J. Čihák (Pátek 31. října 2008)  ⇑

Pentagram je zapasovaný do trojúhelníku, který může mít různé symbolické významy, podle toho kam směřuje. Doleva, doprava, nahoru, dolu nebo na jih, tedy ke straně polední.

Z. Homola (Čtvrtek 30. října 2008)  ⇑

Pětiúhelník a pentagram jsou si blízké, pýthagorejci tuším obdivovali obé, pentagram byl jejich logem. Hlavně ale nevidím žádné pozůstatky pentagonu na mapě Prahy, zatímco ta shoda pentagramu s liniemi hradeb a ulic je docela přesvědčivá.
Zkoušel jsem narýsovat onen obrazec přesněji, ale zjistil jsem, že mapy se liší, nevím zda základní konstrukcí (gnómonické x Mercatorovy), nebo chybami. Například linie Vít-Petr je na mapy.cz téměř přesně rovnoběžková, na google Earth ukloněna o 1,4 stupně od západu k jihu, na mapě z r. 1816, jinak překvapivě přesné, opačně. O amapy.cz a wgp.urhmp.cz, založených na tereziánských katastrálních souřadnicích, kde je to asi o 8 stupňů, nemluvě.
Přitom linie malostranská mostecká brána-Prašná brána je na těch třech prvně jmenovaných vesměs rovnoběžková.
Ovšem na google Earth, které je satelitní (mapy.cz a od nedávna i maps.google.com jsou v Česku ortofotografické, synchronizované s klasickými geografickými metodami) záleží, kde je střed prvního přístupu na mapu, podle toho jsou linie různě ukloněné. Je třeba se postavit v daném případě na Právnickou fakultu, aby byla linie věrohodná. Satelitní mapa ovšem může být zkreslená nerovností terénu, neboť není vše foceno kolmo.
Nicméně různá míra nesouběžnosti obou jmenovaných linií spíš nasvědčuje, že jsou mapy zkrátka nepřesné a nedovedu říct, která je je přesnější. Ostatně z principu nelze mít zároveň přesné směry i vzdálenosti.
Až se budu zase nudit, zkusím ještě vypočítat souřadnice na kulové ploše, pokud ovšem jsou souřadnice shodné. No, nejsou, např. Sv. Petr se liší cca o 10 metrů - mapy.cz to zobrazují tak, google a amapy shodně jinak. Takže na takto malé vzdálenosti je i toto nepřesné, resp. co je správné, nevím. I kdyby šlo o jiný model konstrukce mapy, souřadnice by měly být stejné.
V 11.-12. století lze předpokládat méně přesné metody, zato asi bylo vzájemně vidět ze všech dotyčných bodů na ty ostatní. Problémem bylo taky asi to převýšení terénu.
No, protože se mi obrazec líbí, tak ty nepatrné odchylky budu tolerovat. Zároveň se omlouvám p. Čihákovi, že jsem kdysi tak obhajoval přesnost těchto map...

J. Čihák (Čtvrtek 30. října 2008)  ⇑

Pět bodů může také vyznačovat vrcholy pythagorejského pětiúhelníku. Jak víme, záliba v pythagorejském učení přetrvávala do středověku.

Z. Homola (Středa 29. října 2008)  ⇑

No zrovna jsem se chystal své malůvky zavrhnout, protože jsem nenašel žádný ekvivalent (pentagram v trojúhelníku s přetaženým horním cípem), až jsem našel toto (viz), srovnej viz. Přívěsek má reprezentovat první stupeň zasvěcení do čarodějnictví, resp. toto má reprezentovat ten trojúhelník dolů obrácený, který je symbolem živlu voda (pokud by byl přeškrtlý, byla by to země, opačně postavený je oheň, resp. vzduch, ty když se dají dohromady, tvoří rovnováhu v Davidově hvězdě). Pentagram pak reprezentuje taky ony čtyři živly, pátým přetaženým je "éter".
Zda je ale onen obrazec tradiční, nebo vznikl až v moderní době (Wicca ap.), nemám tušení, nic o tom nevím, jen kdysi jsem o to taky takto okrajově zavadil.

