Z. Homola (Sobota 25. října 2008)  ⇑

No, zkoušel jsem ještě rýsovat na mapě z r. 1816, která vypadá velmi přesně, ale s ortofotomapou mapy.cz se přesně neshoduje. Moje čáry tam mají zas jiné nepřesnosti.

Z. Homola (Sobota 25. října 2008)  ⇑

Trošku se mi nelíbí ten protáhlý tvar, ale zase zapadá do onoho trojúhelníku. Mohou tam být nepřesnosti, neví se tuším přesně, jak byl dlouhý románský sv. Petr, ani vyšehradský Petr a Pavel, kam umístit bod do Víta je také trochu dilema. Nehledě na převýšení terénu jako zdroj nepřesností tehdy a možná i dnes. Nicméně, kdybychom vztyčili kolmici k jihu přesně uprostřed úsečky Malostranské věže-Prašná brána, vyjde to přesně do středu Betlémské kaple, resp. Filipa a Jakuba (ale ne do jeho kněžiště, jak jsme zvyklí). Tím chci naznačit, že iniciátoři stavby Betlémské kaple mohli být s tímto systémem obeznámeni. Resp. mít podobné nápady jako my ;).
No, můj nákres taky není zrovna přesný, jak teď zjišťuji, hlavně ono rameno, co končí ve Vltavě, je křivé, tak nevím, jestli jsem se nenechal jen naivně unést lákavou hypotézou...

J. Čihák (Sobota 25. října 2008)  ⇑

Pentagram pravděpodobně nemá souvislost s černou magií a s čaroději. Spíše působil jako ochranný magický prostředek proti zlým silám. Byl symbolem poznání a také symbolem člověka, který byl do něho zakreslován. Protáhlý pentagram připomíná jakousi postavu a proto snad vyjadřuje to druhé.

Z. Homola (Sobota 25. října 2008)  ⇑

Betlémská kaple vznikla později (1391), ale před jejím vchodem uprostřed dnešního Betlémského nám. stál románský jednolodní farní kostel sv. Filipa a Jakuba z počátku 12. století (na jeho hřbitově zčásti B. kaple vznikla). Ale v něm střed pentagramu není. Nicméně umísětní Betlémské kaple nebylo náhodné: "Zakladatelé měli na paměti, že první český kazatelský kostel musí býti vystavěn právě v této části Prahy, přímo v srdci království". Centrum obrazce vychází do domu č.p. 239, který má románské základy, ale jinak nic pozoruhodného, stojí v těsném sousedství kaple.

Ještě bych chtěl komentovat onu výraznou Pařížskou ulici, která tvoří jednu linii pentagramu. Ta samozřejmě vznikla až asanací Josefova. Změť uliček a domů před asanací tuto linii zčásti maže, ale je (na plánu Prahy z r. 1816) patrna jako hranice Josefova proti Starému Městu (několik bloků domů z ní vybíhá, ale odhadl bych, že ta nepravidelnost vznikla dodatečně, myslím, že Josefov byl obehnán zdí). Starší Globicova mapa z r. 1660 tuto oblast nezahrnuje.
Na oné mapě z r. 1816 je Petžilkovský ostrov umístěn stejně jako dnes, ale jiné ostrovy se měnily, vznikaly a zanikaly s povodněmi, zajímavé je, že i na uvedené mapě je jez u Petž. ostrova neobvykle zalomen stejně jako dnes, což by mohlo znamenat, že v tom zalomení kdysi něco bylo. Ale to jsou jen spekulace...
Narazil jsem teď na nákres zachovaných pozůstatků románských staveb na Starém Městě (Dragoun: Praha 885-1310), je jich žalostně málo, snad 60 vč. různých zídek ap. No, aspoň to skýtá prostor pro fantazii...

J. Čihák (Pátek 24. října 2008)  ⇑

Pentagram je překvapením a navíc v tom trojúhelníku. Geometricky to sedí, ale bude třeba provést důkladné historické zkoumání. Napadla mě otázka, co je v těžišti pentagramu? Těžiště leží na ose symetrie, která je u protaženého pentagramu jenom jedna. Hned jsem hledal Betlémskou kapli, ale osa bohužel prochází asi 20 m vedle.

Z. Homola (Pátek 24. října 2008)  ⇑

Napadlo mě, jestli i (budoucí) Staroměstská radnice není ve zlatém řezu úsečky malostranská mostecká brána - Prašná brána - tedy není, logicky, když vznikla později.
Ale u příležitosti zlatého řezu jsem si vzpomněl na pentagram a našel docela povedeného panáka, který spojuje výrazné věže - ony jmenované, rotundu sv. Longina, hypotetickou hradební věž u Právnické fakulty a hypotetickou předchůdkyni Petržilkovské věže na Smíchově, když byl třeba Petržilkovský ostrov větší... Vypadá to na první pohled fantasmagoricky, ale linie pasují na hlavní staroměstské ulice a hradby: Platnéřskou+Celetnou, hradbu u ulice Na Příkopě, hradbu u Křížovnické ulice a Pařížskou třídu. Panák sice nemá kruhový obrys - má delší nohy, resp. kratší ruce, ale co nadělám ;). Za podívání to stojí: viz. Panák zapadá svým způsobem do rovnoramenného též severojižně orientovaného trojúhelníku Vít-Petr-Vyšehrad.

