J. Čihák (Středa 4. února 2009)  ⇑

Rotunda sv.Kříže údajně leží nad Pražským zlomem. To hned navádí ke spekulaci, že rotunda byla založena na průsečíku zlomu a linie vedoucí od Václavova hrobu k Jeruzalému. Tím by se dalo vysvětlit nevhodné umístění rotundy na břehu řeky. Už jsme o tom dříve diskutovali. Zatím nemám dostatečně podrobnou geol. mapu pražského centra, která by tu polohu nad zlomem potvrdila a navíc umožnila nově posuzovat archeologické nálezy na okraji Starého Města.

J. Čihák (Středa 4. února 2009)  ⇑

Nakonec mě napadla odvážná myšlenka, jestli Pražský zlom mohl mít vliv na osídlení Pražské kotliny starými Germány a Slovany nebo dokonce na založení Pražského hradu. Nechci, aby tohle vyznělo jako hypotéza. Je to jenom námět pro rozšíření úvah o dávných dobách. Kladná duchovní energie vyvěrající ze země nebo sestupující do země tady mohla být nejen vyhledána podle nějakého učení, ale dokonce hmatatelně zjištěna, což je nutné chápat jako důsledek magického a mystického zaměření při vysvětlování seizmických jevů. Tyto přírodní úkazy mohly na jiné kmeny púsobit strašidelně. V oblasti pocítily negativní energii, která nevěštila nic dobrého. Proto se raději přestěhovaly jinam. Přírodní jevy byly různými duchovními kulturami chápány odlišně. Jedni zde pociťovali mocné působení boží síly a jiní zde tušili vstup do temného podsvětí a rejdiště démonů.

J. Čihák (Středa 4. února 2009)  ⇑

Pražský zlom lze sledovat od Rudné přes Motol, Žižkov a Hloubětín až ke Kyjím. Kříží se např. s východním portálem vítkovských tunelů a je doložen v tunelu metra v dolní části Václavského náměstí. Prochází v místech, kde stávaly jižní hradby Starého Města. V blízkosti se nachází linie Kříž-Bartoloměj-Martin. Povrchových míst jako je PP Pražský zlom mohlo být více, ale zanikla při těžbě nebo byla zasypána. Podle sklonu a směru zlomových ploch bylo možné určit, že jednotlivé nálezy patří k témuž zlomu. Nelze v minulosti vyloučit ani jiné možnosti hledání průběhu, například pomocí průzkumných štol a výkopů. Světelné jevy (Mariánská a jiná zjevení, UFO) nejsem schopen komentovat. Snad se dá uvažovat o ionizaci plynných směsí unikajících ze země. Nebudu zapuzovat schopnosti senzibilů, kteří mohli pociťovat mírné aktivity zlomu. Někteří třeba přecitlivěle vnímali jemné vibrace zemského povrchu nad zlomem a slyšeli slabé neobvyklé zvuky. Nelze ani vyloučit, že mechanické a akustické chvění u nich mohlo vyvolat vegetativní a konverzní projevy. Pokud zlomy měly nějaký význam v magii a mystice, potom i kamenu z jejich okolí byl přisuzován magický význam a byl obzvláště žádaný jako stavební kámen, zejména pro sakrální stavby.

J. Čihák (Sobota 31. ledna 2009)  ⇑

Mystéria a mýty okolo geologických zlomů

V historii Jericha se několikrát zhroutily jeho zdi, což dokazují archeologové i vykladači Bible. Východní strana opevnění se kryje s průběhem aktivního geologického zlomu. www.myty.info/image/2007040002/2002_275_05.gif

Článek Skrytá tajemství geologie. O Zemských světlech a geologických zlomech. www.kpufo.cz/portal/view.php?cisloclanku=2005033001

