J. Čihák (Sobota 31. ledna 2009)  ⇑

Geologické zlomy bývají někdy viditelné na skalách, v kamenolomech a jindy jsou schované pár centimetrů pod nánosem hlíny. To umožňuje vyhledat na povrchu delší zlomy. Šachty a podzemní chodby odhalovaly, že trhliny zasahují do velkých hloubek. Středověký mystik si mohl představovat, že zemská placka je sestavena z ker, které se při armagedonu rozpadnou a zřítí se do propastných hlubin, tak jako se na okraji světa neustále propadá oceán. Další návazná spekulace je také nemálo fantastická. Mystikové si mohli myslet, že kry drží pohromadě jen působením sv.Ducha ve zlomech. Tato místa mohutně prosycená sv.Duchem lákala k zakládání kostelů, klášterů a knížecích sídel. Geologické znalosti byly přísně hermetické kvůli utajení zlatých a rudných ložisek a možná i z důvodů náboženských. Tento zatím syrový závěr je nutné brát jako předběžný, ovšem je podnětem pro nové úvahy o smyslu některých linií. Pokud tomu budeme věřit, pak máme důvod hledat i zakřivené linie.
www.sweb.cz/vlastafiller/v137.html
http://foto.mapy.cz/39277-Prazsky-zlom
http://cs.wikipedia.org/wiki/Zlom

J. Čihák (Pátek 30. ledna 2009)  ⇑

Našel jsem názor, že některé ley lines se kryjí s částí geologického zlomu. To není špatné takto uvažovat o původu některých linek. Geologické zlomy se místy dají vysledovat na povrchu. Pravděpodobně to objevovali už ve starověku při hledání rud mědi, cínu, železa, zlata, stříbra a stavebního kamene. Můžeme jen spekulovat jaké magické vlastnosti lidé zlomům přisuzovali, jaké legendy o zlomech vyprávěli a jaký význam to mělo v různých mystikách.

J. Čihák (Středa 7. ledna 2009)  ⇑

Prohlížel jsem obrazce tvořené polodrahokamy v obou kaplích. Jsou tak trochu divoké a umělecká úroveň je nízká. Práce s nepravidelnými a různě velkými kameny byla obtížná, ale opravdový umělec by si s obklady určitě poradil lépe. Proto mě napadá, kdo to vlastně skládal, tím nechci říci Karel IV., co se v tom opravdu skrývá, fantazie tady může bujet zcela bez mezí. Často v tom spatřuji skupiny 4 a 6. Rok 1346 byl pro panovnickou kariéru Karla IV. nepochybně významný.

J. Čihák (Úterý 23. prosince 2008)  ⇑

Stále zůstává nezodpovězeno jak se ve starověku nebo ve středověku mohli myslitelé dopídit k číslu e. Nic mě opravdu nenapadá. Pokud zkoumali amplitudu kmitavých jevů, což je docela možné, potom byli nepochybně překvapeni, že exponenciální závislost není jenom abstraktním zjevem, ale také existuje v reálném světě. Dříve jsem naznačil možnost jak mohli zkoumat tlumené kmity. Nyní mi připadá dost nepravděpodobné, že by se při rozborech křivek nějak prokousali k číslu e, ikdyž mocniny a exp. funkce mají k tomu blízko.

Včera večer jsem kreslil exponenciální křivky. Zkoumal jsem je dosti nevědecky pomocí matematicko-geometrických metod. Samozřejmě jsem do toho zapojil mystiku. Najednou jsem v té funkci objevil magické zlomky 10/3 (3,333...) a 19/7 (2,714...). Těžko bych teď bez obrázků vysvětloval svůj náhled nad procedurou, ale stalo se, že matematické čarování přineslo zajímavé nálezy. Číslo 2,7... se objevuje v základu funkce i mezi souřadnicemi, které symbolizuje zlomek 19/7. Takovéto náhodné dvojité objevy mohly být pro archaické myslitele velmi významné a podstatné. Obě hodnoty nejsou zcela stejné, ale při tehdejším myšlení vysvětlovali nepřesnosti rozdílem mezi dimenzemi pozemského a nadpřirozeného světa. Zlomku 19/7 přisoudili nějaký magický význam a přitom vůbec netušili, že téměř stejné číslo bude jednou vědecky odvozeno a používáno ve vzorcích. Zlomek 19/7 je zašifrován pomocí drahých kamenů na kříži v kapli, na královské koruně a v několika pražských ley lines. Snad další nálezy pomohou objasnit co si pod tím zlomkem představovali. Význam je duchovní a souvislosti už nemusí být zjistitelné. Zlomek mohl být součástí teorie, která překonala staré představy o stvoření a konci světa. Teorie byla možná synkretická a zakládala se na matematickém výpočtu roku apokalypsy. Poslední soud byl nejobávanějším bodem náboženství. O Karlu IV. se píše, že měl velké potěšení v sedmičkách. Nebyly to naopak obavy z čísla, kterým se numerická symbolika v Janově apokalypse jenom hemží? Poslední dny Božího soudu byly pro Karla velmi důležité a příprava na soudné dny byla významnou součástí jeho panovnického konání. Po Karlově smrti se rozbujely představy o blížícím se konci světa. Byly jednou z příčin úpadku za vlády jeho syna Václava IV. a podhoubím pro vznik husitství.

