračovala přes Čestlice (které jsou už stranou linie). Kam dál nevím, ta skála není v rozumném směru k Sázavě (předpokládám, že ve finále údolím Mnichovky kolem Ježova ke Zlenici a jiná větev možná přes Ondřejov a Stříbrnou Skalici). Müllerova mapa z r. 1720 má jen jednu silnici jihovýchodním směrem, ta jde po trase dnešní staré Benešovské, další mapa z r. 1764-87 už zas má cest tolik, že se z toho stejně nedá nic vydedukovat. Našel jsem ještě Klaudyánovu (1518), Crigingerovu (1968), Aretinovu (1619), Vetterovu (1668), Vogtovu (1712) mapu, ale taky tam taková trasa není. V patrně jediné monografii o stezkách (Duše krajiny) je toho sice hodně o Brně a okolí, ale o tomto nic. A lítat po análech nemám čas. Odkazy na staré mapy:http://projekty.geolab.cz/gacr/b/files/miksovsky_zimova_x_07.pdf a http://mapserver.fsv.cvut.cz/antos/zoomify/klaudyan.html

Z. Homola (Neděle 5. října 2008)  ⇑

Téze, že název ve všech dobách důležitého místa s brody se dědil s obměnami od doby kamenné, nám skýtá alibi, abychom se mohli vyřádit s hypotézami o různých slovech, která mohl tomu kterému národu předchozí název připomínat.
Tak bych ještě do vějíře méně pravděpodobných možností přidal: obce se často jmenují dle svého majitele (či naopak) - stará domácká podoba jména Přemysl je Přech.
Brah je seník s vertikálně posuvnou střechou dle množství sena či slámy, bráh hranice dříví, brh hromada, kupa, stoh. Praslovanské borgЪ je substantivum od bergǫ - střežiti, brániti, tedy snad ostrožna, příbuzné s německým bergen - ukrývat, chránit.
Z legrace mě napadlo, že Bořivoj, když ho vylískali z Levého Hradce a útočiště našel na třebas bráchově hradě, mohl tomu říkat: Bracha.
Možná naše rozpravy budou nezasvěcenému návštěvníkovi připadat pošetilé či diletantské, ale já si myslím, že takto nepoznatelná vzdálená historie a prehistorie jen hra, i když možná že na akademické půdě válka.