Z. Homola (Středa 22. října 2008)  ⇑

Když opustím teorii o Staroměstské radnici, pak hypotetická staroměstská brána dřevěného mostu mohla být ve zlatém řezu dotyčné úsečky, pak by vycházela na nároží Křížovnického kláštera (Křížovnická x Platnéřská), kde by se skvěle vyjímala. Tahle linie by patřila do stejného období jako ona jeruzalémská, ostatně se s ní kříží v té malostranské mostecké bráně. V každé době mohli mít jiné magické představy, třeba si vystačili s jednorozměrnými útvary a trojúhelníky patří do jiného období...

Z. Homola (Středa 22. října 2008)  ⇑

No ten plochý trojúhelník mi moc magický nepřipadá, kór, jestli je kostel až z barokní doby.
Mě zase napadlo, že byla-li dvojice věží na Malé Straně, měla by tehdy být obdobná dvojice s bránou i na staroměstské straně. A bajlajfik Staroměstská radnice a tyto hypotetické věže jsou ve třetinách té úsečky. Ovšem Staroměstská radnice tehdy ještě dávno nebyla založena, přesná třetina je v místě popraviště před radnicí. Zda a co tam bylo před založením radnice a před založením Wolfinova raně gotického domu, ovšem nevím. Ty třetiny jsou asi hloupost, nicméně mě přivedly k myšlence, že v místě ústí Platnéřské ulice na vltavské nábřeží by logicky taky měla být mostní brána opatřená věžemi.

J. Čihák (Středa 22. října 2008)  ⇑

Spojnice mezi Prašnou bránou a vyšší mosteckou věží probíhá důležitými místy a tak mě nepřekvapilo, že spojnice patří k rovnoramennému trojúhelníku, který zapadá do soustavy. Třetím vrcholem je kostel sv. Bartoloměje. Strany 1500:893:887m. Překvapivý je poměr výšky k nejdelší straně (ley line), který se blíží 1/3. Barokní kostel se k ostatním objektům nehodí časově. Stojí poblíž zaniklých městských hradeb a proto bude dobré pátrat co tady bylo dříve. Pokud přemístíme vrchol do nižší mostecké věže, pak jsou strany v poměru 1500:882:887m.

J. Čihák (Úterý 21. října 2008)  ⇑

Zapomněl jsem dodat, že ta ley line je nepochybně rovnoběžková. Takových jsem našel v okolí Prahy několik. Také jsem našel několik severo-jižních linií, které s těmi rovnoběžkovými pravděpodobně souvisí.

J. Čihák (Úterý 21. října 2008)  ⇑

Zapomněl jsem dodat, že ta ley line je nepochybně rovnoběžková. Takových jsem našel v okolí Prahy několik. Také jsem našel několik severo-jižních linií, které s těmi rovnoběžkovými pravděpodobně souvisí.

J. Čihák (Úterý 21. října 2008)  ⇑

Linie od Prašné brány k dvojici věží tuším není náhodná. Asi určuje osu domnělého dřevěného mostu. Pokusím se najít nějaký související obrazec. Také znovu připomínám linii vedoucí z kněžiště P.Marie Sněžné okolo radniční věže a probíhající Pařížskou ulicí. Ovšem tady asi žádný most ve středověku nenavazoval.

Ještě k těm přírodním kamenným stolcům. Říká se, že bývaly časem vylepšeny. Přírodní stolce byly otesány do tvaru trůnu. Na pahorku Žiži mohl být podobný stolec. Nemusel zcela zaniknout. Po rozlámání skály patrioti mohli uložit některé fragmenty na posvátných místech. Stejně tak mohli uchovat součásti jiného typu kamenného stolce. Avšak tím nechci tvrdit, že součásti leží zakopány pod katedrálou nebo pod sv. Jiří. V horším případě mohl pražský stolec skončit stejně jako Králův stolec u obce Doksy.

J. Čihák (Úterý 21. října 2008)  ⇑

Podle jiných výkladů byl kamenný stolec sestaven z několika kamenů na pahorku Žiži. Moji představu vyjadřuje žulový stolec z článku . Velký plochý balvan byl usazen na dva menší balvany. Patrioti mohli takový stolec přemísťovat do hradišť, kde zrovna sídlil vladař. "Mobilní" stolec mohl dočasně plnit svoji funkci na Levém Hradci, na Vyšehradě, na pahorku Žiži a jinde. Dnes může být někde obřadně zakopaný. Ztratil svoji nastolovací funkci, ale pro patrioty zůstal předmětem úcty.

J. Čihák (Úterý 21. října 2008)  ⇑

Poslední panovník, který měl usednout na kamenný stolec, byl Přemysl Otakar I.. Jeho syn Václav I. byl údajně korunován podle nového liturgického vzoru. To hned navádí ke spekulaci, že přírodní kamenný stolec ztratil význam, začali ho vnímat jako ohyzdné skalisko mezi vznešenými stavbami a Václav I. dal skálu odlámat.