J. Čihák (Úterý 23. prosince 2008)  ⇑

Znovu se dívám na ten kříž a symbolicky se mi na něm jeví 4 Pythagorovy trojúhelníky. Počet dílů mezi kameny je 3 a 4. Pomyslnou přeponu lze lehce domyslet. V kapli jsou další zajímavé kříže a také obrazce. Zatím nemám potřebné fotografie výzdoby kaple.

J. Čihák (Úterý 23. prosince 2008)  ⇑

Drahokamová výzdoba v kapli sv.Václava ve sv.Vítu obsahuje kříž s 9x7 kameny. To mi připomíná poměr 9:7 na ley lince směřující od hrobu sv.Václava do Jeruzaléma.

J. Čihák (Sobota 20. prosince 2008)  ⇑

V kapli sv.Kříže je pás vykládaný polodrahokamy uspořádanými do tvaru křížů. Našel jsem na obrázku kříž tvořený 19 polodrahokamy. Ramena mají po 3 a 4 malých polodrahokamech. V tom se dá vidět číslo 7 a v celém kříži magický zlomek 19/7.

J. Čihák (Pátek 19. prosince 2008)  ⇑

Přemýšlel jsem kde by se případně mohly nacházet odkazy z té nejvyšší hermetiky. Na Karlově mostě, v Emauzích a podobných místech asi těžko. Budou to místa kam mohlo chodit jen pár vyvolených, třeba kaple sv. Kříže na Karlštejně. Pátrání v katedrále je též dosti nadějné.

J. Čihák (Pátek 19. prosince 2008)  ⇑

Trochu jsem hledal zajímavosti o královských korunách. Bývaly hlavním odznakem moci a symbolem vlády panovníků. Proto také bývaly kradeny a zadržovány, aby nemohl být korunován nový panovník. To postihlo i Svatováclavskou korunu. Korunám bývala také přisuzována velká magická síla, o čemž svědčí např. legendy o Uherské koruně.

Ještě opravuji údaj o 12 velkých drahokamech na obvodu koruny. Je jich pouze 10. K tomu patří dvě skupiny malých drahokamů po 5. Skupiny asi vyjadřují kříže. Přesto trvám na tom, že obvod je rozdělen na 12 dílů (10 velkých drahokamů a 2 skupiny).

J. Čihák (Pátek 19. prosince 2008)  ⇑

Nesymetrické rozmístění 19 modrých drahokamů je opravdová záhadologická pochoutka. Zlomek 19/7 může být utajen na dalších předmětech nebo v architektuře. Proto doporučuji hledat magický zlomek na všem co tady po Karlu IV. zůstalo.

Na Svatováclavské koruně je možné spatřovat základy symboliky křesťanské i astrologické. Už mě vůbec nepřekvapilo, že jsem na ní nalezl symboliku Pythagorova trojúhelníku. Čtyři lilie se třemi lístky a pěti drahokamy. Po obvodu koruny je 12 velkých drahokamů jako 12 dílů obvodu P.t..

J. Čihák (Čtvrtek 18. prosince 2008)  ⇑

Ještě se vrátím ke spekulacím o přibližném číslu e, které jsem nalezl na liniích. O Karlu IV. se říká, že zanechal v záhadných symbolech mnoho hermetických odkazů. Svatováclavská koruna má 19 modrých kamenů. Z toho 7 je na pravé straně a 7 na obvodu čelenky. 19:7=2,714.... Je to velice podivná skutečnost.

