Z. Homola (Středa 8. října 2008)

Přemýšlel jsem, jak probíhala taková asimilace, resp. co se dělo, když někde táhnul nebo se násilně usídlil cizí kmen.
Jen tak fantazíruji, nic podrobnějšího jsem o tom nečetl.
Asi když jen táhli, rabovali, lovili otroky, tak lidé pokud možno prchli někam do hvozdů či hor a když nebezpečí pominulo, tak se vrátili. Kdo měl smůlu, byl odvlečen do otroctví, ženské, když nebyly vhodné na prodej, byly třeba jen znásilněny a měly z toho nějaké potomky.
Když se nový kmen chtěl usadit natrvalo, tak nevím, odbojní asi byli zlikvidování, povolní zotročeni nebo zůstali v jiné podřízené roli, ženské byly asi podobně rozděleny podle svých kvalit. Každopádně ženy měly větší pravděpodobnost, že zůstanou na místě a zplodí s dobyvateli smíšené potomstvo. S tím by asi korelovalo, že skoro polovina dnešních Němců má keltské geny. Jak to ale bylo v Čechách, mi stále není jasné, z literatury jsem získal povědomí, že napřed odtáhli Germáni a do uvolněného prostoru se usídlili primitivnější Slované (těžko předpokládat, že by byli vojensky vyspělejší, ale kdo ví). Proč ale Germáni své území opustili, mi není jasné, zda prchli před Huny (kteří se zde ale neusídlili, tak se mohli třebas z oněch útočišť v hvozdech a horách vrátit zpátky), nebo zda je vyhubil mor. Dejme tomu, že nájezdníkem byla vyhlazena byla jen elita, která se marně bránila na hradištích, a plebs, který se účinněji ukryl v těch pralesích se postupně vracel a mísil se s novými málo agresivními Slovany...