J. Čihák (Sobota 31. ledna 2009)  ⇑

Geologické zlomy bývají někdy viditelné na skalách, v kamenolomech a jindy jsou schované pár centimetrů pod nánosem hlíny. To umožňuje vyhledat na povrchu delší zlomy. Šachty a podzemní chodby odhalovaly, že trhliny zasahují do velkých hloubek. Středověký mystik si mohl představovat, že zemská placka je sestavena z ker, které se při armagedonu rozpadnou a zřítí se do propastných hlubin, tak jako se na okraji světa neustále propadá oceán. Další návazná spekulace je také nemálo fantastická. Mystikové si mohli myslet, že kry drží pohromadě jen působením sv.Ducha ve zlomech. Tato místa mohutně prosycená sv.Duchem lákala k zakládání kostelů, klášterů a knížecích sídel. Geologické znalosti byly přísně hermetické kvůli utajení zlatých a rudných ložisek a možná i z důvodů náboženských. Tento zatím syrový závěr je nutné brát jako předběžný, ovšem je podnětem pro nové úvahy o smyslu některých linií. Pokud tomu budeme věřit, pak máme důvod hledat i zakřivené linie.
www.sweb.cz/vlastafiller/v137.html
http://foto.mapy.cz/39277-Prazsky-zlom
http://cs.wikipedia.org/wiki/Zlom

J. Čihák (Pátek 30. ledna 2009)  ⇑

Našel jsem názor, že některé ley lines se kryjí s částí geologického zlomu. To není špatné takto uvažovat o původu některých linek. Geologické zlomy se místy dají vysledovat na povrchu. Pravděpodobně to objevovali už ve starověku při hledání rud mědi, cínu, železa, zlata, stříbra a stavebního kamene. Můžeme jen spekulovat jaké magické vlastnosti lidé zlomům přisuzovali, jaké legendy o zlomech vyprávěli a jaký význam to mělo v různých mystikách.

J. Čihák (Středa 7. ledna 2009)  ⇑

Prohlížel jsem obrazce tvořené polodrahokamy v obou kaplích. Jsou tak trochu divoké a umělecká úroveň je nízká. Práce s nepravidelnými a různě velkými kameny byla obtížná, ale opravdový umělec by si s obklady určitě poradil lépe. Proto mě napadá, kdo to vlastně skládal, tím nechci říci Karel IV., co se v tom opravdu skrývá, fantazie tady může bujet zcela bez mezí. Často v tom spatřuji skupiny 4 a 6. Rok 1346 byl pro panovnickou kariéru Karla IV. nepochybně významný.

J. Čihák (Úterý 23. prosince 2008)  ⇑

Stále zůstává nezodpovězeno jak se ve starověku nebo ve středověku mohli myslitelé dopídit k číslu e. Nic mě opravdu nenapadá. Pokud zkoumali amplitudu kmitavých jevů, což je docela možné, potom byli nepochybně překvapeni, že exponenciální závislost není jenom abstraktním zjevem, ale také existuje v reálném světě. Dříve jsem naznačil možnost jak mohli zkoumat tlumené kmity. Nyní mi připadá dost nepravděpodobné, že by se při rozborech křivek nějak prokousali k číslu e, ikdyž mocniny a exp. funkce mají k tomu blízko.

Včera večer jsem kreslil exponenciální křivky. Zkoumal jsem je dosti nevědecky pomocí matematicko-geometrických metod. Samozřejmě jsem do toho zapojil mystiku. Najednou jsem v té funkci objevil magické zlomky 10/3 (3,333...) a 19/7 (2,714...). Těžko bych teď bez obrázků vysvětloval svůj náhled nad procedurou, ale stalo se, že matematické čarování přineslo zajímavé nálezy. Číslo 2,7... se objevuje v základu funkce i mezi souřadnicemi, které symbolizuje zlomek 19/7. Takovéto náhodné dvojité objevy mohly být pro archaické myslitele velmi významné a podstatné. Obě hodnoty nejsou zcela stejné, ale při tehdejším myšlení vysvětlovali nepřesnosti rozdílem mezi dimenzemi pozemského a nadpřirozeného světa. Zlomku 19/7 přisoudili nějaký magický význam a přitom vůbec netušili, že téměř stejné číslo bude jednou vědecky odvozeno a používáno ve vzorcích. Zlomek 19/7 je zašifrován pomocí drahých kamenů na kříži v kapli, na královské koruně a v několika pražských ley lines. Snad další nálezy pomohou objasnit co si pod tím zlomkem představovali. Význam je duchovní a souvislosti už nemusí být zjistitelné. Zlomek mohl být součástí teorie, která překonala staré představy o stvoření a konci světa. Teorie byla možná synkretická a zakládala se na matematickém výpočtu roku apokalypsy. Poslední soud byl nejobávanějším bodem náboženství. O Karlu IV. se píše, že měl velké potěšení v sedmičkách. Nebyly to naopak obavy z čísla, kterým se numerická symbolika v Janově apokalypse jenom hemží? Poslední dny Božího soudu byly pro Karla velmi důležité a příprava na soudné dny byla významnou součástí jeho panovnického konání. Po Karlově smrti se rozbujely představy o blížícím se konci světa. Byly jednou z příčin úpadku za vlády jeho syna Václava IV. a podhoubím pro vznik husitství.