Z. Homola (Čtvrtek 23. října 2008)  ⇑

Ač jsem v tomhle opravdu laik, mám povědomí o tom, že Přemysl Otakar II. byl král český, ale i vévoda bůhví čeho všeho, co ovládl, mj. Korutan. Předpokládám, že tam všude proběhl nějaký intronizační obřad.

J. Čihák (Čtvrtek 23. října 2008)  ⇑

Našel jsem názor, že Přemysl Otakar byl nastolen v Korutanech. Byl snad v té době pražský kamenný stolec již zaniklý? Více o nastolování knížat v Karnburgu je na webu, překlad je čtitelný, pěkné obrázky.
www.prah.net/slovenia/history/investiture/index.htm

Z. Homola (Čtvrtek 23. října 2008)  ⇑

Odhadl bych, že se na něm podílel nevědomky... Mně se stále zdá ten trojúhelník hodně násilně vytipovaný.
Nicméně, až jednou uzavřeme kapitolu linií z románské doby, mohli bychom příležitostně prozkoumat tu Karlovu mystiku. Zatím jsem narazil jen na povšechné údaje, že snad Nové Město stavěl dle Jeruzaléma, že má kamsi ukazovat Staroměstská mostecká věž, což se mi nezdálo atd.

J. Čihák (Čtvrtek 23. října 2008)  ⇑

Na vzniku trojúhelníku se podílel Karel IV.. Za jeho podpory založil roku 1372 Jan Milíč z Kroměříře kapli sv.Máří Magdalény na místě dnešního kostela sv.Bartoloměje. Více o historii konviktu: www.pis.cz/cz/praha/pamatky/konvikt.

Z. Homola (Středa 22. října 2008)  ⇑

Když opustím teorii o Staroměstské radnici, pak hypotetická staroměstská brána dřevěného mostu mohla být ve zlatém řezu dotyčné úsečky, pak by vycházela na nároží Křížovnického kláštera (Křížovnická x Platnéřská), kde by se skvěle vyjímala. Tahle linie by patřila do stejného období jako ona jeruzalémská, ostatně se s ní kříží v té malostranské mostecké bráně. V každé době mohli mít jiné magické představy, třeba si vystačili s jednorozměrnými útvary a trojúhelníky patří do jiného období...

Z. Homola (Středa 22. října 2008)  ⇑

No ten plochý trojúhelník mi moc magický nepřipadá, kór, jestli je kostel až z barokní doby.
Mě zase napadlo, že byla-li dvojice věží na Malé Straně, měla by tehdy být obdobná dvojice s bránou i na staroměstské straně. A bajlajfik Staroměstská radnice a tyto hypotetické věže jsou ve třetinách té úsečky. Ovšem Staroměstská radnice tehdy ještě dávno nebyla založena, přesná třetina je v místě popraviště před radnicí. Zda a co tam bylo před založením radnice a před založením Wolfinova raně gotického domu, ovšem nevím. Ty třetiny jsou asi hloupost, nicméně mě přivedly k myšlence, že v místě ústí Platnéřské ulice na vltavské nábřeží by logicky taky měla být mostní brána opatřená věžemi.

J. Čihák (Středa 22. října 2008)  ⇑

Spojnice mezi Prašnou bránou a vyšší mosteckou věží probíhá důležitými místy a tak mě nepřekvapilo, že spojnice patří k rovnoramennému trojúhelníku, který zapadá do soustavy. Třetím vrcholem je kostel sv. Bartoloměje. Strany 1500:893:887m. Překvapivý je poměr výšky k nejdelší straně (ley line), který se blíží 1/3. Barokní kostel se k ostatním objektům nehodí časově. Stojí poblíž zaniklých městských hradeb a proto bude dobré pátrat co tady bylo dříve. Pokud přemístíme vrchol do nižší mostecké věže, pak jsou strany v poměru 1500:882:887m.

J. Čihák (Úterý 21. října 2008)  ⇑

Zapomněl jsem dodat, že ta ley line je nepochybně rovnoběžková. Takových jsem našel v okolí Prahy několik. Také jsem našel několik severo-jižních linií, které s těmi rovnoběžkovými pravděpodobně souvisí.

J. Čihák (Úterý 21. října 2008)  ⇑

Zapomněl jsem dodat, že ta ley line je nepochybně rovnoběžková. Takových jsem našel v okolí Prahy několik. Také jsem našel několik severo-jižních linií, které s těmi rovnoběžkovými pravděpodobně souvisí.