J. Čihák (Úterý 16. prosince 2008)  ⇑

Dnes často nacházím názor, že ley lines z dob pohanských mají magicko-energetické vlastnosti. Lidé prý přisuzovali největší důležitost koncovým místům, která si představovali jako centra vyzařující energii. Dále si představovali mezi zdrojovými místy svislou rovinu, kudy probíhala intenzivní výměna energie. Samotná ley line je součástí magické svislé roviny a spojuje po zemském povrchu dvě zdrojová místa. Lidé na těchto spojnicích stavěli menhiry a svatyně. Vykonávali obřady v místech, kde tušili proudění silné duchovní energie.

Smysl linií tvořených křesťanskými kostely může být obdobný. V křesťanské magii byly důležité zázraky a svatí. V místech ohraničujících linie se pravděpodobně odehrály vyjímečné zázraky. Došlo zde ke splynutí vyvolených s Hospodinem, který tím dal najevo svoji existenci a určil svatá místa pro kontakty. Tato místa byla silně prostoupena sv. Duchem. Jejich zemské spojnice si můžeme představit jako linie vedoucí pod paprsky sestupujícího sv. Ducha. Jeho síla na liniích trvale nepůsobila, ale linie zhora ohraničené jeho působením asi měly zvláštní význam. Snad tady byl posílen prosebný účinek modliteb. Proto se na liniích stavěly kostely, kláštery a panovnická sídla. Jak to bylo opravdu už se těžko dovíme. Tyto mystické zákonitosti byly součástí učení úzkého kruhu zasvěcených. Byly skryty v nejtajnější a nejvyšší hermetice.

J. Čihák (Středa 10. prosince 2008)  ⇑

Magické obrazce s pěti vrcholy mají asi ochrannou funkci. Velké symetrické trojúhelníky také nejspíš chránily města. Malé trojúhelníky byly součástí sítě, která byla pokročilejší, neboť do ní byly začleněny sakrální stavby uvnitř chráněného území. Síť zajišťovala účinější ochranu města. Proti vojskům se stavěly hradby a proti čertům a duchům byly vytyčeny vrcholy fiktivních magických obrazců. Přesto stále nechápu význam jednoduchých ley lines. Hypotézy o magických hranicích jsem nepřijal. Samotné linky dlouhé 5-10km těžko mohly něco oddělovat. Zatím se přidržuji představy, že linky znásobují magický potenciál jednotlivých svatých míst. Směr linek je pravděpodobně také magický, ale nevylučuji ani pouhý symbolický význam. Zvláštním případem jsou "čestlické paprsky", které tvoří neobvykle silnou magickou soustavu. Centrální místo v Čestlicích je málo významné, dokonce méně než okrajová místa. To na mně dělá dojem, že magické centrum je v některém periferním, ale významném sakrálním objektu. Paprsky znázorňují Boží oko. Celá soustava měla možná usnadnit komunikaci s Bohem, přesněji řečeno usnadnit doptávání se na Boží vůli a zesílit prosebné modlitby.

J. Čihák (Úterý 9. prosince 2008)  ⇑

Černý pentagon je přeci jen trochu šišatý, ale k tomu je nutné být tolerantní. Pentagon (nebo pentagram?) vypadá na mapě docela dobře. Nelze ani přehlédnout, že jedna strana prochází přes Říp. Dalo by se namítat, že mezi prvními zmínkami o vsích je časový rozdíl několika generací. Avšak tyto zmínky se týkají darování, prodeje nebo směny. Takže vsi tam byly už předtím a kdoví co tam bylo. Začal jsem mít tušení, že pentagon je obdivuhodná souhra náhod, ale po troše historického pátrání už mi to tak nepřipadá. Zdá se, že ve středu České kotliny jsou minimálně dva pravidelné utvary s pěti vrcholy.

J. Čihák (Úterý 2. prosince 2008)  ⇑

Geometrické obrazce ve tvaru pentagonu nejsou vyjímečné. Jeden takový obrazec, tzv. Černý pentagon, se nachází poblíž Roudnice nad Labem. Tvoří ho pět obcí středověkého původu: Černěves 1233, Černouček 1100, Černuc 1302, Černochov 1207 a Černiv 1134. Základna je 13,7km, boční strany 10,2 a 10,4km, horní strany se odlišují více, měří 13,6 a 11,2km. Pentagon je trochu sploštělý, ale téměř symetrický podle osy orientované zhruba na severovýchod. V takovém obrazci lze též spatřovat pentagram.