J. Čihák (Úterý 23. prosince 2008)  ⇑

Znovu se dívám na ten kříž a symbolicky se mi na něm jeví 4 Pythagorovy trojúhelníky. Počet dílů mezi kameny je 3 a 4. Pomyslnou přeponu lze lehce domyslet. V kapli jsou další zajímavé kříže a také obrazce. Zatím nemám potřebné fotografie výzdoby kaple.

J. Čihák (Úterý 23. prosince 2008)  ⇑

Drahokamová výzdoba v kapli sv.Václava ve sv.Vítu obsahuje kříž s 9x7 kameny. To mi připomíná poměr 9:7 na ley lince směřující od hrobu sv.Václava do Jeruzaléma.

J. Čihák (Sobota 20. prosince 2008)  ⇑

V kapli sv.Kříže je pás vykládaný polodrahokamy uspořádanými do tvaru křížů. Našel jsem na obrázku kříž tvořený 19 polodrahokamy. Ramena mají po 3 a 4 malých polodrahokamech. V tom se dá vidět číslo 7 a v celém kříži magický zlomek 19/7.

J. Čihák (Pátek 19. prosince 2008)  ⇑

Přemýšlel jsem kde by se případně mohly nacházet odkazy z té nejvyšší hermetiky. Na Karlově mostě, v Emauzích a podobných místech asi těžko. Budou to místa kam mohlo chodit jen pár vyvolených, třeba kaple sv. Kříže na Karlštejně. Pátrání v katedrále je též dosti nadějné.

J. Čihák (Pátek 19. prosince 2008)  ⇑

Trochu jsem hledal zajímavosti o královských korunách. Bývaly hlavním odznakem moci a symbolem vlády panovníků. Proto také bývaly kradeny a zadržovány, aby nemohl být korunován nový panovník. To postihlo i Svatováclavskou korunu. Korunám bývala také přisuzována velká magická síla, o čemž svědčí např. legendy o Uherské koruně.

Ještě opravuji údaj o 12 velkých drahokamech na obvodu koruny. Je jich pouze 10. K tomu patří dvě skupiny malých drahokamů po 5. Skupiny asi vyjadřují kříže. Přesto trvám na tom, že obvod je rozdělen na 12 dílů (10 velkých drahokamů a 2 skupiny).

J. Čihák (Pátek 19. prosince 2008)  ⇑

Nesymetrické rozmístění 19 modrých drahokamů je opravdová záhadologická pochoutka. Zlomek 19/7 může být utajen na dalších předmětech nebo v architektuře. Proto doporučuji hledat magický zlomek na všem co tady po Karlu IV. zůstalo.

Na Svatováclavské koruně je možné spatřovat základy symboliky křesťanské i astrologické. Už mě vůbec nepřekvapilo, že jsem na ní nalezl symboliku Pythagorova trojúhelníku. Čtyři lilie se třemi lístky a pěti drahokamy. Po obvodu koruny je 12 velkých drahokamů jako 12 dílů obvodu P.t..

J. Čihák (Čtvrtek 18. prosince 2008)  ⇑

Ještě se vrátím ke spekulacím o přibližném číslu e, které jsem nalezl na liniích. O Karlu IV. se říká, že zanechal v záhadných symbolech mnoho hermetických odkazů. Svatováclavská koruna má 19 modrých kamenů. Z toho 7 je na pravé straně a 7 na obvodu čelenky. 19:7=2,714.... Je to velice podivná skutečnost.