J. Čihák (Úterý 23. prosince 2008)
Stále zůstává nezodpovězeno jak se ve starověku nebo ve středověku mohli myslitelé dopídit k číslu e. Nic mě opravdu nenapadá. Pokud zkoumali amplitudu kmitavých jevů, což je docela možné, potom byli nepochybně překvapeni, že exponenciální závislost není jenom abstraktním zjevem, ale také existuje v reálném světě. Dříve jsem naznačil možnost jak mohli zkoumat tlumené kmity. Nyní mi připadá dost nepravděpodobné, že by se při rozborech křivek nějak prokousali k číslu e, ikdyž mocniny a exp. funkce mají k tomu blízko.

Včera večer jsem kreslil exponenciální křivky. Zkoumal jsem je dosti nevědecky pomocí matematicko-geometrických metod. Samozřejmě jsem do toho zapojil mystiku. Najednou jsem v té funkci objevil magické zlomky 10/3 (3,333...) a 19/7 (2,714...). Těžko bych teď bez obrázků vysvětloval svůj náhled nad procedurou, ale stalo se, že matematické čarování přineslo zajímavé nálezy. Číslo 2,7... se objevuje v základu funkce i mezi souřadnicemi, které symbolizuje zlomek 19/7. Takovéto náhodné dvojité objevy mohly být pro archaické myslitele velmi významné a podstatné. Obě hodnoty nejsou zcela stejné, ale při tehdejším myšlení vysvětlovali nepřesnosti rozdílem mezi dimenzemi pozemského a nadpřirozeného světa. Zlomku 19/7 přisoudili nějaký magický význam a přitom vůbec netušili, že téměř stejné číslo bude jednou vědecky odvozeno a používáno ve vzorcích. Zlomek 19/7 je zašifrován pomocí drahých kamenů na kříži v kapli, na královské koruně a v několika pražských ley lines. Snad další nálezy pomohou objasnit co si pod tím zlomkem představovali. Význam je duchovní a souvislosti už nemusí být zjistitelné. Zlomek mohl být součástí teorie, která překonala staré představy o stvoření a konci světa. Teorie byla možná synkretická a zakládala se na matematickém výpočtu roku apokalypsy. Poslední soud byl nejobávanějším bodem náboženství. O Karlu IV. se píše, že měl velké potěšení v sedmičkách. Nebyly to naopak obavy z čísla, kterým se numerická symbolika v Janově apokalypse jenom hemží? Poslední dny Božího soudu byly pro Karla velmi důležité a příprava na soudné dny byla významnou součástí jeho panovnického konání. Po Karlově smrti se rozbujely představy o blížícím se konci světa. Byly jednou z příčin úpadku za vlády jeho syna Václava IV. a podhoubím pro vznik husitství.