Z. Homola (Pondělí 20. října 2008)  ⇑

Poznámka k liniím:
Jistě asi nejsem první, kdo si toho všiml, ale neuvědomuju si, že bych to kdy četl.
Brána mezi malostranskými věžemi Karlova mostu, které patřily již k mostu Juditinu, nesměřuje, jak si každý všimne, do osy Karova mostu. Kupodivu však nemíří ani ve směru mostu Juditina, který údajně stál téměř souběžně asi 25m severněji. Dle modelů, jež lze vidět v Muzeu Karlova mostu, se Juditin most hned za věžemi poměrně ostře lomil a směřoval jižněji. Předpokládal bych, že brána by měla být umístěna tak, aby směřovala do osy mostu, lomení z obranných důvodů jako u barbakánů se mi nezdá pravděpodobné.
A ta dvojice věží je postavena přesně severojižně a osa procházející branou směřuje za Vltavou Platnéřskou ulicí ke Staroměstské radnici a pak dál ulicí Celetnou a skrze Prašnou bránu. Odtud směřovala vídeňská cesta žižkovským údolím ke Kolínu. Až k Prašné bráně (resp. i pak novější Hybernskou ulicí na Novém Městě) vše přesně východozápadně.
Nicméně to vybízí k úvaze, proč obě věže směřují takto, zda most, který předcházel Juditinu, byl orientován takto, a zda byl opravdu celý dřevěný, jak se předpokládá, včetně pilířů.
P.S. - no, první, kdo předpokládal most v tomto místě, opravdu nejsem :) - viz.

Z. Homola (Pátek 17. října 2008)  ⇑

Podle nových názorů archeologů, viz Příběh Pr. hradu (které se shodují s mým selským rozumem, viz onen odkaz niže), byl stolec spíše na Žiži. Že by to byl přírodní útvar, je dobrý nápad, to mě nenapadlo, znám mnoho kamenných suků na vrcholcích kopců, které vybízejí k úvahám o kultovním využití. Pak by mělo logiku, že byl při stavbě baziliky sv. Víta buď srovnán se zemí nebo zavzat do stavby, nebo mohl být vedle baziliky a způsobit její překvapivě asymetrickou dispozici. To asi spíš, protože k r. 1142 píše Vincentius o onom jakémsi kameni uprostřed sídla, to už bazilika dávno stála a asi by to v případě umístění uvnitř zformuloval jinak (tím opravuju své předchozí hypotézy). Vychází mi, že by mohl být v místě hrobu sv. Vojtěcha nebo západně od něj, tedy v ose katedrály. Existuje termín stolec sv. Vojtěcha, označující pražské arcibiskupství, ale to asi s knížecím stolcem nesouvisí.
Vlastně by se Žiži mohlo rovnat knížecí stolec, tj. vyvýšené místo uprostřed sídla nemusel být pahrbek, ale opravdu skalisko podobné tomu na V. Roudném. Prosím o shovívavost, kdo to bude číst, jen se mi tak zatím honí v hlavě nepodložené asociace. Tyhle věci jsou vděčné pro nás amatéry, protože se o věci prakticky nic neví, těch pár pramenů, které se o stolci zmiňují, známe patrně obdobně jako experti, a tak si každý může udělat svou hypotézu podle své představivosti.

J. Čihák (Pátek 17. října 2008)  ⇑

Podle archeologů se kamenný stolec nacházel v prostoru dnešního Svatojiřského náměstí. Mohl to být přírodní kamenný stolec jako například stolec na Velkém Roudném (opravit adresu /foto-video/) a Knížecí stolec na Šumavě www.tisicovky.cz/cs/hory/sumava/knizeci-stolec-hlv94 Pražský hrad byl založen okolo skalního ostrohu a co když tady byl odpradávna stolec z vůle Boží, čili přírodou vytvořený. Potom předpokládám, že jeho posvátnost měla pro slovanská knížata nesmírnou cenu. Stolec byl součástí skály a tak ho nikdo nemohl odnést. Zatím není možné rozhrabat celý Pražský hrad až na původní vrstvu. Můžeme jen čekat, že archeologové časem stolec objeví.

J. Čihák (Čtvrtek 16. října 2008)  ⇑

Staročeské slovo háv - úplný oděv bojovnický, jinak brnění. Co takhle posvátná zbroj panovníkova, ke které patřil prěháv neboli svaté brnění. Ten kdo ho nosí mohl být přezdíván preha. Hradiště bylo místo, kde ten preha sídlí. Ale to už jsou zase fantazie.

Z. Homola (Čtvrtek 16. října 2008)  ⇑

No, upřímně řečeno, vůbec mě nenapadlo z toho odvozovat název Prahy, šlo mi o umístění stolce a jeho další osud, problém názvu Prahy jsem tady už prozatím opustil.
Nechce se mi věřit, že by takovou druhdy posvátnou věc jen tak nechali zmizet, zasypat, utopit atd. I když kdo ví, měli třeba novej, pozlacenej, tak ten starej vyhodili.., museli být ale informovaní staromilci, kteří by ho zachránili či aspoň věděli, co se s ním stalo. Spíš bych vsadil na nějakého nepřítele, který ho mohl zničit, odvézt ap. Napadlo mě, jestli nějaké fragmenty někde nejsou a neví se, co to bylo, jako třeba Čertův sloup (sloupy) na Vyšehradě, no ty ale moc na zbytky trůnu nevypadají...

J. Čihák (Čtvrtek 16. října 2008)  ⇑

Kamenný stolec mohl snadno zmizet pod násypy na území Pražského hradu nebo Starého Města. Příklad na www.turistika.cz/foto-video/16852/velky-roudny.html

J. Čihák (Čtvrtek 16. října 2008)  ⇑

Etymologický slovník, Václav Machek, prestol 483, trůn 654, stůl 590. Předpona prě- znamená v církevní slovanštině přesvatý, posvátný. Prěstol je posvátný stolec. Ale jak z toho udělat Prahu? Knížecí sídlo s trůnem bylo v zemi ojedinělé, což mohlo dát příčinu ke vzniku názvu.