J. Čihák (Středa 29. října 2008)  ⇑

Mohlo by se zdát divné, kde se v románské Praze vzal pentagram. V křesťanské nauce měl dočasný význam. Symbolizoval pět ran Kristových. Potom byl zapuzen jako zlověstná ďábelská hvězda. V 11. století se staly důležitými vědami astrologie a nekromantie. Byly sice v rozporu s církevní naukou, ale nejspíš ovlivňovaly uvažování arcibiskupů a panovníků. Postavení astrologů bývalo vratké, ale přesto dokázali ovlivňovat dění ve společnosti, do které zanášeli dualizmus a synkretizmus.

Z. Homola (Sobota 25. října 2008)  ⇑

No, zkoušel jsem ještě rýsovat na mapě z r. 1816, která vypadá velmi přesně, ale s ortofotomapou mapy.cz se přesně neshoduje. Moje čáry tam mají zas jiné nepřesnosti.

Z. Homola (Sobota 25. října 2008)  ⇑

Trošku se mi nelíbí ten protáhlý tvar, ale zase zapadá do onoho trojúhelníku. Mohou tam být nepřesnosti, neví se tuším přesně, jak byl dlouhý románský sv. Petr, ani vyšehradský Petr a Pavel, kam umístit bod do Víta je také trochu dilema. Nehledě na převýšení terénu jako zdroj nepřesností tehdy a možná i dnes. Nicméně, kdybychom vztyčili kolmici k jihu přesně uprostřed úsečky Malostranské věže-Prašná brána, vyjde to přesně do středu Betlémské kaple, resp. Filipa a Jakuba (ale ne do jeho kněžiště, jak jsme zvyklí). Tím chci naznačit, že iniciátoři stavby Betlémské kaple mohli být s tímto systémem obeznámeni. Resp. mít podobné nápady jako my ;).
No, můj nákres taky není zrovna přesný, jak teď zjišťuji, hlavně ono rameno, co končí ve Vltavě, je křivé, tak nevím, jestli jsem se nenechal jen naivně unést lákavou hypotézou...

J. Čihák (Sobota 25. října 2008)  ⇑

Pentagram pravděpodobně nemá souvislost s černou magií a s čaroději. Spíše působil jako ochranný magický prostředek proti zlým silám. Byl symbolem poznání a také symbolem člověka, který byl do něho zakreslován. Protáhlý pentagram připomíná jakousi postavu a proto snad vyjadřuje to druhé.

Z. Homola (Sobota 25. října 2008)  ⇑

Betlémská kaple vznikla později (1391), ale před jejím vchodem uprostřed dnešního Betlémského nám. stál románský jednolodní farní kostel sv. Filipa a Jakuba z počátku 12. století (na jeho hřbitově zčásti B. kaple vznikla). Ale v něm střed pentagramu není. Nicméně umísětní Betlémské kaple nebylo náhodné: "Zakladatelé měli na paměti, že první český kazatelský kostel musí býti vystavěn právě v této části Prahy, přímo v srdci království". Centrum obrazce vychází do domu č.p. 239, který má románské základy, ale jinak nic pozoruhodného, stojí v těsném sousedství kaple.

Ještě bych chtěl komentovat onu výraznou Pařížskou ulici, která tvoří jednu linii pentagramu. Ta samozřejmě vznikla až asanací Josefova. Změť uliček a domů před asanací tuto linii zčásti maže, ale je (na plánu Prahy z r. 1816) patrna jako hranice Josefova proti Starému Městu (několik bloků domů z ní vybíhá, ale odhadl bych, že ta nepravidelnost vznikla dodatečně, myslím, že Josefov byl obehnán zdí). Starší Globicova mapa z r. 1660 tuto oblast nezahrnuje.
Na oné mapě z r. 1816 je Petžilkovský ostrov umístěn stejně jako dnes, ale jiné ostrovy se měnily, vznikaly a zanikaly s povodněmi, zajímavé je, že i na uvedené mapě je jez u Petž. ostrova neobvykle zalomen stejně jako dnes, což by mohlo znamenat, že v tom zalomení kdysi něco bylo. Ale to jsou jen spekulace...
Narazil jsem teď na nákres zachovaných pozůstatků románských staveb na Starém Městě (Dragoun: Praha 885-1310), je jich žalostně málo, snad 60 vč. různých zídek ap. No, aspoň to skýtá prostor pro fantazii...

J. Čihák (Pátek 24. října 2008)  ⇑

Pentagram je překvapením a navíc v tom trojúhelníku. Geometricky to sedí, ale bude třeba provést důkladné historické zkoumání. Napadla mě otázka, co je v těžišti pentagramu? Těžiště leží na ose symetrie, která je u protaženého pentagramu jenom jedna. Hned jsem hledal Betlémskou kapli, ale osa bohužel prochází asi 20 m vedle.

Z. Homola (Pátek 24. října 2008)  ⇑

Napadlo mě, jestli i (budoucí) Staroměstská radnice není ve zlatém řezu úsečky malostranská mostecká brána - Prašná brána - tedy není, logicky, když vznikla později.
Ale u příležitosti zlatého řezu jsem si vzpomněl na pentagram a našel docela povedeného panáka, který spojuje výrazné věže - ony jmenované, rotundu sv. Longina, hypotetickou hradební věž u Právnické fakulty a hypotetickou předchůdkyni Petržilkovské věže na Smíchově, když byl třeba Petržilkovský ostrov větší... Vypadá to na první pohled fantasmagoricky, ale linie pasují na hlavní staroměstské ulice a hradby: Platnéřskou+Celetnou, hradbu u ulice Na Příkopě, hradbu u Křížovnické ulice a Pařížskou třídu. Panák sice nemá kruhový obrys - má delší nohy, resp. kratší ruce, ale co nadělám ;). Za podívání to stojí: viz. Panák zapadá svým způsobem do rovnoramenného též severojižně orientovaného trojúhelníku Vít-Petr-Vyšehrad.

Z. Homola (Čtvrtek 23. října 2008)  ⇑

Ač jsem v tomhle opravdu laik, mám povědomí o tom, že Přemysl Otakar II. byl král český, ale i vévoda bůhví čeho všeho, co ovládl, mj. Korutan. Předpokládám, že tam všude proběhl nějaký intronizační obřad.

J. Čihák (Čtvrtek 23. října 2008)  ⇑

Našel jsem názor, že Přemysl Otakar byl nastolen v Korutanech. Byl snad v té době pražský kamenný stolec již zaniklý? Více o nastolování knížat v Karnburgu je na webu, překlad je čtitelný, pěkné obrázky.
www.prah.net/slovenia/history/investiture/index.htm

Z. Homola (Čtvrtek 23. října 2008)  ⇑

Odhadl bych, že se na něm podílel nevědomky... Mně se stále zdá ten trojúhelník hodně násilně vytipovaný.
Nicméně, až jednou uzavřeme kapitolu linií z románské doby, mohli bychom příležitostně prozkoumat tu Karlovu mystiku. Zatím jsem narazil jen na povšechné údaje, že snad Nové Město stavěl dle Jeruzaléma, že má kamsi ukazovat Staroměstská mostecká věž, což se mi nezdálo atd.

J. Čihák (Čtvrtek 23. října 2008)  ⇑

Na vzniku trojúhelníku se podílel Karel IV.. Za jeho podpory založil roku 1372 Jan Milíč z Kroměříře kapli sv.Máří Magdalény na místě dnešního kostela sv.Bartoloměje. Více o historii konviktu: www.pis.cz/cz/praha/pamatky/konvikt.